Mikroekonomie : Moderní přístup / Hal R. Varian
SYSNO 6477165, přírůstkové číslo 7442

Seznam obrázků v dokumentu:
Diagram ilustrující vzájemnou závislost jednotlivých kapitol
Obrázek 1.1 – Křivka poptávky po bytech. Vertikální, osa měří tržili cenu a horizontální osa měří, kolik bytů bude. při jednotlivých cenových úrovních pronajato.
Obrázek 1.2 – Křivka poptávky po bytech při mnoha uchazečích. Protože uchazečů je velmi mnoho, skoky mezi cenami budou malé a křivka poptávky bude mít normální hladký prů-běh.
Obrázek 1.3 – Křivka krátkodobé nabídky. Nabídka bytů je z krátkodobého pohledu neměnná.
Obrázek 1.4 – Rovnováha na trhu s byty. Rovnovážná cena p* je určena průsečíkem křivek nabídky a poptávky.
Obrázek 1.5 – Zvýšení nabídky bytů. Jak se nabídka bytů zvyšuje, rovnovážná cena klesá.
Obrázek 1.6 – Efekt prodeje bytů. Jestliže se nabídka i poptávka posune o stejné množství doleva, rovnovážná cena se nezmění.
Obrázek 1.7 – Výše příjmu. Příjem získaný monopolistou je roven ceně bytů násobené jejich počtem, což může být interpretováno jako plocha zobrazeného obdélníka.
Obrázek 2.1 – Množina rozpočtových možností. Množina rozpočtových možností je tvořena všemi spotřebními koši, které jsou při daných cenách a příjmu dostupné.
Obrázek 2.2 – Rostoucí příjem. Zvýšení příjmu vyvolá paralelní posun rozpočtové přímky směrem doprava a nahoru.
Obrázek 2.3 – Rostoucí cena. Zvýší-li se cena statku 1, bude-rozpočtová přímka strmější.
Obrázek 2.4 – Množina rozpočtových možností při přídělovém systému. Je-li statek 1 na příděl, potom část množiny rozpočtových u možností, která se nachází za přidělovaným množstvím, je nedostupná.
Obrázek 2.5 – Zdanění spotřeby větší než \overline(x1). Při této množině rozpočtových možností musí spotřebitel platit daň pouze v případě takové spotřeby statku 1, která převyšuje množství \overline(x1), takže rozpočtová přímka je doprava od tohoto bodu strmější.
Obrázek 2.6 – Potravinové poukázky. Rozpočtová přímka na tomto obrázku je ovlivněna programem potravinových poukázek. V části A obrázku je zachycena situace před modifikací programu v roce 1979 a v části B je znázorněna situace po modifikaci programu.
Obrázek 3.1 – Mírně preferovaná množina. Zvýrazněná oblast je tvořena všemi spotřebními koši, které jsou alespoň tak dobré jako spotřební koš (x1, x2).
Obrázek 3.2 – Indiferenční křivky se nemohou křížit. Kdyby se křížily, tak by spotřební koše X, Y a Z musely být všechny k sobě navzájem indiferentní, a potom by nemohly ležet na odlišných indiferenčních křivkách.
Obrázek 3.3 – Dokonalé substituty. Spotřebitel se zajímá pouze o celkový počet tužek, ne o jejich barvu. Proto jsou indiferenčními křivkami přímky se sklonem -1.
Obrázek 3.4 – Dokonalé komplementy. Spotřebitel chce tyto statky konzumovat vždy ve vzájemně pevných proporcích. Proto mají indiferenční křivky L tvar.
Obrázek 3.5 – Neoblíbené statky. V tomto případě jsou ančovičky pro spotřebitele „neoblíbené“, kdežto feferonky jsou „oblíbené“. Proto mají indiferenční křivky pozitivní sklon.
Obrázek 3.6 – Neutrální statek. Spotřebitel má rád feferonky, ale je neutrální k ančovičkám, a proto mají indiferenční křivky charakter vertikálních přímek.
Obrázek 3.7 – Nasycené preference. Spotřební koš (\overline(x1), \overline(x2)) je bodem nasycení, neboli bodem blahobytu. Indiferenční křivky tento bod obepínají.
Obrázek 3.8 – Diskrétní statky. V tomto případě je statek 1 k dispozici v ucelených jed-notkách. V části A obrázku spojují přerušované čáry spotřební koše, které jsou navzájem indi-ferentní. V části B představují vertikální přímky spotřební koše, které jsou alespoň tak dobré jako označený spotřební koš.
Obrázek 3.9 – Monotónické preference. Pro tohoto spotřebitele platí u obou statků čím více, tím lépe. Menší množství obou statků pro něj představuje horší spotřební koš.
