Grunwald/Tannenberg 1410 : Osudná porážka Řádu německých rytířů / Stephen Turnbull
SYSNO 6534832, přírůstkové číslo 7764

Seznam obrázků v dokumentu:
Obr_01 §Obraz Karla Friedricha Lessinga z 19. století nazvaný „Křižákův návrat“. Dílo uka-zuje dvě věci charakteristické pro vzhled členů Řádu německých rytířů – bílý plášť s černým křížem a dlouhý plnovous.
Obr_02 §Němečtí rytíři na křížové výpravě do Prus. Výprava proti pohanským Prusům byla prvotním důvodem, proč byli pozváni do Polska.
Obr_03 §Řádový rytíř na koni zobrazený na pečeti města Kulm (Chetmno), kolem roku 1300.
Obr_04 §Kwidzyn (Marienwerder), jeden z největších řádových hradů
Obr_05 MAPA §Východní Evropa, kolem r. 1986
Obr_06 §Freska v katedrále v Královci znázorňující řádové rytíře.
Obr_07 §Pevnost Marienburg (nyní Malbork), hlavní sídlo německého řádu od roku 1309 a prvořadý cíl polsko-litevského tažení v roce 1410.
Obr_08 §Velmistr Řádu německých rytířů Werner von Orseln v letech 1324 až 1330 na ná-stěnné malbě v katedrále v Kwidzynu (Marienwerderu). Velmistr byl zavražděn pro své odmí-tání vojenského střetu s křesťanským Polskem.
Obr_09 §Winrich von Kniprode, velmistr Řádu německých rytířů v letech 1352 až 1382. Bě-hem dlouhé doby jeho úřadu byly křížové výpravy do Litvy vedeny s největší úporností. So-cha je umístěna na nádvoří malborského Středního hradu.
Obr_10 §Stříbrná socha krále Vladislava II. Jagellonského v kapli sv. Kazimíra ve vilniuské katedrále.
Obr_11 §Anglický rytíř, jehož autor této kresby vyslal na křížovou výpravu do Litvy s ně-meckým řádem (z díla Geoffreye Chaucera).
Obr_12 §Královna Jadwiga, jejíž diplomatické úsilí učinilo tolik pro polsko-litevskou věc, než zemřela v tragicky mladém věku.
Obr_13 §Král Vladislav II. Jagellonský, vítěz bitvy u Grunwaldu. Přestup bývalého litev-ského velkoknížete ke křesťanství v roce 1386 znamenal počátek úžasného spojenectví mezi Polskem a Litvou (Národní vojenské muzeum ve Varšavě).
Obr_14 §Stříbrná socha litevského velkoknížete Vitolda Velikého v kapli sv. Kazimíra ve vilniuské katedrále.
Obr_15 §Bronzová socha litevského velkoknížete Vitolda Velikého ve válečnickém postoji. Nachází se v Kaunasu v Litvě, opevněném městě, které bylo během křížových výprav do Lit-vy místem tvrdých bojů.
Obr_16 §Velká pečeť litevského velkoknížete Vitolda, velitele litevského vojska v bitvě u Grunwaldu. Je na ní napsáno: „Sigilium Alexandři alias Vitowdi Dei gra(tia) Ducis Lithwanie alie et cetera“ (pečeť Alexandra jinak Vitolda z Boží milosti knížete litevského a pána dalších území).
Obr_17 §Německý dřevořez zobrazující Ulricha von Jungingen, velmistra Řádu německých rytířů a velitele řádového vojska v bitvě u Grunwaldu. Typ zbroje je sice z pozdějšího období, ale bílý plášť s černým křížem a erb na štítu odpovídají skutečnosti.
Obr_18 §Dnešní Litevská republika má ve znaku jezdce ve zbroji s mečem držícího štít s dvojramenným křížem. Podobný motiv se obecně používal i na litevských korouhvích v bitvě u Grunwaldu.
Obr_19 §Tataři v bitvě u Grunwaldu na obraze Wojciecha Kossaka (1857–1942) v Muzeu Warmie a Mazurska v Olsztyne. Vedl je vyhnaný chán Dželal-el-Din, jehož poté v odměnu za služby prokázané u Grunwaldu Vitold podporoval při pokusu získat zpět vládu nad Zlatou hordou.
Obr_20 MAPA §Hrady Řádu Německých rytířů, 1410
Obr_21 §Řádový rytíř vyobrazený na pečeti města Kulmu (Chetmno), která pochází z let bezprostředně předcházejících bitvě u Grunwaldu.
Obr_22 §Tento typ zbroje odpovídá době polsko-litevského vpádu do Prus a mohli ji oblé-kat řádoví hosté, kteří se připojili k německým rytířům při obraně jejich území.
Obr_23 §Basinet s pohyblivým hledím ve tvaru „psího čenichu“, doplněný kroužkovým závěsem. Severoitalská práce z let 1380–1400.
Obr_24 §Náhrobek se sochou bádensko-durlašského markraběte Rudolfa IV., který zemřel roku 1348, v Lichtentalu v Německu. Zobrazená zbroj odpovídá době, v níž vrcholily křížové výpravy do Litvy.
Obr_25 MAPA §Polsko-Litevský vpád do Prus, červen–červenec 1410
Obr_26 §Německý hrubě zpracovaný dřevořez ze 16. století, zobrazuje střelce z kuší, bojují-cí s těžkooděnou jízdou.
Obr_27 §Hrad Schwetz (Swiecie), hlavní shromaždiště řádové armády před tažením ke Grunwaldu (Tannenbergu). Komturem Schwetzu byl hrdina Heinrich von Plauen.
Obr_28 §Široký tok Visly poblíž Plocku. Tuto řeku musela polská armáda překonat před vstupem do Prus. Kromě známých brodů, jako byl ten u Czerwillsku, tvořila řeka úctyhodnou přirozenou překážku.
Obr_29 §Situace u brodu přes řeku Drewenz (Drwęca) u Kauernicku (Kurzetnik) 10. čer-vence 1410. 
Obr_30 §Brod u Kauernicku (Kurzetniku), kde řádové vojsko úspěšně zabránilo polsko-litevským silám v jeho překročení, při pohledu shora od hradu. Řeka je vidět uprostřed, avšak brod je zakryt stromy na levé straně. 
Obr_31 §Czerwiṅsk na řece Visle, místo, kde polské vojsko překročilo řeku a poté se spojilo s litevskými silami.
Obr_32 MAPA §Tažení od Kauernicku ke Grunwaldu, 10.–15. července 1410.
Obr_33 §Zřícenina hradu Kauernick (Kurzetnik). Pro polsko-litevskou armádu bylo smůlou, že přechod přes řeku Drewenz (Drweca) na přímé cestě na Malbork ovládala tato pevnost.
Obr_34 §Brod na řece Drewenz (Drwęca) u Kauernicku úspěšně bráněný řádovým vojskem, což donutilo vojsko krále Vladislava II. Jagellonského použít k Malborku delší cestu.
Obr_35 §Městská věžová brána v Nowem Miaste Lubawskiem ležícím na řece Drewenz (Drwęca) poblíž Kauernicku (Kurzetniku). Polské vojsko kolem něj procházelo cestou ke Grunwaldu (Tannenbergu).
Obr_36 § Hrad Soldau (Dzialdowo), v jehož blízkosti polsko-litevské vojsko tábořilo, než se přesunulo ke Gilgenburgu. Soldau se vzdal Polákům po grunwaldské bitvě
Obr_37 § Brod přes řeku Drewenz (Drwęca) poblíž Lubawy. Zde armáda německých rytířů překročila řeku, aby odřízla polské vojsko.
Obr_38 + Obr_39 SCHEMA BITVY §Mapa bitvy u Grunwaldu – příchod a sešikování vojsk před bitvou. 15. červenec, cca 6–9 hodin, pohled od jihu na počáteční rozmístění spojené polsko-litevské armády a jednotek Řá-du německých rytířů.
Obr_40 §Jezero Lauben (Lubien), u něhož polsko-litevské vojsko tábořilo noc před bitvou u Grunwaldu. Královský tábor se nacházel na jihozápadním břehu, litevský poněkud více na sever. Asi tři kilometry severozápadně je mezi vesnicemi Grunwald a Tannenberg očekávala armáda Řádu.
Obr_41 §Litevský velkokníže Vitold přesvědčuje svého bratrance, krále Vladislava Ja-gellonského, aby zanechal modliteb a chystal se k bitvě. Kronikář mu vložil do úst slova: „Bratře, nastal den boje, nikoliv modliteb!“
Obr_42 §Střet Litevců a Tatarů s levým křídlem vojska Řádu, 9 hodin ráno. 
Obr_43 §Tyto dva meče v Cerwiṅsku připomínají přechod Visly polskou armádou a také dramatický okamžik před bitvou u Grunwaldu, kdy byly králi Vladislavovi doručeny dva me-če jako výzva k zahájení bitvy.
Obr_44 + Obr_45 SCHEMA BITVY §Bitva u Grunwaldu – Litevský útok 15. červenec 1410, cca 9–11 hodin, pohled od jihu, útok Litevců útočí na německé levé křídlo. Jako odpověď útočí pravé křižácké křídlo na polské jed-notky krále Vladislava II. Jagellonského.
Obr_46 §Detail z obrazu Wojciecha Korsaka zachycujícího bitvu u Grunwaldu, na němž polský rytíř Ondřej z Těšína čelí útoku řádových rytířů.
Obr_47 §Nejznámější zpodobení bitvy u Grunwaldu/Tannenbergu vytvořil malíř Jan Matěj-ko (1838–1893); tento obraz se dnes nachází v Národním muzeu ve Varšavě. Na detailu z to-hoto velkého plátna vidíme bojovníka v kroužkové košili a šupinové zbroji uprostřed bitevní vřavy.
Obr_48 §Velmistrova smrt, kolem druhé hodiny odpoledne 15. července 1410. 
Obr_49 §Pohled od památníku, pravděpodobného velmistrova velitelského stanoviště, smě-rem na jihovýchod k tehdejšímu polskému postavení. Hlavní střet probíhal podél linie součas-né silnice, jejíž průběh vymezuje pás vzrostlých stromů. 
Obr_50 + Obr_51 SCHEMA BITVY §Bitva u Grunwaldu – zkáza Německých rytířů. 15. červenec 1410, cca 11–16 hodin, pohled od jihu, velmistr útočí proti polskému pravému boku, návrat Litevců a rozdrcení řádové armá-dy.
Obr_52 §Pohled z úrovně současné silnice, tedy z místa, kde probíhalo hlavní střetnutí, smě-rem na jihovýchod k polskému postavení. Velitelské stanoviště krále Vladislava Jagellonského se nacházelo na vyvýšenině vpravo v pozadí.
Obr_53 §Další detail z Kossakova plátna zobrazující německé rytíře u Grunwaldu. Podle býčí hlavy na štítu lze rozpoznat komtura hradu Graudenz (Grudziqdz), zatímco dva kříže v obrácených barvách jsou znakem města Brundsberg (Braniewo).
Obr_54 §Silnice spojující Stebark (Tannenberg) a Lodwigovo (Ludwigsdorf) vede osou mělkého údolí, tj. centrem tehdejšího bojiště. Pohled na severovýchod směrem k vesnici Ste-bark.
Obr_55 §Jan z Tarnowa, rozhánějící se v bitvě u Grunwaldu řemdihem, byl jedním ze tří příslušníků klanu Leliwa, kteří bojovali u Grunvaldu (Tannenbergu). Detail z Kossakova plát-na.
Obr_56 §Replika středověkého děla (pušky) na stacionární lafetě (Gniew/Mewe). Děla byla na bojišti u Grunwaldu (Tannenbergu) přítomna, ale v bitvě sehrála jen malou roli. Možná to zavinilo vlhké počasí, které bitvě předcházelo. Nicméně prvotní pohyb šiků řádového vojska, který podnítil litevský útok, byl zřejmě způsoben snahou uvolnit dělostřelectvu prostor pro palbu.
Obr_57 §Basreliéf u Grunwaldu zachycující na levé straně řádovou pěchotu. Úloha pěchoty v bitvě byla sice soudobými kronikáři přehlížena, nicméně zejména střelci z kuší byli v řádo-vém vojsku velmi ceněnými bojovníky.
Obr_58 §Velkokníže Alexander Vitold tvoří dominantu obrazu Jana Matějky, třebaže je zde oblečen spíše na dvorní slavnost než do bitvy.
Obr_59 §Heroické znázornění grunwaldské bitvy na kresbě uložené v Národním vojenském muzeu ve Varšavě.
Obr_60 §Pohled na výšinu, na níž měl král Vladislav II. Jagellonský své velitelské stanoviš-tě.
Obr_61 §Smrt velmistra Ulricha von Jungingen v bitvě u Grunwaldu/Tannenbergu na Ma-tějkově obrazu. Ve skutečnosti byl velmistr pravděpodobně zabit ranou kopí do hrdla.
Obr_62 §Místo smrti velmistra Ulricha von Jungingen leží západně od památníku u Grunwaldu.
Obr_63 §Kaple sv. Anny v Malborku, kde byl velmistr po bitvě u Grunwaldu/Tannenbergu pohřben.
Obr_64 §Heinrich von Plauen zachycený vpravo na nástěnné malbě v katedrále v Kwidzy-nu. Hrdinsky ubránil Malbork a v podstatě tím vymazal polsko-litevské vítězství u Grunwal-du.
Obr_65 §Střední hrad v Malborku (Marienburgu), místo úspěšné obrany pod velením Hein-richa von Plauen, při pohledu od jihovýchodu. Právě na tuto část hradu směřovalo polské voj-sko své hlavní úsilí, avšak nebylo schopné proniknout ani přes vnější hradby.
Obr_66 §Plastika litevského rytíře na podstavci sochy velkoknížete Vitolde v Kaunasu. Epidemie úplavice, která se rozšířila v litevském táboře, byla hlavním důvodem, proč bylo ukončeno obléhání Malborku v roce 1410.
Obr_67 §Chełmno (Kulm), hlavní sídlo Dračího spolku (IEidechsen-Bund), který byl obvi-ňován z tannenberské porážky.
Obr_68 §Vitold Veliký dosáhl břehu Černého moře. Na této malbě z 19. století je hrdina od Grunwaldu znázorněn v jásavém rozpoložení. Litva se v tu chvíli rozprostírala od Černého moře k Baltu. Na jeho korouhvi je zobrazen rytíř na koni.
Obr_69 §Zřícenina hradu v Toruni (Thornu) zničeného obyvateli města roku 1454 jako vý-raz jejich odporu proti vládě německého řádu.
Obr_70 §Náhrobek polského rytíře Jana z Garbowa, který padl v bitvě u Chojnice roku 1454. Polská porážka u Chojnice prodloužila válečné tažení proti německému řádu.
Obr_71 §Německý dřevořez znázorňující obležení Malborku v roce 1457. Po celé šířce ob-razu se před řekou Nogat táhne hrad a jsou zde jasně patrné detaily Středního i Vysokého hradu. K pádu Malborku došlo z valné části v důsledku věrolomnosti žoldnéřské posádky, která jej měla naopak bránit.
Obr_72 §Heinrich Reuss von Plauen, jehož vítězství u Chojnice v roce 1454 prodloužilo zápas mezi Řádem a Polskem. Tento muž stál také v čele obrany města Malbork poté, co byl dobyt hrad.
Obr_73 §Palác velmistrů v Malborku, ovládnutý nepřítelem roku 1457 poté, co jej vydali čeští žoldnéři, kteří jej měli bránit.
Obr_74 §Velmistr Ludwig von Erlichshausen je donucen podepsat tzv. druhý toruňský mír, jímž byly konečně dosaženy cíle, o něž se půl století před tím marně snažil po bitvě u Grunwaldu král Vladislav II. Jagellonský.
Obr_75 §Město Toruň (Thorn), v němž byly podepsány dvě známé smlouvy. Díky první z roku 1411 získal Řád zpět všechna území, která ovládal před rokem 1409, dočasně vyjma Žmudi, což byla ve srovnání s drtivou porážkou jen nevelká ztráta. Naopak druhou toruňskou smlouvou z roku 1466 postoupil Řád Polsku všechna svá území západně od Visly a Nogatu, včetně Malborku, Kulmu a Elbingu, jako autonomní provincii Královské Prusy. Zbytek území, tzv. Východní Prusy, byl Řádu ponechán, avšak nyní jako léno polské koruny, přičemž velmis-tr musel složit králi Kazimírovi IV. vazalský slib.
Obr_76 §„Zachraňte Východ!“, volební plakát Německé nacionální lidové strany Deut-schnationale Volkspartei (DNVP) z roku 1920, zobrazující německého rytíře ohrožovaného Polákem a socialistou. Jde o názorný příklad, jak byly události křížových výprav Poláky i Němci zneužívány proti druhé straně pomocí propagandy.
Obr_77 MAPA §Východní Evropa po druhém Toruňském míru po roce 1466.
Obr_78 §Památník u Grunwaldu vybudovaný roku 1960 ke 450. výročí bitvy na místě veli-telského stanoviště velmistra během bitvy. Mohutné kamenné bloky jsou stylizovány do tváře bojovníka.
Obr_79 §Pohled od památníku severovýchodním směrem k vesnici Grunwald. Místo nej-většího polského vojenského vítězství a bojiště je dodnes cílem poutí.
Obr_80 §Muzeum u Grunwaldu je částečně zapuštěno do hřebene návrší a obsahuje množ-ství předmětů a nálezů z bojiště.