Neuropsychologie v neurologii / Marek Preiss, Hana Kučerová a kolektiv
SYSNO 991221, přírůstkové číslo 6008

Seznam obrázků v dokumentu:
Graf 1.1 Intelektová úroveň podle tzv. pásem inteligence (n- 241)
Graf 1.2 Korelace mezi neverbální inteligencí (PIQ, zkouška WAIS-R) a chybami v proměn-né prostorové paměti Skrytý cíl 1–4 u souboru pacientů (20 předoperačních a l4 s termolézí) (r = 0,636, p < 0,001)
Graf 1.3 Korelace mezi chybami v testu Kategorie (HRNB) a chybami v proměnné prosto-rové paměti Úhlová chyba u souboru pacientů (10 předoperačních, 1 s termolézí) (r=0,793, p < 0,01)
Graf 1.4 Korelace mezi začátkem nemoci (první záchvat) a chybami v proměnné prostorové paměti. Skrytý cíl 1–4 u souboru 34pacientů (r= 0,360, p < 0,05)
Graf 1.5 Vzdělání a CIQ
Graf 1.6 Rodinný stav a CIQ
Graf 1.7 Začátek nemoci a CIQ (korelace: r = 0,267, n = 241, p < 0,05)
Graf 1.8 Délka nemoci a CIQ (korelace: r = 0,190, n = 241, p < 0,05)
Graf 1.9 Frekvence generalizovaných (grand mal) záchvatu a VIQ; ANOVA (p = 0,026)
Graf 1.10 Frekvence jiných typu záchvatů a CIQ; ANOVA (p < 0,001)
Graf 1.11 Invalidita a CIQ (t-test:p < 0,001)
Graf 1.12 Kontakt s psychiatrií a CIQ (t-test:p = 0,007)
Graf 1.13 Validita odpovědí u žen a CIQ (t-test:p < 0,001)
Graf 1.14 Suicidiální tendence a CIQ (t-test:p = 0,003)
Graf 1.15 Alkohol a VIQ u mužů ANOVA (p = 0,070), (t-test:p = 0,046)
Graf 1.16 Okolnosti vyšetření (ambulantně x při hospitalizaci) a CIQ (t-test: p <0,001)
Graf 1.17 Intelektové výkony (WAIS-R) před resekční operací pro farmakorezistentní epilepsii a po operaci (n = 47)
Graf 1.18 Celkové paměťové výkony (MQ) podle lateralizace léze (L, P) před resekční operací a po operaci
Graf 1.19 Dílčí paměťové výkony (subtesty WMS-R) po resekční operaci podle lateralizace léze (vlevo = 15, vpravo = 19)
Graf 1.20 Diference mezi paměťovými výkony (MQ) po resekční operaci a před operací podle lateralizace léze
Graf 1.21 Frustrace před a po 17. 11. 1989 ve 24 oblastech života a v průměrné frustraci.
Graf 1.22 Změny v subjektivním prožívání (podle SUPOS-z) po radiochirurgii, průměrné hodnoty souboru pacientů
Graf 1.23 Případ, kdy zvýšené „dotazníkové“ hodnoty frustrace jsou možná paradoxně do-kladem pozitivních změn
Graf 1.24 Kompenzace nemoci a výkony v Neuropsychologické baterii pro epilepsie (NBE)
Graf 1.25 Omezení v pracovní výkonnosti u tří chronických nemocí (Lerner et al., 2001)
Obr. 2.1 Epidemiologické údaje o úrazových poškozeních mozku v porovnání s četností dal-ších chorob v USA (rok 2001)
Obr. 2.2 Klasifikace poškození mozku
Obr. 2.3 Faktory a jevy, které mohou ovlivnit výsledný stav po úrazovém poškození mozku a hlavy (Vollmer, Dacey, 1990, str. 127)
Obr. 2.4 Následnost subakutního narušení paměti po poranění mozku. Období komatu (1) a PTA (II) bývají dávány do společného intervalu narušeného vědomí, které má rozsah od úseku souvislé paměti až k jejímu obnovení (III) (podle Levin et al., 1982).
Obr. 2.5 Znázornění stavu funkce kůry mozkové jako funkce času od vzniku jejího poškození (A = premorbidní úroveň, B = retrográdní amnézie, C = koma nebo stupor, D = posttrauma-tická amnézie, E = narušení korových funkcí, F = úroveň úpravy poruch); dole: vyšetřovací postupy, plánované pro hodnocení stavu pacienta na dané úrovni (I = škála hloubky komatu, II = vyšetření amnézie, III = neuropsychologické vyšetření, IV = období rehabilitace, V = vy-šetření před „pracovním pokusem“ (Long, Williams, 1988, str. 139).
Obr. 2.6a Epidurální hematom frontálně vpravo; stlačen přední roh pravé postranní komo-ry, střední čára posunuta doleva
Obr. 2.6b Intracerebrální hemoragie v hloubce temporálního laloku vpravo; stlačen přední roh pravé postranní komory, edém pravé hemisféry
Obr. 2.6c Subdurální hematom podél frontálního a parietálního laloku vlevo s přesunem střední čáry doprava
Obr. 2.7 Zobrazení průtoku krve mozkem metodou SPECT (v obou případech se jedná o levostranná frontální poranění mozku při autonehodě; řezy transverzální, sagitální a koronál-ní)
Obr. 4.1 MR: strategicky umístěný infarkt, mesiotemporální oblast
Obr. 4.2 MR: subkortikální ischemické změny
Obr. 5.1 Komorový systém mozku
Graf 5.1 Paměťový test učení
Obr. 5.2 CT vyšetření mozku – příčný řez lebkou v poloze vleže na zádech (čelo je nahoře) je veden v úrovni nad očnicemi. Celní rohy postranních komor jsou v horní části obrázku, pod nimi se nachází III. komora. Komorový systém pokračuje Sylviovým kanálem a IV. komorou, které by byly zachyceny na řezech vedených obličejovou částí lebky.
Obr. 5.3 MR vyšetření. Na levém snímku je transverzální řez lebkou vedený čelem. Na pravém snímku je boční pohled. Zachycuje důsledky dlouhodobého extrémního hydrocefalu, kdy mozková tkáň tvoří jen tenkou slupku okolo komorového systému. Jedná se dospělou ženu, 25 let, s vrozeným nekompenzovaným hydrocefalem. Intelektové schopnosti dosahují úrovně mentální retardace.
Obr. 5.4a Vaskulární demence – je zjevný úbytek mozkové tkáně, mozek je prostoupen drobnými lakunárními infarkty, má vzhled ementálu. Každý otvor představuje následek drobného mozkového infarktu, který nemusí být klinicky zaznamenán. Pacientem je starší muž (78 let), premorbidně nadprůměrného intelektu, který se donedávna plně věnoval svým kulturním zálibám. V současnosti se projevuje drobná zmatenost a snížení výkonu, které mírně omezuje jeho aktivity. Je schopen běžného samostatného života.
Obr. 5.4b Snímek mozku stejně staré ženy (78 let) s projevy atrofie odpovídající věku.
Obr. 8.1 Mapy výskytu RS
Obr. 9.1 Prvky a průběh rehabilitace klienta/pacienta s mozkovým poškozením na popisova-ném pracovišti:
Obr. 9.2 Každý jedinec s poraněním mozku má jedinečné tělesné, duševní nebo sociální problémy v procesu rehabilitace: