Zásady ekonomie / N. Gregory Mankiw
SYSNO 1013632, přírůstkové číslo 6170

Seznam obrázků v dokumentu:
Obrázek 2–1. Ekonomický koloběh
Obrázek 2–2. Hranice produkčních možností.
Obrázek 2–3. Posun hranice výrobních možností.
Obrázek 2D-1. Typy grafů. 
Obrázek 2D-2. Používání soustavy souřadnic. 
Obrázek 2D-3. Poptávková křivka.
Obrázek 2D-4. Posun poptávkových křivek.
Obrázek 2D-5. Výpočet sklonu přímky.
Obrázek 2D-6. Graf s opomenutou proměnnou.
Obrázek 2D-7.Graf naznačující obrácenou kauzalitu.
Obrázek 3–1. Hranice produkčních možností. 
Obrázek 3–2. Jak obchod zvětšuje množinu spotřebních možností. 
Obrázek 4–1. Kateřinina křivka poptávky.
Obrázek 4–2. Poptávka Kateřiny a poptávka Michala.
Obrázek 4–2.1. Tržní poptávka je součtem individuálních poptávek.
Obrázek 4–3. Posuny poptávkové křivky.
Obrázek 4–4. Posuny poptávkové křivky a pohyby po poptávkové křivce.
Obrázek 4–5. Benova křivka nabídky.
Obrázek 4–5.1. Nabídková křivka Bena a Jerryho.
Obrázek 4–6. Tržní nabídka jako součet individuálních nabídek.
Obrázek 4–7. Posuny nabídkové křivky.
Obrázek 4–8. Rovnováha nabídky a poptávky.
Obrázek 4–9. Trhy v nerovnováze.
Obrázek 4–10. Jak ovlivní zvýšení poptávky rovnováhu.
Obrázek 4–11. Jak ovlivní snížení nabídky rovnováhu.
Obrázek 4–12. Posun nabídky i poptávky. 
Obrázek 5–1. Cenová elasticita poptávky
Obrázek 5–2. Celkový příjem. 
Obrázek 5–3. Jak se mění celkový příjem se změnou ceny, neelastická poptávka.
Obrázek 5–4. Jak se mění celkový příjem se změnou ceny: elastická poptávka. 
Obrázek 5–5. Lineární poptávková křivka.
Obrázek 5–6. Cenová elasticita nabídky.
Obrázek 5–7. Jak se může měnit cenová elasticita nabídky.
Obrázek 5–8. Zvýšení nabídky na trhu pšenice. 
Obrázek 5–9. Snížení nabídky na světovém trhu ropy. 
Obrázek 5–10. Politiky zaměřené na snížení užívání nelegálních drog. 
Obrázek 6–1. Trh s cenovým stropem. 
Obrázek 6–2. Trh benzinu s cenovým stropem.
Obrázek 6–3. Regulace nájemného v krátkém a v dlouhém období. 
Obrázek 6–4. Trh s minimální cenou.
Obrázek 6–5. Jak ovlivňuje minimální mzda trh práce. 
Obrázek 6–6. Daň uvalená na kupující.
Obrázek 6–7. Daň uvalená na prodávající. 
Obrázek 6–8. Daň z mezd.
Obrázek 6–9. Jak se rozdělí daňové břemeno.
Obrázek 7–1. Poptávková křivka. 
Obrázek 7–2. Měření přebytku spotřebitele pomocí poptávkové křivky.
Obrázek 7–3. Jak cena ovlivňuje přebytek spotřebitele.
Obrázek 7–4. Nabídková křivka. 
Obrázek 7–5. Měření přebytku výrobce pomocí nabídkové křivky.
Obrázek 7–6. Jak cena ovlivňuje přebytek výrobce. 
Obrázek 7–7. Přebytek spotřebitele a přebytek výrobce v tržní rovnováze.
Obrázek 7–8. Efektivnost rovnovážného množství.
Obrázek 8–1. Jak daň působí. 
Obrázek 8–2. Příjem z daně.
Obrázek 8–3. Jak daň ovlivňuje blahobyt.
Obrázek 8–4. Ztráta mrtvé váhy.
Obrázek 8–5. Daňové deformace. 
Obrázek 8–6. Ztráta mrtvé váhy a daňový příjem ze tří daní různé velikosti.
Obrázek 8–7. Jak se mění ztráta mrtvé váhy a daňový příjem s výši daně.
Obrázek 9–1. Rovnováha bez mezinárodního obchodu.
Obrázek 9–2. Mezinárodní obchod ve vyvážející zemi.
Obrázek 9–3. Jak volný obchod ovlivňuje blahobyt ve vyvážející zemi.
Obrázek 9–4. Mezinárodní obchod v dovážející zemi.
Obrázek 9–5. Jak volný obchod ovlivňuje blahobyt v dovážející zemi.
Obrázek 9–6. Jaký vliv má clo.
Obrázek 9–7. Jaký vliv mají dovozní kvóty.
Obrázek 10–1. Externality ve spotřebě.
Obrázek 10–5. Ekvivalence Pigouových daní a poukázek na znečištění.
Obrázek 12–1. Vládní příjmy jako procento HDP. 
Obrázek 13–1. Ekonomové a účetní. 
Obrázek 13–2. Produkční funkce Heleniny pekárny.
Obrázek 13–3. Křivka celkových nákladů Heleniny pekárny.
Obrázek 13–4. Křivka celkových nákladů v Thelmině sodovkárně. 
Obrázek 13–5. Křivky průměrných nákladů a mezních nákladů v Thelmině sodovkárně.
Obrázek 13–6. Nákladové křivky Bobovy preclíkárny.
Obrázek 13–7. Průměrné celkové náklady v krátkém a v dlouhém období.
Obrázek 14–1. Maximalizace zisku firmy v podmínkách dokonalé konkurence. 
Obrázek 14–2. Křivka mezních nákladů jako křivka nabídky firmy v podmínkách dokonalé konkurence.
Obrázek 14–3. Křivka nabídky dokonalé konkurenční firmy v krátkém období.
Obrázek 14–4. Křivka nabídky firmy v podmínkách dokonalé konkurence v dlouhém období.
Obrázek 14–5. Zisk jako plocha mezi cenou a průměrnými celkovými náklady. 
Obrázek 14–6. Tržní nabídka s neměnným počtem firem.
Obrázek 14–7. Tržní nabídka při volném vstupu a odchodu firem. 
Obrázek 14–8. Zvýšení poptávky v krátkém a dlouhém období.
Obrázek 15–1. Rostoucí výnosy z rozsahu jako příčina vzniku monopolu.
Obrázek 15–2. Křivky poptávky firmy v dokonalé konkurenci a monopolu. 
Obrázek 15–3. Křivka poptávky a křivka mezních příjmů monopolu.
Obrázek 15–4. Maximalizace zisku v monopolu. 
Obrázek 15–5. Zisk monopolu. 
Obrázek 15–6. -Trh léků. 
Obrázek 15–7. Efektivní rozsah výroby.
Obrázek 15–8. Neefektivnost monopolu.
Obrázek 15–9. Ceny na úrovni mezních nákladů v přirozeném monopolu. 
Obrázek 15–10. Blahobyt s cenovou diskriminací a bez cenové diskriminace. 
Obrázek 16–1. Čtyři typy tržní struktury. 
Obrázek 17–1. Monopolisticky konkurenční firmy v krátkém období. 
Obrázek 17–2. Firma v monopolistické konkurenci v dlouhém období.
Obrázek 17–3. Monopolistická a dokonalá konkurence.
Obrázek 18–1. Všestrannost nabídky a poptávky. 
Obrázek 18–2. Produkční funkce je vztah mezi vstupy výroby (sběrači jablek) a výstupem vy-tvořeným výrobou (jablka). 
Obrázek 18–3. Hodnota mezního produktu práce.
Obrázek 18–4. Rovnováha na trhu práce.
Obrázek 18–5. Posun křivky nabídky práce. 
Obrázek 18–6. Posun křivky poptávky po práci.
Obrázek 18–7. Trhy půdy a kapitálu.
Obrázek 19–1. Poměr výdělků vysokoškoláků a absolventů středních škol.
Obrázek 20–1. Míra chudoby.
Obrázek 21–1. Spotřebitelovo rozpočtové omezení. 
Obrázek 21–2. Spotřebitelovy preference.
Obrázek 21–3. Nemožnost protínajících se indiferenčních křivek.
Obrázek 21–4. Zahnuté indiferenční křivky.
Obrázek 21–5. Dokonalé substituty a dokonalé komplementy. 
Obrázek 21–6. Spotřebitelské optimum.
Obrázek 21–7. Zvýšení příjmů
Obrázek 21–8. Podřadný statek. 
Obrázek 21–9. Změna ceny. 
Obrázek 21–10. Důchodový a substituční efekt. 
Obrázek 21–11. Odvození poptávkové křivky. 
Obrázek 21–12. Giffenův statek.
Obrázek 21–13. Volba mezi prací a volným časem.
Obrázek 21–14. Zvýšení mzdy.
Obrázek 21–15. Rozhodování mezi spotřebou a úsporami. 
Obrázek 21–16. Zvýšení úrokové míry. 
Obrázek 21–17. Transfery v hotovosti nebo v naturáliích. 
Obrázek 22–1. Ekonomický koloběh. 
Obrázek 22–2. Reálný HDP ve Spojených státech. 
Obrázek 23–2. Dvě míry inflace. 
Obrázek 23–3. Reálné a nominální úrokové míry.
Obrázek 24–1. Růst a investice. 
Obrázek 24–2. Růst reálného HDP na obyvatele.
Obrázek (bez popisku) Denní výkyvy na burze
Obrázek 25–1. Trh zapůjčitelných fondů. 
Obrázek 25–2. Zvýšení nabídky zapůjčitelných fondů. 
Obrázek 25–3. Zvýšení poptávky po zapůjčitelných fondech.
Obrázek 25–4. Vliv deficitu vládního rozpočtu.
Obrázek 25–5. Americký vládní dluh. 
Obrázek 26–2. Míra nezaměstnanosti od roku 1970. 
Obrázek 26–3. Míra ekonomické aktivity mužů a žen od roku 1950.
Obrázek 26–4. Nezaměstnanost, která plyne z vyšší než rovnovážné mzdy. 
Obrázek 28–1. Jak nabídka peněz a poptávka po penězích určují rovnovážnou cenovou hladi-nu. 
Obrázek 28–2. Růst peněžní nabídky. 
Obrázek 28–3. Nominální HDP, množství peněz a rychlost oběhu peněz. 
Obrázek 28–4. Peníze a ceny během čtyř hyperinflací.
Obrázek 28–5. Nominální úroková míra a míra inflace.
Obrázek 29–1. Internacionalizace americké ekonomiky. 
Obrázek 29–2. Národní úspory, domácí investice a čisté zahraniční investice. 
Obrázek 29–3. Peníze, ceny a nominální měnový kurs během německé hyperinflace.
Obrázek 30–1. Trh zapůjčitelných fondů.
Obrázek 30–2. Devizový trh. 
Obrázek 30–3. Jak čisté zahraniční investice závisejí na úrokové míře
Obrázek 30–4. Reálná rovnováha v otevřené ekonomice. 
Obrázek 30–5. Účinky deficitu vládního rozpočtu.
Obrázek 30–6. Účinky dovozní kvóty.
Obrázek 30–7. Účinky odlivu kapitálu.
Obrázek 31–1. Pohled na krátkodobé ekonomické výkyvy. 
Obrázek 31–2. Agregátní poptávka a agregátní nabídka. 
Obrázek 31–3. Křivka agregátní poptávky. 
Obrázek 31–4. Křivka dlouhodobé agregátní nabídky. 
Obrázek 31–5. Křivka krátkodobé agregátní nabídky. 
Obrázek 31–6. Dlouhodobá rovnováha. 
Obrázek 31–7. Snížení agregátní poptávky.
Obrázek 31–8. Posun agregátní nabídky doleva. 
Obrázek 31–9. Akomodace posunu agregátní nabídky doleva.
Obrázek 32–1. Nabídka peněz. 
Obrázek 32–2. Poptávka po penězích.
Obrázek 32–3. Rovnováha na trhu peněz. 
Obrázek 32–4. Trh peněz a sklon křivky agregátní poptávky. 
Obrázek 32–5. Měnové injekce. 
Obrázek 32–6. Multiplikační účinek. 
Obrázek 32–7. Vytěsňovací efekt. 
Obrázek 33–1. Phillipsova křivka. 
Obrázek 33–2. Vztah Phillipsovy křivky a modelu agregátní poptávky a agregátní nabídky.
Obrázek 33–3. Dlouhodobá Phillipsova křivka. 
Obrázek 33–4. Vztah dlouhodobé Phillipsovy křivky a modelu agregátní poptávky a agregátní nabídky.
Obrázek 33–5. Jak očekávaná inflace posunuje krátkodobou Phillipsovu křivku. 
Obrázek 33–6. Phillipsova křivka v šedesátých letech.
Obrázek 33–7. Zhroucení Phillipsovy křivky. 
Obrázek 33–8. Nepříznivý šok agregátní nabídce. 
Obrázek 33–9. Nabídkové šoky v sedmdesátých letech.
Obrázek 33–10. Dezinflační monetární politika v krátkém a v dlouhém období. 
Obrázek 33–11. Volckerova dezinflace. 
Obrázek 33–12. Greesnpanova éra. 

Seznam obrázků adaptovaných pomocí textu:
Obrázek 11–1. Čtyři druhy statků. 
Obrázek 16–2. Vězňovo dilema. 
Obrázek 16–3. Oligopolní hra. 
Obrázek 16–4. Hra na závody ve zbrojení. 
Obrázek 16–5. Hra na reklamu
Obrázek 16–6. Hra na společné rezervy. 
Obrázek 16–7. Jackova a Jillova hra na oligopol. 
Obrázek 23–1. Spotřební koš. 
Obrázek 26–1. Rozdělení populace v roce 1995
Obrázek 32–8. Jak se liší ekonomické teorie pro krátké a dlouhé období.