Dějiny hudby na Moravě / Jiří Sehnal, Jiří Vysloužil
SYSNO 6363029, přírůstkové číslo 6430

Seznam obrázků v dokumentu:
Obr. 1 Kostěný frčák z 9. století ze Starého Města. Šlo o dětskou hračku nebo o kultovní hudební nástroj? MZM, archeol. ústav 551270.
Obr. 2 Stylizované vyobrazení kněze při modlitbě. Překreslený reliéf na stříbrném, pozlace-ném nákončí z 2. poloviny 9. století z Mikulčic.
Obr. 3 Nejstarší notovaný rukopis na Moravě: breviár benediktinů v Rajhradě z poloviny 12. století. Noty jsou zapsány nad textem tzv. bezlinkovými neumami. Neumy naznačovaly nejen stoupání a klesaní melodie, ale také způsob přednesu. MZK Brno, G 387.
Obr. 4 Liturgický zpěv cisterciáků u pulpitu. Uprostřed snad Eliška Rejčka. Österreichische Nationalbibliothek Wien, Cod. 1813. Kodex, který dala pořídit Eliška Rejčka na začátku 14. století, obsahuje první noty čtvercového tvaru na Moravě.
Obr. 5 Jeden z nejstarších zápisů písně Svatý Václave z 2. poloviny 15. století. SVK Olomouc, M 406.
Obr. 6 Nejstarší česká světská skladba pro tři hlasy Nali piva starého. Na prvních třech řádcích jsou zapsány za sebou hlasy diskant, tenor a kontratenor. ZAO, pob. Olomouc, CO 362.
Obr. 7 Zlatý sál státního zámku v Telči z druhé poloviny 16. století. V zadní části je patrná zděná tribuna, která snad byla určena pro hudebníky. Foto Památkový ústav Brno.
Obr. 8 Biskup Stanislav Pavlovský. Reliéf na menze hlavního oltáře kostela sv. Mořice v Kroměříži. Foto B. Samek, Brno.
Obr. 9 Kašpar Schönauer, opat premonstrátského kláštera v Zábrdovicích, kterému Gallus věnoval 3. svazek svých mší a k jehož úmrtí složil roku 1589 skladbu Epicedion harmonicum. Obraz v majetku řím. kat. fary v Brně-Zábrdovicích. Foto J. Sehnal.
Obr. 10 Skladatel Jacobus Handl Gallus ve věku 40 let. Frontispic 4. knihy Gallova Opus musicum, Praha 1590.
Obr. 1–2 Žaltář (sbírka žalmů) královny Elišky z roku cca 1323 patří k nejvýznamnějším středověkým rukopisům. MZK, R 600.
Obr. 3 Zpívající premonstráti – mezi nimi jsou také chlapci a všichni zpívají z jedné knihy. Antifonář loucký z roku 1498. SVK Olomouc, M IV 1
Obr. 4 Král David hrající na české křídlo. Breviář z konce 14. století. ZAO, pob. Olomouc, CO 182
Obr. 5 Král David se žaltářem. Olomoucký misál z poloviny 14. století. ZAO, pob. Olo-mouc CO 138
Obr. 6–7 Král David hrající na harfu; zpívající klerici. Bible z poloviny 14. století. ZAO, pob. Olomouc, CO 183
Obr. 8 Král David hrající na žaltář, před ním hráč na fidulu. Bible Olomoucká (1417). SVK Olomouc, M III 1.
Obr. 9 Hudební nástroje na nástropní fresce zámku v Bučovicích z osmdesátých let 16. století. Vedle loutnisty vlevo loutna a přirozená trompeta, vpravo basová viola a harfa.
Obr. 10 Hostina zajíců na nástropní fresce v Zaječím pokoji státního zámku Bučovice z počátku osmdesátých let 16. století. V kapele vidíme varhanní positiv, jehož měchy obsluhu-je zajíc vlevo, v popředí hráč na basovou violu, vpravo dva zpívající zajíci s rozevřeným noto-vým partem.
Obr. 11 Tanec šlechty podle obrazu neznámého holandského mistra z doby kolem roku 1600 v klášteře premonstrátů v Nové Říši. V hudebním souboru je zastoupen virginal, loutna, housle, viola da braccio, basová viola a theorba. Podobná scéna se mohla odehrávat v kterémkoli renesančním zámku na Moravě.
