Zátěžové vyšetření a pohybová léčba : ve vnitřním lékařství / Z. Placheta a kolektiv
SYSNO 523195, přírůstkové číslo 1109

Seznam obrázků v dokumentu: 
Obr. 1.1 Charakteristika zátěžové diagnostiky 
Obr. 1.2 Součásti zátěžové diagnostiky 
Obr. 1.3 Vztah zátěžového vyšetření k základním složkám praxe 
Obr. 2.1 Vztah mezi vzrůstem příjmu kyslíku (VO2 ) při stupňované zátěži do maxima a plicní ventilací (VE ), výdejem oxidu uhličitého (VCO2 ), ventilačním ekvivalentem O2 (VE /VO2 ) a utilizací O2 z atmosférického vzduchu (FIO2 - FEO2 ) 
Obr. 2.2 Reakce hodnot VO2, naměřených u 10 zdravých, zdatných 20letých mužů při zátěžích 1, 2, 3 a 4 W.kg-1 na bicyklovém ergometru vsedě 
Obr. 2.3 Reakce minutového srdečního výdeje (Q), systolického objemu (Qs), srdeční frekvence (SF) a krevního tlaku (TK systolického, středního a diastolického) na stupňované zatížení 
Obr. 2.4 Reakce hodnot srdeční frekvence, naměřených u 10 zdravých, zdatných 20letých mužů při zátěžích 1, 2, 3 a 4 W.kg-1 na bicyklovém ergometru vsedě 
Obr. 2.5 Podíl jednotlivých zdrojů na celkové úhradě energie v závislosti na čase (upraveno podle: Keul, J. a kol., 1972) 
Obr. 2.6 Odezva laktátu, krevních plynů a pH na různých úrovních intenzity tělesné zátěže (upraveno podle: Lange Andersen, K. a kol., 1971) 
Obr. 4.1 Nomogram k určení „náležitého výkonu“ (75% maxima) pro muže a ženy v závislosti na věku a hmotnosti (WHO; cit. Löllgen, H., 1983) 
Obr. 4.2 Vztah mezi výkonem, příjmem kyslíku a výdejem energie (upraveno podle: Åstrand, P.-O. - Rodahl, K., 1977) 
Obr. 4.3 Reakce SF na výkon 100 W při klikové ergometrii vstoje (-) a při bicyklové ergometrii vsedě (- - - ) a vleže (-.- ) naměřené u 36 mužů ve věku 20-40 let (Mellerowicz, H. a kol., 1979) 
Obr. 4.4 Nomogram pro odhad srdeční frekvence u různých věkových skupin při různých intenzitách zatížení cirkulace (Sheffield, L.T. a kol., 1965) 
Obr. 4.5 Vývoj průměrných maximálních hodnot výkonnosti a kardiorespiračních funkcí u zdravé československé populace od 10 do 60 let (upraveno podle: Seliger, V. a kol., 1977) 
Obr. 4.6 Princip vzniku „anaerobního prahu“ 
Obr. 4.7 Dynamika a vztahy parametrů souvisejících se vznikem „anaerobního prahu“ při zátěži stupňované do maxima 
Obr. 4.8 Principy invazivního určení „anaerobního prahu“ průsečíkem dvou regresních přímek (A) a odečtením z exponenciální křivky (B) 
Obr. 4.9 Příklady použití dvou způsobů invazivního určení ANP 
Obr. 4.10 Základní protokoly bicyklové ergometrie 
Obr. 4.11 Princip určení indexu W170: body 1-3 označují hodnoty srdeční frekvence, změřené vždy v poslední minutě každého stupně zatížení 
Obr. 4.12 Nejčastěji používané protokoly vyšetření na pohyblivém pásu. Vlevo modifikovaný Bruceův, vpravo Balkeův protokol 
Obr. 4.13 Přehled svodových systémů, nejčastěji používaných v zátěžové elektrokardiografii 
Obr. 4.14 Kritéria možných ischemických změn myokardu 
Obr. 4.15 Příklady různých typů depresí úseku ST. EKG křivky (V5,6 Mason-Likar) získané v klidu (A), při zátěži 80 W na bicyklovém ergometru - horizontální deprese (B) a ve 4.minutě restituce - sestupná deprese(C) u 50letého muže s rizikovými faktory ICHS a AP. 
Obr. 4.16 24 hodinový profil STK (horní křivka), DTK (střední křivka) a SF (dolní křivka) 25 letého normotonika. Jsou uvedeny průměry z několika měření oscilometrickou metodou (přístroj ABPM-04) v každé hodině. Limity STK a DTK jsou udány v denních i nočních hodinách přerušovanými čarami. 
Obr. 4.17 Příklad 24 hodinového monitorování krevního tlaku u 45 letého hypertonika bez léčby. (Popis je shodný s legendou předchozího obrázku). 
Obr. 4.18 Záznam SF systémem POLAR v průběhu rehabilitačního cvičení pacienta (muž 57r., IM, PTCA v březnu 2000, vyšetřen v únoru 2001) (Várnayová,L.-Homolka,P., 2001)
Obr. 4.19 Komplexní grafické znázornění vývoje vztahů hlavních spiroergometrických ukazatelů (W, SF, VE, VO2, VCO2) 
Obr. 4.20 Příklad grafického znázornění výsledků spektrální analýzy variability srdečního rytmu u 50leté ženy s diabetem po akutním IM systémem VariaCardio TF3 (Jančík, J., 2001)
Obr. 6.1 Rehabilitace a pohybová léčba s jednotlivými pohybovými aktivitami 
Obr. 6.2 Energetická náročnost různých rychlostí chůze při rozdílných sklonech terénu u mužů s hmotností 70 kg (Brusis, O.A. a kol., 1980) 
Obr. 6.3 Výdej energie, příjem kyslíku, výkon a srdeční frekvence při různých rychlostech plavání, chůze, běhu a jízdy na kole (Brusis, O.A. a kol., 1980) 
Obr. 7.1 Časový sled ischemických změn v průběhu stupňované zátěže (upraveno podle: Mandysová, E. a kol., 1991). 
Obr. 7.2 Graf pro odhad potestové pravděpodobnosti ICHS (osa y) z hodnot předtestové pravděpodobnosti (osa x) a deprese úseku ST v zátěžovém EKG (Epstein,S.E.,1980) 
Obr. 7.3 Nomogram pro stanovení BMI (podle: Mourek, J. - Koudelová, J., 1999)