Prostorová orientace zrakově postižených / Pavel Wiener. SYSNO 522189, přírůstkové číslo 3194 Seznam obrázků v dokumentu: Obr. 1 Na obrázku je schéma zpětnovazebného propojení jednotlivých složek Obr. 2 Na obrázku je schématicky naznačená silnice, po levé straně jsou naznačeny tři bloky domů, mezi mini jsou odbočky. Naproti prostředního bloku domů na pravé straně silnice stojí ukazatel se šipkami odkazující na směr. obr. 3, obr. 4 Zrakově postižený jde půl kroku za průvodcem - nikdy před ním! Obr. 5 Zrakově postižený se pravou rukou drží zezadu levého nadloktí průvodce. Chce-li změnit stranu, uvolní držení, prsty pravé ruky zrakově postiženého přejedou horizontálně po zádech průvodce až k jeho pravé ruce, kterou ZP uchopí svou levou rukou Obr. 6 Chůze zúženým profilem obr. 7, obr. 8 Schodiště obr. 9, obr. 10 Procházení dveřmi obr. 11, obr. 12 Zaujetí místa za stolem obr. 13 Průvodce položí ruku na kliku dveří, zrakově postižený kliku uchopí svou volnou rukou. Otevře dveře, druhou rukou zjistí pohybem vzhůru po hraně dveří jejich výšku Obr. 14 Ruku, která držela kliku, přisune k hořejší, která přehmátne na střechu automobilu. Poté je vhodné, aby ZP zjistil polohu a výšku sedadla, případně i to, zda na něm něco neleží. Jednou rukou je však stále v kontaktu se střechou vozu obr. 15 Vlastní nasednutí do vozidla se provádí tak, že zrakově postižený má jednu ruku položenou na horní hraně dveří a druhou v ohybu, v němž se stýká přední a horní hrana dveří části karosérie. ZP se do vozidla zasouvá bokem; to zaručuje zároveň s postavením paží optimální bezpečnost, především vyloučení nárazu do hlavy Obr. 16 Na obrázku je schéma, kdy uprostřed je průvodce, který je spojen se třemi frekventaty, kteří tvoří skupinku z jedné strany a s dalšími třemi frekventanty tvořící další skupinku z druhé strany. Obr. 17 Na obrázku je schéma, kdy uprostřed je průvodce, který je spojen se třemi frekventaty, kteří jsou seřazeny za sebou z jedné strany a s dalšími třemi frekventanty seřazenými za sebou z druhé strany obr. 18 U těžce zrakově postižených dětí lze pozorovat poměrně velmi často sklon k předklánění či zaklánění horní části trupu. obr. 19 Oproti tomu je pohyb s využitím bezpečnostních postojů daleko bezpečnější a účelnější. obr. 20 Kromě toho jsou při něm plně respektována i obecně platná fyziologická a estetická pravidla pohybu obr. 21 Bezpečnostní držení při shýbání obr. 22 Hledání předmětů spadlých na zem obr. 23, obr. 24, obr. 25 KLUZNÁ PRSTOVÁ TECHNIKA (TRAILING) Obr. 26 Na obrázku je schéma, kdy k vychovateli směřuje po rovné přímce zástup dětí, stojících za sebou. Obr. 27 Na obrázku je schéma, kde je znázorněna trasa od startu po cíl. Dítě jde s instruktorem na start a dále jde samo po rovné přímky d určenému cíli.& Obr. 28 Směrovací pásmo Obr. 29 Na obrázku je schéma znázorňující přímku jako ideální trasu nevidomého, která má po obou stranách bezpečnostní zónu a je v dostatečné vzdálenosti od naznačeného svahu. Kolem této přímky jsou naznačeny dvě křivky jako skutečné trasy nevidomého, které se přibližují ke svahu, ale stále jsou v bezpečnostní zóně obr. 30 Skutečné stanoviště ZP člověka pak velice snadno vypočteme za pomoci převodní tabulky (viz tabulka č. 5), která vyjadřuje odchylku v metrech při určité úhlové odchylce (Zú) na dané vzdálenosti. obr. 31 Tradiční držení hole obr. 32 Fyziologicky je zvýhodněna jedna strana obr. 33 Hůl je v ruce labilnější obr. 34 Naše držení - ruka je k holi přiložena shora obr. 35 Možnosti kyvu hole jsou fyziologicky v rovnováze obr. 36, obr. 37 Tradiční způsob držení obr. 38, obr. 39 Nový způsob držení obr. 40, 41, 42 Nejčastější chyby při užívání hole Obr. 43 - 49 Chůze do schodů Obr. 50 - 53 Chůze ze schodů Obr. 54, 55, 56 Přecházení ulice obr. 57, obr. 58 Bezpečnostní vzdálenost od fronty domů obr. 59, obr. 60 Postup při ztrátě kontaktu s vodicí linií obr. 61 Obcházení překážek obr. 62 orientační body, orientační znaky Příloha č. 3 půdorysné schéma Příloha č. 4 půdorysné schéma