Stejně jako v černotisku se však jednotka „rad“ vynechává:

Velikost orientovaného úhlu se vyjadřuje shodně s černotiskem:

Jestliže v černotisku není mezi označením funkce a argumentem mezera (nejčastěji když je argument v závorce nebo je vyjádřen číselně), nepíše se mezera ani v bodovém přepisu:

Pro zápis definičních oborů funkcí tg a cotg a pro zápis řešení goniometrických rovnic se užívají znaky:

Sjednocení množin se zapíše tak, že před znakem sjednocení se napíše mezera, následuje znak sjednocení, znak pro index přesně zdola, zápis indexu, znak konce indexu, mezera a sjednocované množiny či intervaly:

Výpočty množin kořenů goniometrických rovnic a jejich zápisy jsou značně rozsáhlé a snadno se může stát, že přesáhne délku jednoho řádku. V těchto případech je obtížné použít základního pravidla, že zápis se dělí v místě operačního či relačního znaku, který se na novém řádku zopakuje. Důvodem jsou dlouhé části zápisu bez operačních znaků (u součinu se zpravidla vynechávají), které jsou mezi sebou odděleny čárkou. V takovém případě se použije jako znak rozdělení matematického textu – znak pro malé písmeno latinské abecedy. Zapíše se na konec řádku v libovolném místě rozdělení zápisu a na začátku nového řádku se v žádném případě neopakuje, text pokračuje plynule od místa přerušení.

V případě, že lze použít základního pravidla o rozdělení zápisu v místě operačního znaku, má tento zápis přednost:

Při zápisu mocniny goniometrické funkce se důsledně užívá znak závěru exponentu a argument následuje bez mezery: