Praxe dětského psychologického poradenství / Zdeněk Matějček
SYSNO 6405146, přírůstkové číslo 6696

Seznam obrázků v dokumentu:
Obr. 2 Kresba šestiletého dítěte v podnětově chudém prostředí dětského domova.
Obr. 3 Kresba téhož dítěte za dalších pět měsíců po přechodu do podnětově mnohem bohatšího prostředí jiného dětského domova.
Obr. 4 Orientační vyšetření školní zralosti Jiráskovou modifikací Kernova testu. Projev normálně vyspělého, školsky „zralého“ dítěte.
Obr. 5 Projevy svědčící o nedostačující školní zralosti.
Obr. 6 Vyšetřování laterality očí pomocí Parsonova manoptoskopu.
Obr. 7 Problémy laterality a nesprávných grafomotorických návyků.
Obr. 8 Tři ukázky nesprávného držení tužky u dítěte – praváka (str. 156–157). Při nesprávném sklonu papíru si dítě píšící levou rukou snadno osvojí tzv. drápovité držení ruky a nevhodnou polohu celého těla.
Obr. 9 Správný sklon papíru a správné držení tužky u dítěte – leváka.
Obr. 10 Uvolňování ruky obtahováním předloh za pomoci držátka H. Tymichové, Pevné „lůžko“ vymodelované z moduritu udržuje prsty ve správné poloze. Metoda je vhodná pro nápravu dysgrafických obtíží, poruch jemné motoriky dětí s LMD, křečovitého a drápovitého postavení ruky u leváků, nesprávných grafomotorických návyků u praváků apod.
Obr. 14 Kresby dětí různé intelektové úrovně na stejný námět- dům, zahrada a děti, jak si hrají. Dívka, věk 14 r. 9 m., střední mentální retardace
Obr. 15 Kresby dětí různé intelektové úrovně na stejný námět- dům, zahrada a děti, jak si hrají. Chlapec, věk 9 r. 7 m., M. Down., lehká úroveň střední mentální retardace.
Obr. 16 Kresby dětí různé intelektové úrovně na stejný námět- dům, zahrada a děti, jak si hrají. Dívka, věk 10 r. 10 m., lehká mentální retardace. Dívka, věk 12 r. 3 m., nízký podprůměr (hraniční pásmu podprůměru a mentální retardace).
Obr. 17 Kresby dětí různé intelektové úrovně na stejný námět- dům, zahrada a děti, jak si hrají. Dívka, věk 12 r. 8 m., lehká mentální retardace.
Obr. 18 Zkouška číselným čtvercem (Jirásek, 1975) je cenným nástrojem psychologické diagnostiky. Byla původně koncipována jako zkouška pozornosti, ukazuje však velmi dobře také pracovní styl dítěte, jeho výkonnost v časovém průběhu, adaptaci na opakovanou úkolovou situaci apod. Konečným výsledkem je pracovní křivka učení daného dítěte.
Obr. 19 Křivka s normálním průběhem. Desetiletý chlapec, pracovně soustředěný, jeho výkon se při opakování téhož úkolu zřetelně zlepšuje. Chlapec, 11 let, čtvrtý ročník ve specializované třídě pro děti s LMD, inteligence v pásmu podprůměru. Pracovně je velmi snaživý, orientace v plošném vzorci čísel je však pro něho velmi obtížná – výkon se zlepšuje v prvních pěti pokusech, v druhých pěti se naopak soustavně zhoršuje. Z nálezu lze dobře odvodit, po jakou dobu je možné chlapce zatížit jedním úkolem (jedním druhem podnětů).
Obr. 20 Obdobný průběh křivky u desetiletého chlapce s inteligencí v pásmu podprůměru. Chlapec je postižen hemofilií, je ve špatném zdravotním stavu, rychle se unavuje. Ve srovnání s předchozím chlapcem postupuje rychleji, nemá potíže s orientací na ploše, jeho výkony se výrazně zlepšují, avšak po čtyřech pokusech výkonnost ochabuje a klesá.
Obr. 21 Vývoj tohoto děvčete byl soustavně sledován. Křivka učení se pozvolna upravovala, ale trvalo dva roky, než se přijatelně normalizovala. V souhlase s tím bylo děvče konečně schopno učit se ve škole nové látce.
Obr. 22 Typická křivka učení s neurotickými bloky. 
Obr. 23 Případ chlapce J. J. (viz str. 218), 14 let, vychází ze zvláštní školy, intelektové schopnosti v pásmu průměru, nápadné obtíže v názorové orientaci na podkladě LMD.
Obr. 24 Kresba na námět „dům, zahrada, děti, jak si hrají, a jeden pán jede na koni“. 
Obr. 25 Typické chování chlapce s lehkou mozkovou dysfunkcí ve třídě.
Obr. 26 Případ chlapce J. K. s mozkovou dysfunkcí vyznačující se nápadnou nerovnoměrností ve vývoji jednotlivých mentálních funkcí. 
Obr. 27 Obkreslování jednoduchých tvarů.
Obr. 28 Spontánní kresba označená jako tunel.
Obr. 29 Kresba pána podle Goodenoughové z téhož vyšetření.
Obr. 30 Ukázka chlapcova rukopisu. (Psací písmo nezvládl. Čte rychle, vyspěle.)
Obr. 31 Písmo chlapce ze třetího ročníku základní školy s disharmonickým psychickým vývojem.
Obr. 32 Podobný ráz písma chlapce z šestého ročníku základní školy, náhodně zachyceného při psychologickém výzkumu ve škole.
Obr. 36 Případ děvčete J. J., věk 9 r. 2 m., třetí třída základní školy. 
Obr. 37 Obkreslování předloh, které nepochybně vyžaduje mnohem větší vyspělost analyzačních a syntetizačních procesů, je u děvčete defektní.
Obr. 38 Schéma „nabídky“ ve schopnostech dítěte a „poptávky“ školního předmětu v případě dyslektika, méně nadaného dítěte a normálního čtenáře.
Obr. 40 Chlapec, věk 9 r. 8 m., inteligence v pásmu slaboduchosti, mírná DMO, tupozrakost, pracuje levou rukou.
Obr. 41 Kresba „pána“ podle Goodenoughové chlapce se zbytky zraku (visus 0,5/50), s verbální inteligencí v pásmu mírného nadprůměru (PDW-v.117), s diagnózou LMD. Věk 10r. 7m.
Obr. 42 Kresba na stejné téma děvčete se zbytky zraku (visus 0,75/50), s verbální inteligencí lehce nad průměrem (PDW-v. 113), bez známek LMD. Děvče je klidné, vyrovnané, společenské. Vrozený progredující glaukom. (Děvče je nyní nevidomé).
Obr. 44 Případ chlapce M. P., věk 12 r. 2 m., neslyšící, levák, čtvrtá třída zvláštní školy pro neslyšící. Škola chlapce vylučuje pro nevzdělavatelnost, psychologické vyšetření v místě školy „nevzdělavatelnost“ potvrzuje. Nové psychologické vyšetření před přijetím chlapce do ústavu sociální péče však neprokazuje těžší opoždění jeho intelektového vývoje.
Obr. 45 Kresba na námět „naše rodina“ (chlapec zřejmě nepřesně pochopil bezeslovnou instrukci).
Obr. 47 Kresby školních dětí na námět „Z čeho mám největší strach“.
Obr. 48a Ve věku 5 r. 8 m.
Obr. 48b Ve věku 5 r. 9 m.
Obr. 48c Ve věku 5 r. 10 m.
Obr. 49 Úzkostné tendence patrné v kresbě dítěte trpícího epilepsií.
Obr. 50 Stylizace tělesného zjevu v kresbě „sebe“ u silně obézního třináctiletého chlapce s průměrnou inteligencí.
Obr. 51 Třináctiletý chlapec lehce podprůměrného nadání, trpící úzkostnou poruchou v uzavřených prostorech (klaustrofobie) vyjadřuje v kresbě svou představu.
Obr. 52 „Prázdné domy“ a přepjatě zdůrazněné ploty v kresbách školních dětí naznačují mnohdy neurotické zábrany a hlubokou nejistotu v sociální interakci. 
Obr. 53 Chlapec, věk 8 r. 9 m., s průměrnou inteligencí, nápadně úzkostný. V anamnéze jsou uváděny malé epileptické záchvaty, které po léčbě vymizely.
Obr. 54 Chlapec, věk 12 r. 1 m., s průměrnou inteligencí, obézní, nepohyblivý, bázlivý, úzkostně laděný. Ve společnosti druhých chlapců „nemožně nejistý“, „otloukaný“.

Seznam obrázků adaptovaných pomocí textu:
Obr. 1 Bourguinův embryopatický horář, naznačující embryonální a fetální vývojové období jednotlivých orgánů
Obr. 6 Příčiny neúspěchu ve škole. Vývoj diferenciální diagnostiky školních neúspěchů dětí (podle J. McLeoda, 1982).
Obr. č. 11 Nácvik řeči pro nedoslýchavé
Obr. č. 12 K stimulaci sluchu, cvičení smyslu pro rytmus a k rozvíjení hudebního nadání se ve školách pro nedoslýchavé hojně využívají hudební nástroje.
Obr. 13 Diktát: Auto spraskarna
Obr. 33 Práce s dětmi ve specializované třídě pro dyslektiky. Nácvik rozlišování tvrdých a měkkých slabik dy-ty-ny-di-ti-ni.
Obr. 34 Barevná tabule písmen usnadňuje dětem trpícím dysortografií rozlišování měkkých a tvrdých slabik a správné psaní „i“ a „y“. 
Obr. 35 Bzučáky slouží v nápravné práci s dyslektiky k cvičení smyslu pro rytmus, k nácviku správné intonace řeči a k rozlišování dlouhých a krátkých slabik ve slovech.
Obr. 39 Schematické znázornění poměru dyslexie, specifických poruch učení a lehkých mozkových dysfunkcí. Nejvíce je LMD, velkou podmnožinou je SPU a její velkou podskupinou je dyslexie.
Obr. 43 Práce ve škole pro děti se zbytky zraku. Čtení černotisku pomocí dalekohledu. Výuka Braillovu písmu.
Obr. 46 Vyučování ve škole pro nedoslýchavé. Logopedická práce za pomoci moderní zvukové techniky.
Obr. 48 Postup uzdravování děvčete z chorobné uzavřenosti v péči dětského psychiatrického oddělení. Dokumentováno jejími kresbami v průběhu tří měsíců: