Alchymie štěstí / Jiří Kroupa
SYSNO 6403515, přírůstkové číslo 6690

Seznam obrázků v dokumentu:
obr. 1: Georg Weikert (1745–1799), Kněžna Maria Francisca de Paola, kněžna ze Salm-Reifferscheidtu / roz. Auersperg (1752–1791). StZ Rájec nad Svitavou.
obr. 2: Jakob Mathias Schmutzer: Josef Sonnenfels (1732–1817), dvorní rada, osvícenec, žurnalista a státovědec z moravského Mikulova. V 60. letech 18. století byl jedním z prvních radikálních osvícenců v monarchii, posléze se stal jedním z tvůrců „osvícenského absolu-tismu“. Moravská galerie v Brně. Foto: I. Armutidisová.
obr. 3: Paul Troger, Apoteóza Pallas Athény – emblém vědění a osvícenských společností (kresba). Moravská galerie v Brně. Foto: I. Armutidisová.
obr. 4: Průčelí Köffillerovy textilní manufaktury v Brně na Nové ulici (před zbořením). První brněnská manufaktura byla do Brna přenesena roku 1764. O tři roky později ji převzal Jan Leopold Köffiller, jenž v ní zaměstnal řadu odborníků protestantského vyznání. Foto: Archiv města Brna.
obr. 5: Josef Winterhalder ml., Císař Josef II. jako spoluvládce Marie Terezie. Detail freskové výzdoby letního refektáře premonstrátského kláštera v Brně-Zábrdovicích. Foto: I. Armutidisová.
obr. 6: Slavnost Božího těla v Brně roku 1748 za účasti Marie Terezie (dva detaily z malby Františka Vavřince Korompaye, 1723–1779). Císařovna byla v Brně cestou na se-verní Moravu, kde chtěla zhlédnout přehlídku ruských pomocných sborů. Za její přítomnosti se ve městě odehrávaly několikadenní velké slavnosti. Foto: Muzeum města Brna.
obr. 7: Tulešice, sídlo nové šlechty – rodiny Záblatských z Tulešic. Nejvyšší zemský písař si nechal přestavět svůj rokokově-klasicistní zámek na počátku 40. let 18. století neznámým architektem, jenž byl obeznámen s nejmodernějšími architektonickými trendy. Foto: I. Ar-mutidisová.
obr. 8: Honoratiores v Brně: městský krejčovský mistr Franz Schöberle a jeho žena, 1788 (obrazy Ignáce Weidlicha). Malíř, který byl původně stipendistou kněžny Marie Eleonory z Liechtensteina na badatelské cestě v jižní Evropě, se po svém návratu stal významným portrétistou brněnského měšťanstva. Foto: Muzeum města Brna.
obr. 9: Patent o náboženské toleranci, vydaný 27. října 1781 pro Moravu. Je podepsán teh-dejším moravským zemským hejtmanem, hrabětem Kryštofem z Blümegenu. Foto: I. Ar-mutidisová.
obr. 10: Génius hospodářské prosperity Moravy (kresba Ondřeje Schweigla), náčrt k reliéfu v zahradě národohospodáře Ignáce Schröffla z Mannsberku na Pernštejně. Morav-ská galerie v Brně. Foto: I. Armutidisová.
obr. 11: Žena roku 1770: Marie Kristýna, kněžna z Dietrichsteina (grafický list Karla Ag-ricoly). Zájmy této nevšední ženy zahrnovaly nejen péči o hospodářství na jižní Moravě, ale též sběratelství přírodnin a minerálů. Roku 1784 iniciovala první vzlet vzdušného balonu-montgolfiéry na Moravě. Muzeum Mikulov. Foto: I. Armutidisová.
obr. 12: František Antonín Grimm (1710–1784), Dietrichsteinský hospodářský dvůr v Žatčanech u Brna. V polovině 18. století bylo nově rekonstruováno vrchnostenské hospo-dářství moravských Dietrichsteinů. Zde byly posléze prováděny důležité reformy „racionál-ního zemědělství“. Moravská galerie v Brně. Foto: I. Armutidisová.
obr. 13: Karetní společnost u olomouckého biskupa Egkha a jeho nástupce Maxmiliána Hamiltona (připisováno Františku Ant. Pálkovi). Kabinetní malba představuje typický salon 18. století, v tomto případě pozoruhodný tím, že se jedná o salonní společnost duchovního hodnostáře. Muzeum umění Olomouc. Foto: I. Armutidisová.
