Orientační a informační systémy pro nevidomé

Účel

Fyzický pohyb nevidomých a jejich orientace v prostoru – ať už známém, čí zcela cizím – se dá prakticky zajišťovat různými způsoby. Jedním z nich je např. osobní asistence druhé osoby, která žádoucí informace o prostorové dispozici zprostředkuje a nevidomého fakticky vede. Jelikož tato varianta není z různých důvodů (organizačních, společenských apod.) vždy možná a také s ohledem na fakt, že většina dospělých nevidomých se většinou přece jen pohybuje raději nezávisle na asistenci druhých, máme za užitečnější spíše kultivovat prostředí a prostor, v němž je pravděpodobnost pohybu nevidomých vysoká, takovým způsobem, který bude samostatný a bezpečný pohyb podporovat.

Nemáme tím ovšem na mysli pouze odstraňování fyzických bariér, které mohou bezpečnému pohybu bránit (typicky: volně v prostoru stojící květináče, koše na odpadky apod.), ale především budování komplexního orientačního systému, který bude i nevidomým smyslově přístupný.

Součásti systému a jejich Provedení

Vycházíme-li z klasických orientačních systémů aplikovaných v interiérech i pod širým nebem, které jsou téměř výlučně založeny na informacích čistě vizuálních, a to namnoze umístěných mimo fyzický dosah uživatelů (např. různě vysoko připevněné informační panely, digitální tabla apod.), je zřejmé, že orientační systém přístupný nevidomému nebude moci ve všech aspektech kopírovat systém vizuální, takže s určitým typem informací se nevidomý uživatel bude muset seznamovat jinak, jindy a jinde než uživatel běžného systému. Současně ale také platí, že tam, kde symbióza obou systémů možná je, vždy navrhujeme oba systémy sloučit a vytvořit jeden funkční celek, který může sloužit všem. Typickým příkladem jsou interiérové dveřní tabulky umisťované běžně ve fyzickém dosahu uživatele; z tohoto umístění může profitovat i nevidomý, bude-li mít na témž místě informaci hmatovou. 

Standardně při zpracování orientačního systému pro nevidomé pojímáme jako samostatné části – spolu ovšem provázané – následující prvky:

  1. Hmatový orientační plán – interiérový nebo exteriérový, na němž je přehledně vyznačeno základní dispoziční řešení daného prostoru, jsou zde zaznačeny jak klíčové navigační prvky, tak detaily nezbytné pro pochopení konkrétního prostoru. Tento plán má nevidomý uživatel k dispozici v ideálním případě vždy dřív, než na místo samé vstupuje, a nejlépe s komentářem instruktora, který zná obojí (hmatovou reprezentaci i realitu).
  2. Hmatové orientační značení in situ – jako podpora pro spolehlivou orientaci na místě; v praxi se většinou jedná o značení interiérů, jelikož pouze zde se dá relativně spolehlivě určit, kde bude umístěno (v prostorech pod širým nebem se takové značení jeví jako spíše neúčelné, neboť s ohledem na variabilitu prostoru nebo označovaných objektů není možné unifikovat lokaci značení; nevidomý o něm tak nebude vědět). Je to také jeden z prvků systému, který je vhodné koncipovat jako simultánní se značením vizuálním: např. už zmíněné dveřní tabulky, na nichž je v Brailleově bodovém písmu uvedeno nezbytné množství údajů (např. číslo dveří, účel místnosti apod.).
  3. Zvuková navigace – doplňková navigace pomocí tzv. hlasových majáčků, která je využívána především pro bezpečné navedení k určitému referenčímu bodu, např. ke vchodovým dveřím – k tomu většinou slouží prostý tón. Umožňuje současně podat rozšiřující hlasovou informaci, která se k referenčnímu bodu vztahuje. Užívá se téměř výhradně v exteriérech (vyjimkou mohou být vnitřní prostory svou rozlohou a komplikovaností přesahující běžný standard).
  4. Elektronický informační systém – jako vhodný doplněk, který může nevidomý využít ještě před návštěvou daného místa (budovy apod.) a získat informace např. o číslech dveří místností, které má navštívit. Ty pak jen dohledává na základě hmatového značení přímo na místě.

Technické provedení

Po stránce technické se sami zabýváme pouze prvky uvedenými v bodě 1 a 2. Zde platí, že technologie používaná pro zhotovování plánů nebo samotného značení na místě a konkrétní provedení se vždy odvozuje od požadavků na trvanlivost a také na estetickou stránku věci. V případě hmatových plánů standardně nabízíme tři technologie zmíněné v kapitole Výroba hmatové grafiky, resp. podkapitole Technologie pro výrobu hmatové grafiky. Pro interiérové značení, které má mít trvalejší charakter a jistou estetickou hodnotu, preferujeme technologii vsazovaných brailleských bodů (ve své podstatě kuliček) do tvrdého podkladu z různých materiál (čirý či různě barevný plast – viz ukázky ve fotografické galerii na konce stránky). 

Naše dosavadní realizace


Fotogalerie