Obrázek 3.10 – Různé druhy preferencí. V části A obrázku jsou znázorněny konvexní preference, v části B nekonvexní preference a v části C jsou zachyceny „konkávní“ preference.
Obrázek 3.11 – Mezní míra substituce (MRS), Mezní míra substituce měří sklon indiferenční křivky.
Obrázek 3.12 – Výměna při určitém směnném poměru. Zde je spotřebiteli umožněno vyměňovat jednotlivé statky při určitém směnném poměru E, z čehož vyplývá, že tento spo-třebitel se může pohybovat po přímce se sklonem – E.
Obrázek 4.1 – Pozitivní monotónická transformace. Část A tohoto obrázku ilustruje mo-notónickou funkci – funkce neustále roste. V části B znázorněná funkce není monotónická, protože v některých úsecích roste a v jiných zase klesá.
Obrázek 4.2 – Konstrukce užitkové funkce z indiferenčních křivek. Nakreslíme diagoná-lu a označíme každou indiferenční křivku podle toho, jak daleko se nachází od počátku (mě-řeno po diagonále).
Obrázek 4.3 – Indiferenční křivky. Indiferenční křivky k =x1x2 pro různé hodnoty k.
Obrázek 4.4 – Kvazilineární preference. Každá indiferenční křivka je vertikálně posunutou verzí jedné indiferenční křivky.
Obrázek 4.5 – Cobb-Douglasovy indiferenční křivky. V části A obrázku je znázorněn případ, kdy c =1 /2 a d =1 /2; v části B je zachycena situace, kdy c =1 /5 a d =4 /5.
Obrázek 5.1 – Optimální výběr. Bod optimální spotřeby se nachází tam, kde je rozpočtová přímka tečnou indiferenční křivky.
Obrázek 5.2 – Zalomená indiferenční křivka. V tomto případě se optimální spotřební koš nachází v bodě, kde indiferenční křivka nemá tečnu.
Obrázek 5.3 – Hraniční optimum. Optimální spotřeba představuje spotřebu žádné jednotky statku 2. Rozpočtová přímka není tečnou indiferenční křivky.
Obrázek 5.4 – Více než jedna tečna. V tomto případě existují tři body doteku, ale pouze dva body optima, takže podmínka tečny je sice nutná, ne však dostačující.
Obrázek 5.5 – Optimální výběr při dokonalých substitutech. Jestliže jsou statky dokonalými substituty, optimální výběr se bude obvykle nacházet na jedné z os.
Obrázek 5.6 – Optimální výběr při dokonalých komplementech. Jsou-li statky dokonalými komplementy, požadované množství se bude vždy nacházet na diagonále, protože k optimálnímu výběru dojde tehdy, bude-li se x1 rovnat x2.
Obrázek 5.7 – Diskrétní statky. V části A obrázku je poptávka po statku 1 nulová, zatímco v části B bude požadována jedna jednotka tohoto statku.
Obrázek 5.8 – Optimální výběr při konkávních preferencích. Bodem optima je hraniční bod Z, nikoliv vnitřní tečný bod X, protože Z leží na vyšší indiferenční křivce.
Obrázek 5.9 – Důchodová daň versus množstevní daň. V tomto případě uvažujeme množstevní daň, která přinese příjem R* a důchodovou daň se stejným příjmem. Spotřebitel na tom bude lépe při důchodové dani, protože si může vybrat bod na vyšší indiferenční křiv-ce.
Obrázek 6.1 – Normální statky. Poptávka po obou statcích se v případě zvýšení příjmu zvyšuje, takže oba statky jsou normální.
Obrázek 6.2 – Podřadný statek. Statek 1 je podřadný statek, což znamená, že v případě zvýšení příjmu se poptávka po něm snižuje.
Obrázek 6.3 – Jak se mění poptávka se změnou příjmu. Důchodově spotřební křivka (nebo důchodově expanzní křivka) znázorněná v části A obrázku zachycuje optimální výběr při různých úrovních příjmu a konstantních cenách. Pokud graficky znázorníme vztah mezi optimálním výběrem statku 1 a příjmem m, dostaneme Engelovu křivku, která je zakreslena v části B tohoto obrázku.
Obrázek 6.4 – Dokonalé substituty. Důchodově spotřební křivka (A) a Engelova křivka (B) v případě dokonalých substitutů.
Obrázek 6.5 – Dokonalé komplementy. Důchodově spotřební křivka (A) a Engelova křivka (B) v případě dokonalých komplementů.

(...) celkem 210 obrázků