obr. 14: Zdislavice, zámek Antonína Valentina, svobodného pána Kaschnitze z Weinbergu, z konce 80. let 18. století (upravován posléze před polovinou 19. století). Svým vnějším i vnitřním dekorem připomíná zámek josefínskou architekturu, jak ji známe také z jiných míst monarchie. Foto: I. Armutidisová.
obr. 15: Medailon s portrétem Antonína Valentina, svobodného pána Kaschnitze z Weinbergu. Malíř Josef Winterhalder ml. spolu s dílnou Ondřeje Schweigla vytvořil pozo-ruhodnou výzdobu společenského salonu na zámku ve Zdislavicích. Propojil freskovou vý-zdobu se štukovými portrétními medailony. Foto: I. Armutidisová.
obr. 16: Palác Schröfflů z Mannsberka v Brně – sídlo Moravské hospodářské společnosti (později Palác Mittrovských). Ignác Schröffl z Mannsberku, podkomoří Markrabství morav-ského a stoupenec josefínských reforem, vytvořil ze svého paláce (postaveného již ve 20. letech 18. století) jedno z center „racionálního zemědělství“ na Moravě. Foto: Archiv města Brna.
obr. 17: Maxmilián Lamberg, Le Memorial d'un Mondain – obálka prvního vydání knihy aristokratického osvícence a „moravského Démokrita“. Foto: I. Armutidisová.
obr. 18: Charles, kníže de Ligne (1735–1814), diplomat a spisovatel. V habsburské monarchii měl blízko především k Maxmiliánu Lambergovi a Giacomo Casanovovi (Státní zá-mek Lysice). Foto: I. Armutidisová.
obr. 19: Diplom hessen-homburské Patriotické společnosti z doby existence brněnského komitétu. Je podepsán jeho posledním sekretářem J. H. Armbrüsterem. Reprofoto: Lande-sarchiv Darmstadt.
obr. 20: Písemný projekt na zlepšení činnosti hessen-homburské Patriotické společnosti (autor François Verdy-Duvernois). Reprofoto: Landesarchiv Darmstadt.
obr. 21: Veduta benediktinského kláštera Rajhrad u Brna (M. Rosa, 1774). V době proboš-ta Othmara Konrada se Rajhrad stal důležitou součástí „republiky vzdělanců“ a byl zapojen do činnosti Patriotické společnosti v Brně. Moravská galerie v Brně. Foto: I. Armutidiso-vá.
obr. 22: Hvězdář – alegorie ezoterického vědění (kresba Jakoba Mathiase Schmutzera). Moravská galerie v Brně. Foto: I. Armutidisová.
obr. 23: Náhrobek markýze Josefa Karla Canon de Ville – osvícence a mecenáše brněn-ského univerzitního školství, 1792 (při farním chrámu v Horních Dubňanech). Vedle vojen-ských emblémů stojí alegorické perzonifikace Moudrosti a Spravedlnosti. Foto: I. Armutidi-sová.
obr. 24: Ondřej Schweigl, projekt kašny před Dikasteriálním palácem v Brně. Perzonifika-ce státnické moudrosti připomíná nové sídlo moravského guvernéra v bývalém klášteře au-gustiniánů-eremitů u sv. Tomáše. Moravská galerie v Brně. Foto: I. Armutidisová.
obr. 25: Josef Swítil, Sv. Petr kajícník, Sv. Maří Magdalena (kopie obrazů Martina Knoll-era v bývalém klášteře kartuziánů v Brně-Králově Poli). Foto: I. Armutidisová.
obr. 26: Oděvy svobodných zednářů: mladý adept si volí mezi různými zednářskými sys-témy. Který je však ten pravý? (Obálka zednářského cestopisu „Notuma“, H. Müller, 1788). Foto: I. Armutidisová.
obr. 27: Přijetí svobodného zednáře do lóže.
obr. 28: Přísaha svobodného zednáře, Paříž, kolem 1745 (grafický list). Zednářství mělo svůj symbolický rituál spojený se zasvěcovacími obřady. Reprofoto.
obr. 29: Symboly zednářských stupňů lóže U tří hvězd: Adhuc stat (1. stupeň – učeň); Di-rigit obliqua (2. stupeň – tovaryš); In silentio et spe fortitudo mea (3. stupeň – mistr). Foto: Moravský zemský archiv Brno.
obr. 30: Seznam templářských rytířů – členů lyonského rektifikovaného systému (z dopisu Jeana Baptisty Willermoze Karlu Salmovi). Foto: Moravský zemský archiv Brno.
obr. 31: Tištěný seznam členů první brněnské lóže U vycházejícího slunce na východě (aristokratické a templářské lóže Salmovy). Foto: Moravský zemský archiv Brno.