Obr. 12 Příborský kancionál z doby před Bílou Horou. SOA Nový Jičín.
Obr. 13 Postenbrief – vývěsní štít jihlavských mistrů pěvců z roku 1612. Muzeum Vysočiny v Jihlavě, Ji-FS 29 873.
Obr. 14 Varhany v matrice sodálů mariánské družiny olomoucké univerzity z roku 1715 jako symbol radosti. Latinský nápis dole říká: Maria, nástroji veselí a dokonalé naplně¬ní opravdové radosti. Slovo organum znamenalo nástroj, v užším smyslu též varhany. ZA Opava, pob. Olomouc.
Obr. 15 Varhany v kapli sv. Anny vedle olomouckého dómu. Jejich skříň pochází z positivu od vídeňského varhanáře Johanna Wöckerla z roku 1654, na kterém hrával v kostele sv. Moři-ce v Kroměříži Pavel Vejvanovský.
Obr. 16 Letecký pohled na klášter premonstrátů na Hradisku u Olomouce. Loď bývalého kostela je od střední věže vpravo, vlevo od ní knihovna. Nejvyšší budova je prelatura. V pozadí hospodářské budovy.
Obr. 17 Největší dochované varhany Jana Výmoly z roku 1768 v Dubu nad Moravou.
Obr. 18 Zelný trh v Brně. V pozadí budova Reduty, nejstaršího brněnského divadla z let 1734–1735. Kolorovaná kresba Fr. Richtera z r. 1830.
Obr. 19. Pohled z parku na zámek hraběte Jana Adama Questenberka s kostelem sv. Markéty v Jaroměřicích nad Rokytnou.
Obr. 11 Titulní list Písní duchovních evangelistských (Szamotuly 1561). V popředí kantor s „rafijí“, vedle něho s brýlemi údajně biskup Jan Blahoslav redaktor tohoto kancionálu
Obr. 12 Notace a výzdoba Písní duchovních evangelistských (Ivančice 1564).
Obr. 13 Iniciála D z ivančického kancionálu Jednoty (1564) zobrazující zpěv v bratrské škole. Vzadu na tabuli je napsána Fuga 4 vocum, což by naznačovalo, že se v bratrských ško-lách učilo též vícehlasému zpěvu.
Obr. 14 Výzdoba a notace v evangelickém kancionálu Jakuba Kunvaldského Písně chval božských (Olomouc 1576)
Obr. 15 Titulní list zpěvníku Jakuba Kunvaldského Nešpor český (Olomouc l576).
Obr. 16 Začátek výkladu o ligaturách (notách spojených) v Muzice Jana Blahoslava (Olomouc 1558).
Obr. mapa 1 Literátská bratrstva na Moravě před Bílou Horou
Obr. 17 Podpis Mikuláše Reitera z Homberka, vrchního správce statků olomouckého biskupa arcivévody Leopolda Viléma.
Obr. 18 Ukázka výzdoby Kancionálu Jana Rozenpluta (Olomouc 1601). Ve výzdobě jsou zobrazeny nástroje: vlevo basová viola (violon?), vpravo cink, dole viola da gamba (?), housle, loutna, trompety, činky, šalmaje (s dírkami).
Obr. 19 Titulní list kancionálu Jiřího Hlohovského Písně katolické (Olomouc 1622).
Obr. 20 Kancionál Jana Klabíka, rektora v Želechovicích z roku 1674. Podobných kancionálů existovalo na Moravě v 18. století mnoho, ale dnes jsou vzácností. Odd. dějin hudby MZMA 6812.
Obr. 21 Prospekt varhan Theodora Agadoniho z roku 1701 na západním kůru katedrály sv. Václava v Olomouci. Snímek názorně ukazuje, jak málo místa bylo pro hudeb¬níky na kůru katedrály. Fotografie z roku 1887.
Obr. 22 Varhany Jana Výmoly z roku 1760 v Doubravníku.
Obr. 23 Návrh Františka Ignáce Siebera z roku 1770 na varhany pro farní kostel v Bystřici nad Pernštejnem.
Obr. 24 Varhany Ignáce Floriána Casparida z roku 1764 ve farním kostele v Rancířově. Foto J. Sehnal.
Obr. 25 Frontispic agendy biskupa Karla Liechtensteina-Castelcorno (Brno 1695). Ve výzdobě jsou uplatněny nástroje typické pro hudbu vrcholného baroka: trompety, tympány housle a basová viola (violon?).
Obr. mapa 2 Jezuitské a piaristické školy na Moravě a ve Slezsku
Obr. 26 Varhanní skříň neznámého mistra (snad Jana Davida Siebera) z roku 1713 v bývalém jezuitském kostele sv. Michala ve Znojmě. Zatím co, zábradlí kůru je zdobeno ještě tzv. bolt-covým ornamentem, odpovídajícím době kolem roku 1670, varhanní skříň má již vrcholně ba-rokní akantovou výzdobu. Foto J. Sehnal.
Obr. 27 Monumentální prospekt varhan Jana Bohumíra Halbicha z roku 1730 v jezuitském kostele Panny Marie Sněžné v Olomouci, rekonstruovaných firmou Varhany Krnov v roce 1976.
Obr. 28 Skříň varhan na Svatém Kopečku u Olomouce započatých Janem Davidem Sieberem a dokončených roku 1725 Antonínem Richterem.
Obr. 29 Návrh Matouše Pavla Roskoše na varhany v kostele sv. Tomáše v Brně z roku 1680.
Obr. 30 Starobrněnská varhanní tabulatura z poloviny 17. století. Je to nejstarší památka varhanní hudby na Moravě, pomineme-li zlomky varhanních skladeb ze 16. století, nalezené v knižních vazbách. Skladby jsou zapsány italskou tabulaturou, která používala většího počtu notových linek, aby se vyhnula pomocným linkám. Odd. dějin hudby MZM, A 8763.
Obr. 31 Varhany Václava Pantočka z roku 1721 v bývalém františkánském kostele sv. Antonína Paduánského v Dačicích. Foto J. Sehnal.
Obr. 32 Biskup Karel Liechtenstein – Castelcorno (1664–1695). Vpravo v pozadí olomoucká katedrála a Svatý Kopeček. Rytina G. Tscherninga.
Obr. 33 Biskupská rezidence v Kroměříži v době kolem roku 1690. Pohled z Podzámecké zahrady (Lustgarten), která byla upravena jako francouzský park. Dvě malé věže, vyčnívající za zámkem patří kostelu sv. Mořice. Rytina z alba Die Fürst-Bischöfliche Residentz-Stadt Crem-sier od G. M. Vischera (Wien 1691).
Obr. 34 Podpis Pavla Vejvanovského.
Obr. 35 Heinrich Biber jako vicekapelník salzburského arcibiskupa roku 1681. V dolní části je vidět zlatý řetěz s medailí, kterou Biberovi daroval roku 1677 císař Leopold I.
Obr. 36 Sněmovní sál Arcibiskupského zámku v Kroměříži, dokončený roku 1772 - hlavní působiště biskupské kapely.
Obr. 38 Taneční sál zámku v Jaroměřicích nad Hudebníci hráli v místnosti nahoře při otevře-ných oknech. Prostor pro kapelu byl 6,2 x 5,5 m. Okna jsou umístěna těsně nad podlahou místnosti.
Obr. 39 Autograf předehry ke kantátě Operosa terni colossi moles od Františka Václava Míči z roku 1735. Archiv der Gesellschaft der Musikfreunde in Wien IV 27714.
Obr. 40 Menuet hraběte Jana Adama Questenberka v tabulatoře pro loutnu z majetku hrabě-te Kazimíra Václava Werdenberka v Náměšti nad Oslavou z roku 1713. Tabulatury pro loutnu, jež většinou mají povahu unikátů, se vyznačovaly malým, podlouhlým formátem. V loutnovém repertoáru převažovaly nenáročné taneční skladby. Oddělení dějin hudby MZM, A 13268.
Obr. mapa 3 Působiště šlechtických kapel na Moravě a ve Slezsku v 17. a 18. století. Uvedena jsou jen místa, ve kterých byla hudební činnost zatím prokázána.
Obr. 41 Polní trubači v poli. Rytina z knihy Ch. Weigela Abbildung der gemein-nützlichen Haupt-Stände (Regensburg 1698).
Obr. 42 Tympanista a biskupští trubači v intronizačním průvodu biskupa Jakuba Arnošta Liechtensteina roku 1740. Odd. dějin hudby MZM, B 391.
