Fyzikální terapie : manuál a algoritmy / Jiří Poděbradský, Radana Poděbradská.
SYSNO 675037, přírůstkové číslo 4794

Seznam obrázků v dokumentu:
Obr. 3.1 Limbický systém
Obr. 5.1 Vrátková teorie: silná vlákna - především Αβ z taktilních receptorů, slabá vlákna - Αδ a C (+ -budivá synapse, - - tlumivá synapse, SG - substantia gelatinosa Rolandi, T-buňka - druhý neuron)
Obr. 5.2 Nocicepce přivedená slabými vlákny: Tlumivá synapse na SG vede k ze¬sílení převodu nociceptivní informace do T-buňky. Informace přechází do CNS (akční systém).
Obr. 5.3 Aferentní salva po silných vláknech: Budivá synapse aktivuje SG buňku; její inhibiční synapse blokuje přenos ze slabých vláken do T-buňky a tedy i CNS (akční systém).
Obr. 5.4 Závislost dráždivosti nervových vláken na frekvenci (Lullies). V rozsahu 50-100 Hz stačí k podráždění Αβ vláken nejmenší absolutní intenzita. 
Obr. 5.5 Závislost dráždivosti nervových vláken na délce impulzu (van Wyss)
Obr. 5.6 Oslabení svalu z protažení: A - normální stav, B - oslabení z protažení, C - plegie z protažení
Obr. 5.7 Oslabení svalu ze zkrácení: A - normální stav, B - oslabení ze zkrácení, C - plegie ze zkrácení
Obr. 5.8 Mikrosvalová pumpa: a - venula či véna probíhající sva¬lem, b - kontrakcí vláken je krev aktivně vytlačena centripetálně díky fungujícím chlopním
Obr. 7.1 Monofázické impulzy (na anodě): A - hrotitý, Β - obdélníkový (rektangulární), C - trojúhelníkový (triangulární)
Obr. 7.2 Monofázický pulzní proud sinusový
Obr. 7.3 Bifázické impulzy: A - symetricky bifázické, Β - asymetricky bifázické
Obr. 7.4 Střídavé proudy: A - sinusový, Β-pravoúhlý (rektangulární)
Obr. 7.5 Vrstvená elektroda: A - vlastní elektroda, B - standardní elektrodová pod¬ložka nasáknutá katodovým ochranným roztokem, C - celofán, D - protizánětlivý gel, E - kůže
Obr. 7.6 Uložení elektrod podle Träberta
Obr. 7.7 Diadynamický proud (na anodě): 1 - galvanická složka (basis), 2 - pulzní složka (dosis)
Obr. 7.8 Pulzní složky diadynamických proudů
Obr. 7.9 H-vlny
Obr. 7.10 Transkutánní elektroneurostimulace kontinuální
Obr. 7.11 Transkutánní elektroneurostimulace skupinová (TENSburst)
Obr. 7.12 Acupuncture-like transkutánní elektroneurostimulace (low frequency TENS)
Obr. 7.13 Interference: A - proud A, F1 =8 Hz, intenzita =2 mA, Β - proud B, F2 =10 Hz, intenzita =2 mA, C - interferencí vzniklý proud (O - obalová křivka, max -proudové maximum, min - proudové minimum, F =[F1 +F2]/2 =9 Hz, Fv obalové křivky =F2 -F1 =2 Hz, intenzita =4 mA)
Obr. 7.14 Hloubka modulace středofrekvenčních proudů: A - 0% hloubka modulace, intenzita se nemění, nemodulovaný proud, B - 100% hloubka modulace, intenzita klesá až k nule, C - 50% hloubka modulace, intenzita klesá na polovinu úvodní
Obr. 7.15 Schematické znázornění hloubky modulace (DM) ve tkáni při klasické interferenci: V proudové draze A i Β (pod elektrodami) je 0% DM, tedy žádný účinek; oblast maximálního účinku (100% DM) vytváří obraz kříže, pootočeného o 45° oproti proudovým drahám; hranice 50% DM vytváří charakteristický obraz čtyřlístku. 
