O projektu

Knihovní brána pro zrakově postižené je webové rozhraní umožňující prohlížení všech katalogů zapojených knihoven z jednoho místa.


Knihovní brána vzniká ve spolupráci několika partnerských pracovišt a umožňuje především prohlížení katalogů zúčastněných knihoven, tedy sdílení knihovních metadat pomocí protokolu Z39.50. Na vývoji rozhraní se od začátku podílí Středisko Teiresiás při Masarykově univerzitě a Středisko Elsa — dříve Centrum TEREZA — při ČVUT v Praze; kompletní seznam aktuálně spolupracujících subjektů je k dispozici na stránce Zapojené knihovny.

Primárním úkolem rozhraní je zabezpečit, aby akademické i neakademické knihovny určené zrakově postiženým uživatelům, nabízející tedy publikace ve formátech relevantních pro zrakově postižené (přístupný e-dokument, hmatový tisk, zvukové nebo hybridní publikace) byly dostupné prostřednictvím jednoho webového rozhraní, a eliminovala se tak potřeba pohybovat se v různých prostředích a používat odlišné nástroje pro jeden typ činnosti.

Cílové skupině je podřízena i formální podoba rozhraní, která se řídí Pravidly pro tvorbu přístupného webu (www.pravidla-pristupnosti.cz). Sekundárně může být toto rozhraní využíváno kterýmkoliv uživatelem k prohledávání dalších knihoven, které zpřístupňují svůj katalog protokolem Z39.50 a které jsou v aplikaci aktuálně zapojeny.

Poskytujete-li knihovní služby uvedené cílové skupině čtenářů, tedy disponujete informačními zdroji v relevantních formátech, a máte zájem svou knihovnu připojit, ozvěte se nám!


Základní funkční podmínky pro připojení knihovny

Relevantní data

Jelikož celá aplikace stojí na filozofii sdílených knihovních metadat (popisných údajů jednotlivých publikací) tak jako např. JIB nebo Souborný katalog ČR, první a zcela základní podmínkou pro faktickou realizaci celého projektu je nabízet srovnatelná relevantní data v jasně definovaném formátu (viz dále).

Tato podmínka tedy klade snad jediný požadavek na potenciálně zapojovanou knihovnu, a to na způsob katalogizace relevantního fondu a na následné zveřejňování knihovních metadat. Současně samozřejmě platí, že zapojená knihovna může provozovat i svůj vlastní katalog, resp. nabízet svá data prostřednictvím jiných rozhraní (např. Středisko Teiresiás zveřejňuje svá data i v uživatelském rozhraní Souborného katalogu MU, a tím tedy i v JIB…).

V případě, že knihovna níže uvedené podmínky splňuje, pověřený pracovník Střediska Teiresiás zajistí její připojení do systému (v případě korektního způsobu katalogizace souměřitelného s tím, co je uvedeno níže, se jedná o rutinní úkol). Nesplňuje-li knihovní fond, resp. jeho katalogizace všechny uvedené zásady, ale je popisován tak, že je možné jednotlivá požadovaná popisná pole identifikovat a jednoznačně navázat na šablonu, může i tak být připojení knihovny možné — operace je jen náročnější na čas, komunikaci a případné finálně zvolené technické řešení (nejedná se ovšem o preferovaný přístup).

Kompatibilní katalogizace

Pro naplnění podmínky „srovnatelných metadat“ je třeba respektovat následující přístupy k publikovaným dokumentům a k jejich popisu. Detailní popis je k dispozici v publikaci Stodola, J. Katalogizace dokumentů pro zrakově postižené podle pravidel AACR2 ve formátu MARC 21 s přihlédnutím k pravidlům RDA. MU, 2014. ISBN 978-80-210-7764-5 (e-verze). Níže uvádíme základní zásady, jež je třeba mít na paměti:

  • Elektronický zdroj pro zrakově postižené se chápe jako samostatně publikovaný dokument, ne jako pouhá reprodukce tištěné předlohy — e-zdroj má tedy samostatný bibliografický záznam a svá vlastní katalogizační data (nemělo by tedy docházet k tomu, že je katalogizována např. fyzická předloha a k ní jen jako „doplněk“ dodán odkaz na e-verzi).
  • Na každý elektronický zdroj vytvářet samostatný bibliografický záznam, pokud možno pomocí katalogizačních pravidel AACR2; hlavní zásady jsou shrnuty v citované publikaci.
  • Každý katalogizační záznam by měl obsahovat následující údaje (pokud je možné je zapsat); údaje by měly být v databázi označeny tak, aby je bylo možné spolehlivě identifikovat, data by měla být veřejně přístupná, ideálním formátem je MARC 21 a protokol Z39.50:
    • název dokumentu = údaje převzaté z elektronického zdroje obecné označení
    • typ dokumentu = [elektronický zdroj]
    • autor/autoři = autoři tak, jak jsou uvedeni v elektronickém zdroji
    • (vydání) = pokud existují různé verze elektronického dokumentu, např. Verze 1, Verze 2
    • místo, nakladatel, rok vydání = údaje instituce, která vydává elektronický dokument
    • (fyzický popis) = používá se jen u lokálně přístupných zdrojů, např. CD-ROM
    • (edice) = edice vztahující se k elektronickému zdroji, většinou neexistuje
    • poznámka o zdroji hlavního názvu = Název z titulní obrazovky (verze z DD.MM.RRRR)
    • poznámka k obsahu = výčet obsažených děl, pokud se z nich zdroj skládá
    • poznámka o originále = nakladatelské, popřípadě další (vydání, fyzický popis, edice) údaje tištěné předlohy
    • poznámka k způsobu přístupu = Způsob přístupu: World Wide Web
    • (ISBN) = vztahující se k elektronickému zdroji, nikoliv k předloze
    • předmětová hesla
    • elektronické umístění = URL, na níž se nachází dokument