Při zápisu chemických rovnic používáme vedle běžných matematických znaků ještě následující značky:

Vodorovné části šipek lze podle potřeby prodloužit do potřebného rozměru.

Při zápisu chemické rovnice se před šipkou vynechá mezera, za ní nikoliv, operační znaky se píší stejně jako v matematice s mezerou pouze před znakem:

Při úpravách chemických rovnic v bodovém písmu nelze doplňovat koeficienty dle již zapsané rovnice. Proto je třeba zapsat nejprve reakční schéma a teprve pod ním napsat upravenou chemickou rovnici:

Iontové rovnice se zapisují stejným způsobem. Při zápisu reagujících iontů je nutné zapsat konec pravého horního indexu

Pokud zápis rovnice přesahuje jeden řádek, rozdělí se obdobně jako v matematice u operačního znaku, případně šipky, a na začátku nového řádku se naposledy zapsaný znak zopakuje.

Redoxní reakce se zapisují chemickými rovnicemi shodně s černotiskem, oxidační čísla reaktantů a produktů se zapisují podle pravidel stanovených v podkapitole CH1-5 Oxidační čísla .

Obdobným způsobem se zapisují i elektrodové reakce probíhající při elektrolýze:

U endotermických a exotermických reakcí se zapisuje stav reaktantů symboly (s), (l), (g) a (aq) shodně s černotiskem bezprostředně za vzorec reaktantů:

U některých reakcí jsou nad nebo pod šipkou zaznamenávány informace o probíhajícím ději. Tyto zápisy se provádějí pomocí znaků přesně shora nebo přesně zdola. Pořadí zápisu je následující: levá strana rovnice, šipka, znak indexu přesně shora, text nad šipkou, znak konce indexu, znak indexu přesně zdola, text pod šipkou, znak konce indexu, pravá strana rovnice:

Poznámka pro úzké obrazovky – v běžné, zápisu v bodovém písmu se vejde 40 znaků na řádek, tak i tato velmi dlouhá rovnice by byla zapsána přehledněji pouze na dvou řádcích.