Obr. 7.16 Rozložení 100% DM u jednotlivých forem sf(t): A - izoplanární vektorové pole, Β - klasická interference, C - dipólové vektorové pole
Obr. 7.17 Contour (obálka) - hodnota sweep time je znázorněna svislými čarami: 100% - frekvence se plynule mění po celou dobu sweep time, 1% - frekvence se změ¬ní skokem na začátku a pak se po dobu sweep time nemění, 50% - polovinu sweep time se frekvence mění, druhou polovinu se nemění, 33% - první třetina sweep time vyhrazena na změnu frekvence, další dvě třetiny se nemění
Obr. 7.18 I/t křivka zdravého svalu - plnou čarou PM intenzita pravoúhlých, tečkované PM intenzita šikmých impulzů
Obr. 7.19 Stanovení parametrů pro elektrostimulaci: zp - zdravý sval, pravoúhlé impulzy, zš - zdravý sval, šikmé impulzy, AQ =30/6 =5, dp - denervovaný sval, pra¬voúhlé impulzy, dš - denervovaný sval, šikmé impulzy, AQ =26/26 =1, ES - oblast parametrů selektivní elektrostimulace, např. 500 ms, 17 mA
Obr. 7.20 Myofeedback, rychlý nástup únavy s poruchou relaxace
Obr. 7.21 Elektrogymnastika nad prahovou křivkou (nastavena na 75 μV) - první kontrakce slabá, nespustila EG; druhá kontrakce spustila EG, třetí kontrakce příliš brzy po druhé - nespustila; třetí a čtvrtá normální, pak nástup únavy
Obr. 8.1 Základní schéma oscilačního obvodu: C - kondenzátor, L - cívka
Obr. 8.2 Využití kondenzátorové metody KVD: Ρ - pacient, L - cívka
Obr. 8.3 Využití indukční metody KVD: C - kondenzátor, L - cívka, Ρ - pacient
Obr. 8.4 Zahuštění siločar pod menší elektrodou: A - kapacitní metoda KVD, Β - elektrokauter
Obr. 8.5 Kapacitní metoda KVD - ri¬ziko poškození prominujících částí
Obr. 8.6 Vliv velikosti elektrod a jejich vzdálenosti na hloubku účinku KVD: A - stejně velké elektrody, těsně u povrchu, Β - stejně velké elektrody, obě oddáleny, C - nestejně velké elektrody, nestejně oddáleny
Obr. 8.7 Způsoby aplikace kondenzátorové KVD: A - transregionální, Β - transre¬gionální s podložkou, C - koplanární (p - podložka)
Obr. 8.8 Kondenzátorová KVD -metoda křížového ohně: A - abdomino-dorzální aplikace, Β - pelvidorzální aplikace; oba způsoby apli¬kace se denně střídají (p - podlož¬ka k vyrovnání nerovností)
Obr. 8.9 Rozdíl v průběhu siločar u transregio¬nální (A) a koplanární (B) aplikace kondenzáto-rové KVD: t - tuk, s - sval, k - kost
Obr. 8.10 Koncentrace siločar v místě dotyku (A) a její eliminace gumovou podložkou (B)
Obr. 8.11 Gradient magnetického pole: A-u plošného aplikátoru (A1H), B-u tzv. dvoudeky (A2H)
Obr. 8.12 Gradient magnetického pole solenoidu: A - průměr 50 cm, Β - průměr 30 cm
Obr. 8.13 Gradient magnetického pole u prstencového aplikátoru o průměru 30 cm
Obr. 9.1 Nerovnováha v činnosti hemisfér: pravá soustředěna k duševnímu výkonu, levá ve výrazném útlumu
Obr. 9.2 Stresová reakce (hyperbeta) jako příčina neschopnosti relaxace
Obr. 9.3 Polarizace světla (obecně). Po průchodu polarizátorem pokračují pouze elektromagnetické vlny v jediné rovině. 
Obr. 9.4 Rozdíly mezi světelným (a) a laserovým (b) paprskem: A - vlnová délka, B - koherence, C - nondivergence
Obr. 10.1 Základní schéma účinků termoterapie
Obr. 10.2 Schéma lokální pozitivní termoterapie
Obr. 10.3 Schéma lokální negativní termoterapie
Obr. 10.4 Technika stretch and spray
Obr. 10.5 Schéma celkové termoterapie: Při plurisegmentální aplikaci tepla dochází k časové sumaci informací z mnoha segmentů do CNS (VII); odpověď celková pak dominuje nad reakcí segmentální. 
Obr. 10.6 Viscerokutánní reakce
LIST 1 Algoritmy - Etáže řízení pohybového systému
LIST 2 Algoritmy - Účinek analgetický
LIST 3 Algoritmy - Účinek antiedematózní
LIST 4 Algoritmy - Účinek disperzní
LIST 5 Algoritmy - Účinek myorelaxační
LIST 6 Algoritmy - Účinek trofotropní
LIST 7 Obrazová příloha Obr. 1. Hlava - výstupy kožních nervů
LIST 8 Obrazová příloha Obr. 2. Hlava - motorické body
LIST 9 Obrazová příloha Obr. 3.A. Horní končetina (zpředu) - motorické body
LIST 10 Obrazová příloha Obr. 3.B. Horní končetina (zezadu) - motorické body
LIST 11 Obrazová příloha Obr. 4.A. Horní končetina (zpředu) - dermatomy a kožní nervy
LIST 12 Obrazová příloha Obr. 4.B. Horní končetina (zezadu) - dermatomy a kožní nervy
LIST 13 Obrazová příloha Obr. 5.A. Dolní končetina (zpředu) - motorické body
LIST 14 Obrazová příloha Obr. 5.B. Dolní končetina (zezadu) - motorické body
LIST 15 Obrazová příloha Obr. 6.A. Dolní končetina (zpředu) - dermatomy a kožní nervy
LIST 16 Obrazová příloha Obr. 6.B. Dolní končetina (zezadu) - dermatomy a kožní nervy
LIST 17 Obrazová příloha Obr. 7. Dlaň - motorické body
LIST 18 Obrazová příloha Obr. 8. Ploska - motorické body