Značky fyzikálních veličin jsou velmi často rozlišovány pomocí indexů. Poloha indexů, exponentů a veškerých symbolů, které jsou v černotisku zapisovány mimo rovinu základního řádku, se v bodovém písmu označuje následujícími znaky:
index horní
index dolní
index přesně shora


index přesně zdola


znak konce indexu
znak pruhu nad veličinou


tilda ~


Každý index je důsledně zapisován se znakem konce indexu. Tilda a znak pruhu nad veličinou se zapisují bezprostředně za znak, nad kterým jsou v černotiskovém zápisu uvedeny.
Index vpravo dole je součástí označení dané veličiny, a proto je při současném zápisu s dalšími symboly (např. vektorová šipka, pruh, mocnina apod.) zapisován vždy jako první:























Jestliže se zápis vztahu či vzorce nevejde na jeden řádek bodového přepisu, použije se znak pro rozdělení matematického textu (pátý bod):

































Indexy zapisované k veličinám zleva se zapisují v pořadí znak horního indexu, horní index, znak konce indexu, znak dolního indexu, dolní index, znak konce indexu a značka veličiny:
![]()










![]()














Průměrné (střední) hodnoty fyzikálních veličin se značí buď značkou veličiny s indexem „p“ a nebo značkou veličiny s pruhem. Znak pruhu se píše bezprostředně za znakem veličiny:











Jestliže se zapisuje průměrná veličina ve vzorci, pak při vypuštění operačních znaků se zapisují další činitelé bez mezery:








Tilda, umístěná v černotiskovém zápisu nad značkou veličiny, se zapisuje jako pruh bezprostředně za značku:
antineutríno




