Před těmito znaky se zapisuje mezera, za nimi nikoliv:

Zapisují-li se při písemném násobení oba činitelé vedle sebe, pak každý z nich musí být s číselným znakem. Další postup je shodný s již popsaným písemným násobením. S číselným znakem bude zapsán až výsledek:

Při dělení desetinného místa číslem celým se zapíše opět dělenec, dělitel i podíl s číselným znakem. Postupné zbytky se zapisují bez číselných znaků, ale na rozdíl od černotisku se zapisují s desetinou čárkou. Je-li ve zbytku desetinná čárka zapisována, odstraní se problémy s připisováním dalších číslic, které by měly být ve sloupcích pod sebou a bez problému se určí řád zbytku. Metodicky zcela jistě bude bez problémů zvládnout, že zbytek 2,3 jsou 23 desetiny a při dalším dělení se tedy dělitelem dělí číslo 23:

V případě, že dělenec i dělitel jsou desetinná čísla, postupuje se stejně jako v černotisku – po rozšíření se příklad přepíše na nový řádek a pak se postupuje jako v předchozích případech. Řád zbytku se pak upraví podle původního zadání:

Před těmito znaky se důsledně zapisuje mezera, za nimi nikoliv:

Pokud za znakem rovnosti či nerovnosti následuje záporné číslo, nezapisuje se ani před znakem minus mezera:

Zápis matematických operací se zlomky se neliší od zápisu těchto operací s celými čísly:

Při zápisu delšího matematického výrazu se ukončí zápis na řádce operačním čí relačním znakem, který se na začátku nové řádky zopakuje.

V případě, že čitatel i jmenovatel zlomku jsou celá kladná čísla, připouští se v běžném textu zjednodušený zápis: zapíše se čitatel s číselným znakem a bez zlomkové čáry se zapíše jmenovatel „sníženou číslicí“ (odpovídající bodová kombinace se místo do prvního a druhého řádku znaku zapíše do druhého a třetího řádku znaku):

V matematice se tento zápis nedoporučuje.

Případně v textu:

Jestliže čitatel nebo jmenovatel je číslo záporné nebo desetinné, zapisuje se zlomek důsledně podle základních pravidel:

Složený zlomek se zapisuje podle stejných pravidel jako zlomek jednoduchý, označí se tedy jeho začátek znakem „začátek zlomku“, hlavní zlomková čára se zapíše zdvojenou zlomkovou čárou a konec zlomku se označí znakem „konec zlomku“. Pro zápis zlomků v čitateli nebo jmenovateli platí nezměněná pravidla.

Dobrým vodítkem pro orientaci v zápisech složených zlomků je skutečnost, že složený zlomek má zdvojené buď oba znaky začátku nebo konce zlomku, nebo alespoň jeden z nich.

Stejným způsobem se zapisují i úměry:

Jsou-li jednotlivé členy poměru či úměry zapisovány kombinací číslic a písmen, pak zapisujeme písmena a až j a prefixem malého písmene, ostatní bez mezery:

Před značkou procenta a promile se nikdy nepíše mezera:

Výraz v závorce se od znaků závorek neodděluje mezerami:

Začíná-li výraz v závorce znakem mínus, nepíše se před ním mezera:

Pro zápis množiny výčtem prvků se užívá složené závorky:

Ve shodě s černotiskem se nevypisuje znaménko násobení mezi číslem a závorkou ani mezi dvěma závorkami:

indexy zapisované v černotisku vpravo nahoře či vpravo dole za znakem se zapisují bezprostředně za znakem, k němuž přísluší. Zápis indexu se ukončuje znakem konec indexu:

Číselné indexy se zapisují vždy s číselným znakem:

Zápis matematických operací se provádí stejně jako u znaků bez indexu:

Je-li v exponentu číslo, zapisuje se důsledně s číselným znakem:

Znak závěru exponentu lze vypustit v případech, kdy není zpochybněna jednoznačnost zápisu. Jedná se o zápis mocniny v jednotkách obsahu a objemu, před relačními znaky, množinovými symboly a pod.:

Při zápisu druhé odmocniny je možné použít jak plného, tak i zkráceného zápisu – ve shodě s černotiskem – bez odmocnitele:

Matematické operace s odmocninami se zapisují stejně jako operace s čísly a k vyznačení součinu se ve shodě s černotiskem nemusí zapsat znak násobení:

Tam, kde není zpochybněna jednoznačnost zápisu, připouští se zjednodušený zápis: index odmocniny se zapíše jako index vpravo nahoře. Zjednodušeného zápisu lze použít, předchází-li mu mezera, relační nebo operační znak a pod.:

Pokud se zápis výrazu nebo výpočtu nevejde na jeden řádek, rozdělí se v místě operačního nebo relačního znaku, který se na začátku nové řádky zopakuje.

Zápis množiny výčtem prvků je shodný s černotiskem:

Před i za znakem množinové symboliky se vždy píše mezera:

Následuje-li po indexu vpravo dole znak množinové symboliky, není nutné vyznačovat konec indexu:

Zápis průniku množin užíváme v souladu s černotiskem i při zápisu rozboru a konstrukce v geometrii:

Vektory zapisujeme zkráceně tak, že za značku vektoru zapíšeme bez mezery vektorovou šipku:

Vektor lze pro přesnost přepisu z černotisku zapsat s použitím značky pro index přesně shora:

Při běžném psaní se však užívá zkrácený zápis:

V tisku lze vektor vyznačit shodně s černotiskem tučně:

Goniometrické funkce zapisujeme důsledně v souladu s černotiskem:

Matematické operace s goniometrickými funkcemi se zapisují ve shodě s černotiskem podle všech obecně platných pravidel: