Počátky Přemyslovců. Vstup Čechů do dějin (530–935) / Dušan Třeštík
SYSNO 6479649, přírůstkové číslo 7476

Seznam obrázků v dokumentu:
„Čeleď sv. Václava“. Čechové ve „městě Božím“. Český rukopis z konce 12. století, nejstarší vyobrazení národa ve středověku vůbec
Reliéf představující bojovníka či božstvo. Hornhausen, Durynsko, asi 7. století
Sídla Sklavinů podle Jordanesovy mapy
Rekonstruovaná polozemnice z doby příchodu Slovanů do Čech. Březno u Loun, experimentální stavba I. Pleinerové
Dva rekonstrukční pohledy na slovanské polozemnice
Theodorich Veliký. Medailon z Moro di Alba
Kronika Pavla Diakona. Počátek 9. století („Obsah“ druhé knihy)
Langobardští bojovníci. Kování štítu z Lucca San Romano, první půle 7. století
Bavorský bojovník ze 7. století
Císař Justinián I., mozaika v Ravenně
Gepidská spona, první polovina 6. století
Osídlení Čech v časněslovanské době podle J. Zemana. Říp označený trojúhelníkem leží ve středu osídleného území
Rekonstrukce brány na hradišti Vlastislav, 9. století
Poslední verze teorie o českých kmenech podle R. Turka
Geograf bavorský. Rukopis Státní knihovny v Mnichově
Stránka z hebrejské kroniky josippon
Kosmova kronika se zprávou o tributu uloženém Pipinem, synem Karla Velikého
Karel Veliký se svým synem Pipinem. Miniatura z 9. století
Zemědělské práce v raném středověku. Tzv. Koberec z Bayeux (11.-12. století)
Práce na vinici. Evangeliář z 10. století
Blatnicko-mikulčický styl. Kování pásu z Libice, přelom 8. a 9. století
Kaptorga z mohyly v Zelenkách u Zabrušan – hradu Vistracha. Kněžna zde pohřbená pocházela zřejmě z Moravy, kam také později uprchl Vistrachův syn
Stránka z Análů fuldských se zprávou o křtu roku 845 Schlettstadský rukopis (o něm v kapitole 9
Řezno – v 9. století pro Čechy vedle „starého města Rostislavova“, nejspíše dnešních Mikulčic, nejdůležitější místo v zahraničí
Rekonstrukce brány hradiště Stará Kouřim z 9. století
Bavorský velmož. Je vyobrazen s oboustranným těžkým mečem – nástrojem, jímž byla stvořena Evropa. Sv. Benedikt v Mals, Tyrolsko, 9. století
Podivná dlouhá stavba v Kouřimi z 9. století sloužila zřejmě jako hala pro družinu zdejšího knížete
Děkan Kosmas. Kresba podle miniatury z dnes zničeného rukopisu jeho kroniky
FILIACE STARÝCH ANÁLŮ PRAŽSKÝCH
Sv. Václav s kněžnou Emmou. Miniatura wolfenbüttelského rukopisu Gumpoldovy legendy
Portál kláštera sv. Jimrama v Řezně, místě Kristiánových studií
FILIACE VÁCLAVSKÝCH LEGEND VE 13. STOLETÍ
Přilba sv. Václava. Západoevropská práce z 9. století. Kristián ji měl zřejmě na mysli, když psal o Václavově boji s kouřimským knížetem
Most přes jezero k hradišti Behren-Lübchen (Polabští Slované)
Průběh dlouhého mostu ve Fegritz (Polabští Slované)
Rytina bojovníka na kameni z hradby Libušina
Tetín. Litografie z poloviny 19. století
Dvorec na Pohansku. Rekonstrukce podle B. Dostála
Proložní legenda o sv. Ludmile
FILIACE LUDMILSKÉ LEGENDY FUIT
Náhrobek sv. Jimrama v Řezně, 14. století
FILIACE LEGEND CRESCENTE A FUIT (BEZ LEGENDY X)
Sv. Jimram v Řezně, portál kostela
Stříbrem plátovaná sekerka z knížecího hrobu na Staré Kouřimi
Přilby z hradiště Hradsko-Kanina-Canburg z roku 805
Výbava knížecího hrobu z 9. století v Kolíně
Drahomíra se radí o zahubení sv. Ludmily. Odjezd jejích družiníků na Tetín: Liber depictus, 14. stol.
Proložní legenda o sv. Václavu
Charvátskohlaholský text legendy o sv. Václavu
Text II. staroslověnské legendy
Vostokovský text I. staroslověnské legendy
Václavův přípitek sv. Michalu. Wolfenbüttelský rukopis Gumpoldovy legendy
FILIACE LEGENDY X
Minejní text I. staroslověnské legendy
Avarský (?) kníže se zajatcem. Poklad z Nagyszentmiklós
Conversio Bagoariorum et Caralitanorum o vyhnání Pribiny Mojmírem (poslední dva řádky)
Cyril a Metoděj (vlevo) před Kristem. Freska z 11. století v San Clemente v Římě
Ideální rekonstrukce hradiště v Mikulčicích, nejpravděpodobněji centra Velké Moravy
Kníže na lovu se sokolem. Staré Město u Uherského Hradiště. Motiv byl převzat z arabských hedvábných tkanin, ale sokolnictví bylo doloženo jako knížecí „sport“ i na Moravě
Jediná v originále dochovaná písemnost vztahující se k Velké Moravě: dopis markrabího Ariba králi Arnulfovi, asi 891
Nákončí pásu z Mikulčic. Symbolika se pravděpodobně vztahuje ke knížecí moci, dosud se ji však nepodařilo spolehlivě vyložit
Textilní dílna, „gyneceum“ karolinských falcí. Utrechtský žaltář z 9. století. Identická dílna byla objevena také na Pohansku.
Diagram
Západoslovanští bojovníci z 10.-11. století. Rozdíl mezi obrněným družiníkem a pěšími bojovníky byl obrovský
Slovanská božstva – dvojčata z Neubrandenburgu
Sv. Jan Křtitel křtí knížata Polabských Slovanů, okolo roku 1040
Symbióza pohanství a křesťanství. Na skříňce z Auzun ze 7. století jsou vedle sebe klanějící se Tři králové a božský kovář Wieland
Slovanské božstvo z Altfriesacku
Prusové naslouchají kázání sv. Vojtěcha. Hnězdenská vrata, počátek 11. století
Sv. Bonifác křtí pohany a je jimi zabit; byl jedním z mála zavražděných, misionářů
VZNIK DATA 894
FILIACE VYPRÁVĚNÍ O BOŘIVOJOVĚ KŘTU
Křest pohana v kádi (sv. Bonifác). V 9. století se ve Francii jeden Viking přiznal, že se dal celkem 21 x pokřtít jen proto, aby získal darem křestní košili
Kostel Panny Marie, půdorys obou stavebních etap podle I. Borkovského
Náušnice ženy z kostela Panny Marie (manželky Spytihněva I.) datují vznik kostela bezpečně do Bořivojovy doby
Velkomoravské šperky z pohřebiště za Jízdárnou Pražského hradu
Pražský hrad ve Václavově době. Na předhradí kostel Panny Marie, na vyvýšenině Žiži rotunda sv. Víta, dále kostel sv. Jiří. Umístění paláce (v ohradě) je však podle nejnovějších výzkumů pochybné
Kamenné stolce jsou indoevropským dědictvím. V Indii měly tvar kamenných krychlí. Bharbut, 2. století př. Kr.
Kamenný stolec O’Neillů z Clannaboy v Irsku. Muzeum v Belfastu
Kamenný „vévodský stolec“ na Krnském hradě u kostela sv. Petra
Středočeská doména Přemyslovců za časů knížete Spytihněva I. Podle J. Slámy (vodorovné šrafování značí vyšší nadmořskou výšku)
Denár východofranckého krále Arnulfa
Pečeť východofranckého krále Arnulfa
Kroj Maďarů z doby jejich příchodu do Karpatské kotliny
Pečeť východofranckého krále Ludvíka Dítěte
Pečeť italského krále a císaře Berengara I.
Brána podhradí havolanského hradiště v Berlíně-Špandavě (Berlin-Spandau) s jelení hlavou nad vchodem
Zdobený dřevěný tác ze Špandavy
Kníže Slavník posílá svého synka Vojtěcha do Magdeburku na církevní školu. Hnězdenská vrata, začátek 11. století
Portrét ostrogótské královny Amalasvinthy, okolo roku 500, Řím, Muzeum Paláce konzervátorů
Řezno, dnešní Kornmarkt. Kdysi sídlo bavorských kmenových vévodů, mezi nimi i Arnulfa
Tkanina z 10. století nalezená v hrobu sv. Ludmily
Obětní strom s oběšenci. Tkanina z Osebergu, Norsko, 9. století
Svatý Václav, Vyšehradský kodex, konec 11. století
Klášter v Hirsau, jedno z center církevní reformy v 11. století
Český kníže Václav, rekonstrukce podoby podle lebky. Podle E. Vlčka
Tažení krále Jindřicha I. proti Polabským Slovanům a do Čech v letech 928–929
Stránka Widukindovy kroniky se zprávou o Jindřichově výpravě; zmiňovaná a tolik citovaná věta začíná v jedenáctém řádku odzdola
Falc Karla Velikého v Cáchách (rekonstrukce)
Pamětní mince německého krále Jindřicha I. Ptáčníka
Náhrobek císaře Oty I. v Magdeburku
Obrana města proti Maďarům. St. Gallen, 10. století
Maďarský bojovník (s copem). Architektonický zlomek z muzea v Řezně
Pečeť Jindřicha I.
Čechy a střední Evropa na počátku 10. století
Rotunda sv. Víta na Pražském hradě
Piniová šiška donesená Karlem Velikým z Říma do Cách
SCHÉMA PŘÍBUZENSTVÍ SLAVNÍKOVCŮ S CÍSAŘEM JINDŘICHEM II. (podle V.V. Tomka)
SCHÉMA PŘÍBUZENSTVÍ MEZI SLAVNÍKEM, SASKÝMI LIUDOLFINGY A PŘEMYSLOVCI
Panství Přemyslovců a hrady ostatních knížat v první polovině 10. století
SCHÉMA MOŽNÝCH PŘÍBUZENSKÝCH VZTAHŮ MEZI SLAVNÍKOVCI A PŘEMYSLOVCI A SLAVNÍKA S JINDŘICHEM II.
Text Kosmovy kroniky s pasáží o založení Staré Boleslavi
Stará Boleslav. Místo vraždy knížete Václava
Expanze přemyslovského státu v 10. století. Podle J. Slámy
Říše Boleslava I. okolo roku 965
Schéma