Úvod do teorie masové komunikace / Denis McQquail
SYSNO 6458075, přírůstkové číslo 7253

Seznam obrázků v dokumentu
Obrázek 1.1: Orientace a typy mediálních teorií: podle dvou hlavních os (medio /sociocentrická a kulturální /materialistická osa) lze určit čtyři hlavní přístupy ke studiu médií
Obrázek 3.2: Referenční rámec pro utváření teoretického náhledu na média a společnost: mé-dia stojí mezi osobní zkušeností a vzdálenějšími událostmi a společenskými silami
Obrázek 3.4: Čtyři přístupy k sociální integraci, pozitivní i negativní
Obrázek 3.5: Přehled teorií řešících vztah médií a společnosti: hlavní rozdíly spočívají mezi střetem a souladem a mezi médii jako tvůrcem či zrcadlem společnosti
Obrázek 4.2: Média a kulturní identita: rozměr prostoru a času ohraničuje hlavní varianty a předpoklady vztahu
Obrázek 5.1: Svoboda jako princip chování médií spolu se souvisejícími kritérii
Obrázek 6.1: Tlaky působící na média: média jsou uprostřed tří překrývajících se oblastí vlivu: Ekonomika, Politika, Technologie
Obrázek 6.2: Mezinárodní komunikační závislost (Mowlana, 1985): v každém stadiu procesu masové komunikace lze identifikovat hardwarový a softwarový aspekt potenciální závislosti
Obrázek 7.2: Mediální organizace v poli sociálních sil
Obrázek 7.3: Vnímání rolí novinářů (Weaver a Wilhoit, 1986): v popředí jsou interpretace a informování; zřetelně za nimi, ale přesto význačná je třetí možnost.
Obrázek 8.3: Zpracování uvnitř organizace od nápadu ke konečné zprávě (podle Ericsona a kol., 1987); zveřejňované zprávy jsou interního i externího původu a oba typy zpráv jsou zpra-covávány společně
Obrázek 9.1: Sémiologické prvky: znaky ve významovém systému mají dva prvky – fyzický význam plus asociované významy v dané kultuře a při daném užití
Obrázek 11.2: Model diváckého a mediálního vlivu na užívání médií (formování publika): vliv plyne od lidí i z médií
Obrázek 11.3: Model očekávané hodnoty – hledané a dosažené mediální přínosy (Palmgreen a Rayburn, 1985)
Obrázek 13.1: Typologie účinků médií: účinky lze určit podle dvou os – časového rozpětí a záměrnosti
Obrázek 13.2: Zjednodušená verze Comstockova a kol. (1978) modelu televizních účinků na individuální chování (z McQuail a Windahl, 1993): proces působení je neustálá řada opakova-ných vystavení ukázkám chování („TV jednání“); účinky závisejí na tom, jak je chování vní-máno, na vstupech daných ze situace a na příležitostech předvádět dané chování

Seznam obrázků adaptovaných pomocí textu:
Obrázek 1.2: Pyramida komunikace
Obrázek 2.1: Srovnání čtyř modelů masové komunikace
Obrázek 2.2: Typologie toku informací
Obrázek 3.1: Čtyři typy vztahu mezi kulturou (obsahem médií) a společností
Obrázek 3.3: Dva modely moci médií. Častěji se však setkáváme se smíšenými verzemi
Obrázek 4.1: Interaktivní sled komunikační, technologické a kulturní změny
Obrázek 5.2: Rovnost jako princip chování médií spolu s koncepty, jež se k tomuto pojmu vztahují
Obrázek 5.3: Kritéria objektivity (Westerst hl, 1983)
Obrázek 5.4: Úvahy týkající se masových médií a řádu závisí na typu řádu a na tom, o čí řád se jedná
Obrázek 7.1: Masově mediální organizace: roviny analýzy (Seřazeno sestupně)
Obrázek 7.4: Jak mohou vnitřní faktory komunikátora ovlivnit mediální obsah
Obrázek 8.1: Čas a typy zpráv (Tuchmanová, 1978)
Obrázek 8.2: Typologie rozsahu produkce vytvářené médiem a přímosti přístupu spo-lečnosti do médií (Elliott, 1972)
Obrázek 8.4: Sled rozhodnutí v hudebním průmyslu (Ryan a Peterson, 1982)
Obrázek 11.1: Typologie formování mediálního publika
Obrázek 13.3: Proces vlivu kampaně: účinky (různého druhu) závisejí na souboru filtru-jících podmínek a na míře zasažení (relevantní) veřejnosti
Obrázek 14.1: Proces dlouhodobého neplánovaného mediálního vlivu