Učebnice obecné neurologie / Kolektiv autorů brněnských neurologických klinik
SYSNO 522823, přírůstkové číslo 2124

Seznam obrázků v dokumentu:
Obr. č. 1-1: Rozdělení mozkové kůry na 52 Brodmannových areí dle histologické skladby
Obr. č. 1-2: Schéma histologické skladby mozkové kůry
Obr. č. 1-3: Unimodální a polymodální asociační oblasti mozkové kůry
Obr. č. 2-1 Řízení motoriky 
Obr. č. 2-2 Schématická prezentace dlouhotrvající simultánní aktivace kortikálních a sukbortikálních struktur v motorickém systému před (BP) a během (MAP) „self-paced“ pohybu kontralaterální ruky. 
Obr. č. 2-3a, b Funkční okruhy extrapyramidového systému a jejich neurotransmitery
Obr. 2-3a: Fyziologický stav. 
Obr. 2-3b: Porucha extrapyramidového systému při Parkinsonové nemoci. 
Obr. č. 2-4 Řízení volní hybnosti - hlavní kortikální oblasti
Obr. č. 3-1a, 3-1b, 3-1c: Schéma normální motorické jednotky (1a), denervace (1b) a reinervace (1c)
Obr. č. 3-2a, 3-2b, 3-2c : Anatomické schéma svalové tkáně
Obr. č. 4-1: Schéma dvou základních somatosenzitivních drah – spinotalamické dráhy a systému zadních provazců-mediálního lemnisku
Obr. č. 4-2: Schéma somatotopické a funkční organizace míšních senzitivních drah
Obr. č. 4-3: Schéma somatotopické organisace somatosenzitivního kortexu v gyrus postcentralis
Obr. č. 4-4a,b: Schéma segmentální senzitivní kožní inervace (dermatomy, areae radiculares)
Obr. č. 4-5a, 4-5b: Schéma nervové senzitivní kožní inervace na dolní končetině (areae nervinae)
Obr. č. 4-6a-h Centrální senzitivní syndromy
Obr. č. 5-1: Schématické znázornění pregangliového a postgangliového sympatického neuronu
Obr. č. 5-2a,5-2b: ukázka vyšetření variability R-R intervalu při klidové ventilaci, hyperventilaci, Valsalvově testu a ortostatického testu: normální nález (2a) a abnormální nález (2b)
Obr. č. 19-1,2 Při vyšetřování krční páteře nemocný provede sám rotaci hlavy na levou a pravou stranu do krajní polohy a posuzujeme případné omezení rozsahu pohybu k jedné a druhé straně.
Obr. 19-3,4 Při vyšetření krční páteře nemocný provede maximální čistý předklon a záklon hlavy. Posuzujeme rovněž případné omezení rozsahu pohybu. Na pravé straně obrázku je ukázka nesprávně provedeného pohybu.
Obr. č. 19-5,6 Při vyšetření krční páteře nemocný provede čistý úklon na levou a pravou stranu (tzn. dotýká se uchem ramene, neprovádí přitom žádnou rotaci, k níž provádění úklonu snadno svádí).
Obr. č. 19-7 Kvantifikace rozsahu pohybu v bederní páteři do předklonu (Schoberova zkouška, „malý Schober“). Od trnu L5 naměříme ve vzpřímeném stoji 10 cm kraniálně a uděláme značku. Tutéž vzdálenost změříme při maximálním předklonu bederní páteře. Normálně se původní vzdálenost zvětší na 15 a více cm. Za abnormních podmínek (blokáda bederní páteře do předklonu) dosahuje tato vzdálenost méně než 15 cm.
Obr. č. 19-8 Vyšetřování stavu a pohyblivosti hrudní páteře. Vyšetřující palpuje palcem obratlové trny (processus spinosus) a jejich vzájemný posun při pasivně prováděném předklonu a záklonu hrudní páteře v jednotlivých etážích.
Obr. 19-9 Stiborova zkouška na pohyblivost hrudní a bederní páteře: na kůži nad trny C7 a L5 uděláme značku a vzdálenost mezi body změříme. Po maximálním předklonu hrudní a bederní páteře by za normálních okolností mělo dojít ke zvětšení mezibodové vzdálenosti o 10 a více cm. Za abnormálních okolností (blokáda páteře) je tato vzdálenost menší.
Obr. č. 19-10,11,12 Schoberova zkouška na pohyblivost hrudní páteře („velký Schober“): na kůži nad trnem C7 uděláme jednu značku a druhou 30 kaudálněji. Vzdálenost obou bodů se při předklonu má oddálit z 30 cm na 33-34, při záklonu zkrátit na 28-29 cm. Za abnormálních okolností (blokáda páteře) je tato vzdálenost kratší (při předklonu) nebo se nezmění (při záklonu).
Obr. č. 20.1-1 Rentgenový snímek hlavy v bočné projekci. Šipka ukazuje na rozšířené turecké sedlo u pacienta s makroadenomem hypofýzy.
Obr. č. 20.1-2 Obraz perimyelografie hrudní pateře v bočné projekci. Černá šipka ukazuje na projasnění míchy ve sloupci kontrastní látky. Bílá šipka pak ukazuje na intradurální a extramedulární tumor (meningeom), jež působí obliteraci kontrastní náplně vaku plen.
Obr. č. 20.1-3 Rentgenový snímek bederní páteře v předozadní projekci. Normální nález.
Obr. č. 20.1-4 Ultrazvukový obraz společné krkavice v podélném řezu. Krátké bílé šipky ukazují na dobré rozlišení intimy této tepny, dlouhá bílé šipka posléze ukazuje na trombus ve v.jugularis interna.
Obr. č. 20.1-5 CT vyšetření hlavy, vlevo v měkkotkáňovém a vpravo v tzv. „kostním“ okně. Jedná se o objemný meningeom v přední jámě lební (šipka).
Obr. č. 20.1-6 CT bederní páteře s objemnou paramediální pravostrannou hernií ploténky L4/5 (šipky)
Obr. č. 20.1-7 Obraz digitální subtrakční angiografie s aneurysmatem a.communicans anterior (šipka)
Obr. č. 20.1-8 MR T1 vážený obraz po aplikaci paramagnetické kontrastní látky intravenózně v sagitální rovině u pacientky s rozsevem metastáz karcinomu prsu. 
Obr. č. 20.1-9 MR T1 vážený obraz Th-L páteře po aplikaci paramagnetické kontrastní látky intravenózně v sagitální rovině. 
Obr. č. 20.1-10 Perfusní scintigrafie mozku provedená pomocí 99mTc HMPAO.
Obr. č. 20.1-11 Perfusní scintigrafie mozku provedená pomocí 99mTc HMPAO.
Obr. č. 20.1-12 PET scan CNS po podání 18F FDG. Normální nález (koronální řezy).
Obr. č. 20.1-13 Scan po aplikaci 123I beta CIT (DatScan).
Obr. č. 20.2.1.-1 Ukázka abnormální spontánní aktivity charakteru fibrilačních potenciálů a pozitivních ostrých vln, zjištěných jehlovou EMG.
Obr. č. 20.2.1.-2a,b Ukázka kvantitativní analýzy parametrů MJP: vzorek analyzovaných MJP (2a) a numerické hodnoty jednotlivých parametrů spolu s histogramy amplitudy a trvání. Jde o abnormální nález svědčící pro myogenní postižení, dominuje abnormální zkrácení trvání většiny MJP pod normální limit. 
Obr. č. 20.2.1.-3 Ukázka vyšetření vodivosti motorických nervových vláken n. medianus. 
Obr. č. 20.2.1.-4 Ukázka vyšetření vodivosti senzitivních nervových vláken. 
Obr. č. 20.2.2-1a, 20.2.2-1bUkázka monokulárních pattern-reversal VEP - horní křivka představuje superpozici 3 zprůměrněných záznamů při stimulaci levého oka, dolní křivka z pravého oka.
Obr. č. 20.2.2- 2a, 20.2.2- 2b Ukázka sluchových kmenových evokovaných potenciálů - horní dvě křivky jsou superpozicí 2 zprůměrněných záznamů při stimulaci levého ucha, dolní dvě křivky při stimulaci pravého ucha. 
Obr. č. 20.2.2-3a, 20.2.2-3b Ukázka somatosenzorických evokovaných potenciálů n.medianus 
Obr. č. 20.2.2-4a, 20.2.2-4b Ukázka motorických evokovaných potenciálů vybavených magnetickou stimulací nad krční páteří (horní 2 křivky) a transkraniálně kontralaterálně nad motorickou korovou reprezentací pro ruku (dolní dvě, resp. 3 křivky). 
Obr. 20.3.1-4 Diagram dle Reibera vyjadřuje vztah QIg / QAlb
Obr. 20.3.1-1 Cytologicky normální složení likvoru zahrnuje lymfocyty a monocyty
Obr. 20.3.1-2 Cytologický obraz zahrnující přítomnost neutrofilních granulocytů je přítomen za patologických stavů.
Obr. 20.3.1-3 Cytologický nález obsahující buňky lymfomu v likvoru.