Učebnice speciální neurologie / Zdeněk Kadaňka
SYSNO 856657, přírůstkové číslo 5240

Seznam obrázků v dokumentu:
Obr. 1: MR: atrofie (rozšíření temporálního rohu) a skleróza (zvýšení signálu) pravého hippokampu (na snímku vlevo) v T1 a T2 vážených obrazech
Obr. 2: Iktální video-SEEG. Hluboké 5-15 kontaktní elektrody jsou vnořeny ortogonálně, tj. procházejí z konvexity mozku mediálně. Vertikální čára: začátek klinického záchvatu. Před záchvatem (interiktálně) výboje hrotů na elektrodě L a pomalé vlny na P a O. Iktálně hrotová aktivita nejdříve na F s rychlým šířením po kontaktech elektrod O,P,F a později A. Dolní kanál EKG
Obr. 3: SEEG: multikontaktní hluboké elektrody implantované ortogonálně do temporálního a frontálního laloku. Číslovaní kontaktů začíná jedničkou na nejmediálnějším kontaktu. Počátek záchvatu (šipka): nízkovoltážní hrotová aktivia v hippokampu na elektrodě B1, 2
Obr. 4: SISCOM: rozdíl mezi interiktální hypoperfuzí a iktální hyperperfuzí v SPECT je projikován na MR mozku. Lokalizuje epileptogenní zónu do temporálního laloku.
Obr. 5: (bez popisku) operační výsledky - procenta záchvátů
Obr. 6 MRI mozku u spinocerebellární ataxie 
Obr. II - 1: Struktury řídící spánek
Obr. II - 2: Melatonin a profil jeho sekrece 
Obr. II - 3: Schéma normálního hypnogramu 
Obr. II - 4: Cirkadiánní zastoupení spánku-ontogenetický vývoj 
Obr. II - 5: Spánková laboratoř 
Obr. II - 6: Polysomnografie, W-vigilita 
Obr. II - 7: Polysomnografie, REM 
Obr. II - 8: Polysomnografie, 1NREM 
Obr. II - 9: Polysomnografie, 2NREM 
Obr. II - 10: Polysomnografie, 3NREM 
Obr. II - 11: Polygrafie 
Obr. II - 14: Syndrom spánkové apnoe 
Obr. II - 15: CPAP 
Obr. II - 16: PLMS, RLS 
Obr. III - 1: diagram procentuálního zastoupení ischemických cévních mozkových příhod podle etiologie 
Obr. IV - 1: schématické zobrazení jednotlivých typů intrakraniálních traumat 
Obr. IV - 2: schéma segmentální citlivosti podle Max Clary 
Obr. IV - 3: schéma syndromu hemisekce míšní 
Obr. VI - 1: schéma intraspinálních nádorů 
Obr. VII - 1: funkční okruhy extrapyramidového systému a jeho neurotransmitery 
Obr. VIII - 1a: Recklinghausenova nemoc 
Obr. VIII - 1b: Recklinghausenova nemoc 
Obr. X - 1: schéma trigeminovaskulární teorie migrény 
Obr. XII - 1: schématické znázornění asociace mezi některými tumory a paraneoplastickými neurologickými syndromy 
Obr. XV - 1: schéma retikulární formace 
Obr. XV - 2: schéma mozkových herniací 
Obr. XV - 3: schéma poruch vědomí 
Obr. XIX - 1: schématické zobrazení spondolýzy 
Obr. XIX - 2: schéma senzitivní inervace páteře a okolních pojivových struktur v transverzální a sagitální rovině 
Obr. XIX - 3a: schéma měření indexu Pavlovové 
Obr. XIX - 3b: laterální radiogram krční páteře s ukázkou měření IP u pacienta s kongenitální cervikální stenózou (IP = 0,58) 
Obr. XIX - 5: schéma patogeneze syndromu neurogenních klaudikací 
Obr. XX - 1: schéma nejčastějších lokalizací lézí n. medianus 
Obr. XX - 2: schéma nejčastějších lokalizací lézí n. ulnaris 
Obr. XX - 3: schéma nejčastějších lokalizací lézí n. radialis 
Obr. XX - 4: schéma nejčastějších lokalizací lézí n. peroneus 
Obr. XX - 5: schéma nejčastějších lokalizací lézí n. tibialis 
Obr. XX - 6: schéma brachiálního plexu 
Obr. XXI - 1: schéma pupilárního reflexu 
Obr. XXI - 2: schéma inervace močového měchýře 
Obr. XXI - 3: schéma nervové kontroly erekce 
Obr. XXII - 1: repetitivní stimulace u myasthenia gravis 
Obr. XXIII - 1: schéma kraniosynostóz 



Seznam obrázků adaptovaných pomocí textu:
Obr. II - 12: Pravidla spánkové hygieny
Obr. II - 13: Charakteristiky hypnotik podle vlastností