Obr. 43 Věž kostela sv. Václava v Mikulově s ochozem a prostorami pro věžní trubače. Foto J. Sehnal.
Obr. 44 Kapela pouličních muzikantů z konce 17. století (šalmaj?, housle, dudy, niněra, malá basa, bubínek). Vyobrazení z knihy W. K. Printz: Phrynis Mitilenaeus (Quedlinburg 1676). Knihovna Arcibiskupského zámku v Kroměříži, N/a IX/2 13.
Obr. 45 Taneční kapela v Mikulově v 17. století: housle, malá basa, cimbál. Muzeum Vyškov-ská, N 1524.
Obr. 46 Běžné obsazení taneční kapely v 18. století: dvě housle a malá basa (basetla). Detail ze střeleckého terče z roku 1732. Muzeum Vyškovska.
Obr. 47 Arcivévoda Rudolf Habsburský jako arcibiskup olomoucký roku 1819. Litografie Kunikeho.
Obr. 48 Sál arcibiskupské rezidence v Olomouci, kde se v polovině 19. století konaly kon-certy. Foto J. Sehnal.
Obr. 49 Plán Haugvicova divadla v zámku Náměšti nad Oslavou. Podle tužkového plánu MZA, překreslil Petr Julínek. Divadlo se nacházelo asi v druhém patře zámku, kde je dnes tzv. kulečníkový sál.
Obr. 50 Hrabě Jindřich Vilém Haugvic (1770–1842). Portrét ve Státním zámku Náměšti nad Oslavou.
Obr. 51 Hraběnka Žofie Haugvicova, rozená Friessová (1769–1835). Portrét ve Státním zámku Náměšť nad Oslavou.
Obr. 52 Cedule brněnského divadla, oznamující představení Mozartovy opery Don Juan 22. 9. 1808.
Obr. 53 Skleněná harmonika z majetku Pavla Křížkovského. Odd. dějin hudby MZM.
Obr. 54 Tomáš Fryčaj-autor kancionálu, který ovlivňoval kostelní zpěv na Moravě v první po-lovině 19. století. Řím. kat. fara Brno-Obřany.
Obr. 55 Varhanní empory na pilířích triumfálního oblouku před presbytářem v olomoucké ka-tedrále. Podle Kráčmer M.: Dějiny metropolitního chrámu sv. Václava v Olomouci (Olomouc 1887). Hudba na těchto emporách se provozovala od roku 1740 do roku 1885.
Obr. 56 Varhany Františka Svítila st. z roku 1841 v Batelově. Na celkové koncepci skříně a na její výzdobě je patrná závislost na barokních vzorech. Foto J. Sehnal.
Obr. 57 Návrh na prospekt varhan Jakoba Deutschmanna z roku 1845 pro regotizovaný kostel sv. Mořice v Kroměříži. Šlo o první pseudogotickou varhanní skříň na Moravě. ZAO, pob. Olomouc ÚŘAS, i.č. 12913.
Obr. 58 Varhany Františka Harbicha pro Kostelec u Holešova z roku 1824. Podobných malých varhan postavil Harbich na Moravě několik desítek. MZA Brno, B15.
Obr. 59 František Sušil, vydavatel Moravských národních písní.
Obr. 60 Interiér Městského královského divadla v Olomouci podle dobové litografie.
Obr. 61 Pavel Křížkovský.
Obr. 62 Arnošt Förchtgott-Tovačovský.
Obr. 63 Hynek Vojáček.
Obr. 64 Pavilon postavený roku 1855 v novorenesančním slohu podle projektu vídeňského architekta Ludwiga Forstra v brněnském parku Lužánky sloužil též k pořádání koncertů.
Obr. 65 Besední dům v Brně postavený roku 1873 ve volně pojatém neorenesančním slohu podle projektu vídeňského architekta Theofila von Hansena v samém středu města na Komen-ského náměstí.
Obr. 66 Německý dům postavený roku 1891 na dnešním Moravském náměstí ve slohu severo-německé neorenesance
Obr. 67 Znojemská beseda postavená v novorenesančním slohu z podnětu obrozeneckého bás-níka Jana Vlka, v níž se provozovaly i hudební programy.
Obr. 68 Leoš Janáček na fotografii asi z roku 1879.
Obr. 69 Národní divadlo v Brně na Veveří ulici.
Obr. 70 Josef Nešvera.
Obr. 71 Sólisté představení Smetanovy Prodané nevěsty olomouckého pěvecko-hudebního spolku Žerotín na snímku z poloviny devadesátých let. V horní řadě uprostřed dirigent Anto-nín Petzold.
Obr. 72 Cyril Metoděj Hrazdíra, patrně fotografie z doby jeho prvního ostravského působení v devadesátých letech 19. století.
Obr. 73 František Musil.
Obr. 74 Varhanická škola v Brně, dnes Památník Leoše Janáčka. Původně soukromou budovu neorenesančního, slohu vykoupila roku 1906 Jednota pro zvelebení církevní hudby na Moravě, po zrušení Varhanické školy sloužila budova od roku 1920 Konzervatoři.
Obr. 75 Národní dům v Prostějově byl dějištěm operních představení a koncertů místních pě-vecko-hudebních spolků a orchestrálního sdružení.
Obr. 76 Lázeňské divadlo v Luhačovicích hostilo v letní sezóně redukovaný orchestr České filharmonie, operní soubor Národního divadla v Brně i Městského divadla v Olomouci.
Obr. 77 Jan Kunc, skladatel, první životopisec Leoše Janáčka a vydavatel sbírek lidových pís-ní.
Obr. 78 Titulní list prvního vydání klavírního výtahu Její pastorkyně vydaného v Brně roku 1908.
Obr. 79 Leoš Janáček v roce 1904.
Obr. 80 Titulní list partitury balady pro orchestr Šumařovo dítě vydané při příležitosti Janáč-kových šedesátin Klubem přátel umění v Brně.
Obr. 81 Vítězslav Novák.
Obr. 82 Jaroslav Kvapil.
Obr. 83 Po Neumannově náhlém úmrtí řídila brněnskou operu do nastoupení Milana Sachse na místo šéfa trojice mladých dirigentů Břetislav Bakala, Zdeněk Chalabala a Antonín Balatka.
Obr. 84 Leoš Janáček, fotografie z dvacátých let.
Obr. 85 Symfonietta. První stránka autografu třetí věty sklady.
Obr. 86 Václav Kaprál.
Obr. 87 Vilém Petrželka.
Obr. 88 Jaroslav Křička.
Obr. 89 Emil Axman.
Obr. 90 Alois Hába.
Obr. 91 Rudolf Firkušný.
Obr. 92 Vítězslava Kaprálova.
Obr. 93 Gideon Klein.
Obr. 94 Pavel Haas.
Obr. 95 Rafael Kubelík.
Obr. 96 Moravské kvarteto, zleva Josef Jedlička, Josef Trkán, František Kudláček, Josef Křenek.
Obr. 97 Milan Harašta.
Obr. 98 Městské divadlo v Ostravě v jeho původní podobě.
Obr. 99 Interiér divadelního sálu Německého spolkového domu v Šumperku. Po roce 1918 sloužilo divadlo i českým představením, k nimž zajížděl operní soubor z Olomouce.
Obr. 100 Budova Mahenova divadla v Brně.
Obr. 101 Břetislava Bakala, první umělecký šéf Státní filharmonie Brno.
Obr. 102 Jan Racek.
Obr. 103 Janáčkovo kvarteto, zleva Karel Krafka, Jiří Trávníček, Jiří Kratochvíl, Adolf Sý-kora.
Obr. 104 Janáčkovo divadlo v Brně.
Obr. 105 Václav Nosek, dramaturg a dirigent Janáčkova divadla v Brně.
Obr. 106 Ludvík Kundera, první rektor Janáčkovy akademie.
Obr. 107 Theodor Schaefer.
Obr. 108 Zdeněk Blažek.
Obr. 109 Iša Krejčí.
Obr. 110 Jan Novák.
Obr. 111 František Jílek.
Obr. 112 Miloslav Ištvan
Obr. 113 Budova divadla Antonína Dvořáka v Ostravě.
Obr. 114 Budova Moravského divadla v Olomouci.
Obr. 115 Budova Janáčkovy akademie v Ostravě.
Obr. mapa 4 Historické varhany z doby před rokem 1800 na Moravě a ve Slezku