obr. 32: Antonín Arnošt, svobodný pán Mittrovský – jeden z hodnostářů brněnské aristo-kratické lóže. Hrad Pernštejn. Foto: I. Armutidisová.
obr. 33: Palác Salm-Dietrichsteinů v Brně – sídlo Salmovy lóže (před zbořením). Ve zdech jednoho z nejkrásnějších brněnských barokních paláců se konaly zednářské slavnosti. Foto: Městský archiv Brno.
obr. 34: Odznaky a zástěry hodnostářů mnohastupňových lóží svobodných zednářů „skot-ského ritu“: symboly „Dokonalých mistrů“ (Maitre Parfait, 5. stupeň zasvěcení). Foto: Mo-ravský zemský archiv Brno.
obr. 35: Odznaky a zástěry hodnostářů lóží svobodných zednářů „skotského ritu“: symboly „Rytíře růžového kříže“ (Chevallier de Rose Croix, 18. stupeň) a „Rytíře slunce“ (Chevallier du Soleil, 28. stupeň). Foto: Moravský zemský archiv Brno.
obr. 36: Zednářské projevy Křížovníků zlata a růže starého systému (obálka publikace Tajného řádu rosenkruciánů, 1779). Foto: I. Armutidisová.
obr. 37: Karel ze Salm-Reifferscheidtu, rukopis rosenkruciánského cirkuláře z roku 1788. Foto: Moravský zemský archiv Brno.
obr. 38: Svobodný zednář – mistr (grafický list ze Salmova zednářského archivu). Foto: I. Armutidisová.
obr. 39: Rájec nad Svitavou, fasáda Salmova zámku – sídlo moravských rosenkruciánu. Po roce 1763 jej vystavěl Jan Nepomuk Brunner podle projektu Isidora Gannavala-Canevaleho. Foto: I. Armutidisová.
obr. 40: Rájec nad Svitavou, knihovna: místo, kde je uložena pozoruhodná zednářská a ezoterická literatura. Foto: I. Armutidisová.
obr. 41: Ignác Cornova, Modlitební kniha svobodného zednáře. Práce pražského profesora a významného příslušníka tajného svazu iluminátu. Foto: I. Armutidisová.
obr. 42: Dva iluminátské spisy Adama Weishaupta z knihovny Jana Nepomuka Mittrov-ského. Hrad Pernštejn. Foto: I. Armutidisová.
obr. 43: Protestantská modlitebna v Brně (před zbořením). Původně stavovskou jízdárnu zakoupil katolický podnikatel Jan Leopold Köffiller a poskytl jí jako modlitebnu svým lute-ránským zaměstnancům. Foto: Archiv města Brna.
obr. 44: Vyobrazení „filozofických“ stupňů svobodného zednářství: učeň a tovaryš; skot-ský mistr. Zednářské vědění bylo především symbolické a obrazové. V rámci zasvěcení se adept učil výklad specifických obrazů. Foto: Moravský zemský archiv Brno.
obr. 45: Seznam otázek pro zasvěcené při otevření zednářské lóže. Foto: Moravský zem-ský archiv Brno.
obr. 46: Mährisches Magazin, časopis brněnského Tajného svazu iluminátů. Reprofoto: Archiv města Brna.
obr. 47: Mährisches Magazin, stručný výtah z Knihy tovačovské. Reprofoto: Archiv města Brna.
obr. 48: Ignác Born (1742–1791), přírodovědec a historik – jeden z vůdčích vídeňských svobodných zednářů a iluminátů, údajný předobraz velekněze Sarastra v Mozartově Kouzel-né flétně (grafický list J. E. Mansfelda). Reprofoto.
obr. 49: Rudolf Zacharias Becker (1752–1822), německý publicista, filantrop a pedagog – osvícenec a iluminát, čestný člen brněnské lóže. Reprofoto.
obr. 50: Imre, hrabě Festetics (1764–1847) – příslušník významné osvícenské šlechtické rodiny, člen brněnské lóže svobodných zednářů U sjednocených přátel. Spolu se svým bra-trem proslul jako národohospodář a chovatel ovcí pro vlnařskou výrobu (portrét F. Oelenheinze z počátku 19. století). Foto: Jurisch Miklós Múzeum, Köszeg.
obr. 51: Augustin Reichmann z Hochkirchenu, josefínský státní úředník – poslední brněn-ský zednář roku 1794? Moravská zemská knihovna vlastní řadu zednářských spisů z jeho pozůstalosti. Foto: I. Armutidisová.
obr. 52: Alegorie encyklopedie a osvícenství (titulní list Encyklopedie, Charles Nic. Cochin jun., 1751). Moravská galerie v Brně. Foto: I. Armutidisová.
obr. 53: Zámecký rybník ve Slezských Rudolticích, pozůstatek pohádkové zahrady hraběte Alberta Hoditze. Foto: L Armutidisová.
obr. 54: Dukovany u Třebíče – zámek hraběnky Marie Brigitty Canal de Malabaila vysta-věl kolem roku 1790 brněnský zednický mistr Jan Amonn. Hraběnka vytvořila v Praze žen-skou zednářskou lóži a také na svém zámku měla výzdobu s ezoterickými a symbolickými motivy. Foto: I. Armutidisová.
obr. 55: Marie Eleonora, kněžna z Liechtensteina (roz. Oetingen-Spielberg, 1745–1812); krásná přítelkyně císaře Josefa II. Zámek Velké Meziříčí. Foto: I. Armutidisová.
obr. 56: Moravský Krumlov, mauzoleum Liechtensteinů. Roku 1789 je vyprojektoval pro Marii Eleonoru z Liechtensteina vídeňský architekt Johann Henrizzi. Foto: I: Armutidiso-vá.
obr. 57: Josef, hrabě Mittrovský (1733–1808), dva portréty generála a významného osví-cenského aristokrata. Hrad Pernštejn. Foto: I. Armutidisová.
obr. 58: Claude Adrien Helvétius (1715–1771), francouzský filozof, jenž se stal inspirací pro aristokratické osvícenství na Moravě. Reprofoto.
obr. 59: Heřman Hannibal, hrabě z Blümegenu (1716–1774), brněnský probošt a biskup v Hradci Králové, představitel katolického osvícenství na Moravě. Kvalitní portrét Gottfrie-da Eichlera ml. jej zobrazuje jako mladého učence a stoupence „katolického osvícenství“ kolem papeže Benedikta XIV. Fotoarchiv Semináře dějin umění Filozofické fakulty Masa-rykovy univerzity.
obr. 60: Jan Nepomuk, hrabě Mittrovský (1757–1799), nejvýznamnější aristokrat morav-ského osvícenství. Zámek Lysice. Foto: I. Armutidisová.
obr. 61: Jan Nepomuk Mittrovský jako kadet. Hrad Pernštejn. Foto: I. Armutidisová.
obr. 62: Erb Mittrovských z Nemyšle. Reprofoto.
obr. 63: Aristokratické osvícenství a styl života v přírodě: Šťastný lovec (podle C. van Falense vyryl J. Ph. Lebas, 1745). Moravská galerie v Brně. Foto: I. Armutidisová.
obr. 64: Antonie, hraběnka Mittrovská (ze Žerotína), 1765–1804; manželka hraběte Jana Nepomuka Mittrovského. Hrad Pernštejn. Foto: I. Armutidisová.
obr. 65: Sentiment v přírodě: Krajina se zříceninou (grafický list, Ferdinand Landerer – Jean Bapt. Pillement). Moravská galerie v Brně. Foto: I. Armutidisová.
obr. 66: Šlechtická společnost v sentimentální zahradě knížete Galicyna ve Vídni (grafic-ký list, Jakob Math. Schmutzer). Moravská galerie v Brně. Foto: I. Armutidisová.
obr. 67: Jan Nepomuk Mittrovský, Dějiny Egypťanů (rukopisné dílo ve formě dopisů). Foto: Moravský zemský archiv Brno.
obr. 68: Jan Nepomuk Mittrovský – lékař, přírodovědec, osvícenec, aristokrat nového ty-pu? Hrad Pernštejn. Foto: I. Armutidisová.
obr. 69: Hrad Buchlov, tzv. Berchtoldův salon. Foto: I. Armutidisová.
obr. 70: Arnošt Kryštof, hrabě Kaunitz-Rietberg (1737–1797) – syn státního kancléře, mo-ravský zemský hejtman, mecenáš umění a protektor vídeňské Akademie výtvarných umění. Byl členem různých templářských a rytířských řádů. Muzeum a zámek Slavkov. Foto: I. Armutidisová.
obr. 71: Martin von Molitor, Krajina. Moravská galerie v Brně. Foto: I. Armutidisová.
obr. 72: František Antonín Palko, skica k portrétu hraběte Suttnera. Foto: Národní galerie v Praze.
obr. 73: Friedrich Heinrich Füger, skici k malířským portrétům Františka II. a Josefa II. Moravská galerie v Brně. Foto: I. Armutidisová.
obr. 74: Louka u Znojma, freska knihovny premonstrátského kláštera (skica Franze Anto-na Maulbertsche). Deutsche Barockgalerie Augsburg. Reprofoto.
obr. 75: Josef Winterhalder ml., detail ústřední části Maulbertschovy fresky v Louce u Znojma (kresba). Moravská galerie v Brně. Foto: I. Armutidisová.
obr. 76: Řehoř Norbert Korber von Korborn, autor výkladu „historií“ fresky s osvícenskou tematikou v Louce jako mikulovský probošt. Proboštství Mikulov. Reprofoto.
obr. 77: Josef Winterhalder ml., Dary osvícenství (kresba). Moravská galerie v Brně. Foto: I. Armutidisová.
obr. 78: Ondřej Schweigl, návrh náhrobku či malované dekorace pro rod Mittrovských (kresba). Moravská galerie v Brně. Foto: I. Armutidisová.
obr. 79: Ondřej Schweigl, návrh oltáře sv. Kříže v poutním chrámu ve Vranově u Brna. Moravská galerie v Brně. Foto: I. Armutidisová.
obr. 80: Dolní Rožínka, propojení zámku se „sentimentálním lesem“ hraběte Mittrovského alejí na mapě rožíneckého panství. Reprofoto.
obr. 81: Dolní Rožínka, Chrámek osvícenství – hrobka Jana Nepomuka Mittrovského (osvícenský „templ“ přestavěný v polovině 19. století). Reprofoto.
obr. 82: Dolní Rožínka, obelisk v sentimentálním lese hraběte Mittrovského. Foto: I. Ar-mutidisová.
obr. 83: Buchlovice, obelisk baronky Marie Eleonory Petřvaldské z Petřvaldu v zámecké zahradě. Foto: I. Armutidisová.
obr. 84: Bad Vösslau, umělá grotta v sentimentální zahradě hraběte Johanna Friese (gra-fický list, Carl Schütz). Moravská galerie v Brně. Foto: I. Armutidisová.
obr. 85: Jevišovice, Vila Ugarte (schematický půdorys letohrádku a parku). Reprofoto.
obr. 86: Marie Kristina, kněžna Lichnowská (grafický list, Karl Pfeiffer podle Josepha Grassiho). Slezské muzeum Opava. Foto: I. Armutidisová.
obr. 87: Státní kancléř Václav Antonín kníže Kaunitz-Rietberg, 1711–1794, grafický list J. M. Schmutzera podle Jana Nepomuka Steinera z roku 1767). Foto: Graphische Sammlung Albertina.
obr. 88: Palác Kaunitz-Albrechtsburg ve Vídni Mariahilfu (výřez z mapy J. D. Hubera z let 1769–1774). Fotoarchiv Semináře dějin umění Filozofické fakulty Masarykovy univer-zity.
obr. 89: Slavkov u Brna, projekt zámku (50. léta 18. století, se signaturou Václava Antoní-na Kaunitze-Rietberga). Fotoarchiv Semináře dějin umění Filozofické fakulty Masarykovy univerzity.
obr. 90: Slavkov u Brna, definitivní projekt zámku ze 60. let 18. století (Johann Ferdinand Hetzendorf von Hohenberg?). Fotoarchiv Semináře dějin umění Filozofické fakulty Masary-kovy univerzity.
obr. 91: Schönbrunn, obelisk v císařském parku (projekt Václav Antonín Kaunitz-Rietberg a Johann Ferdinand Hetzendorf z Hohenbergu). Foto: J. Kroupa.
obr. 92: Korespondence státního kancléře a Marie Terezie o projektech pro císařský park v Schönbrunnu. Foto: Moravský zemský archiv Brno.
obr. 93: Friedrich Heinrich Füger, Vestálky (Soud a Odsouzení). Obrazy z cyklu inspiro-vaného Plutarchovým líčením heroismu římské republiky. Foto: I. Armutidisová.
obr. 94: Marco Carloni, Malby Konstantinových lázní (archeologická publikace dedikova-ná státnímu kancléři). Foto: I. Armutidisová.
obr. 95: Martin Knoller, Cicero nachází Archimedův hrob v Syrakusách. „Existuje snad člověk, který má něco společného se vzdělaností a učeností, který by nechtěl být raději tímto vědcem než slavným válečníkem?“ Foto: Národní galerie v Praze.
obr. 96: František Vojtěch Conrad z Hötzendorfu, Propast Macocha. Před svou smrtí po-žádal Jan Nepomuk Mittrovský kreslíře, aby mu zhotovil obrazy z moravské krajiny jako doprovod k zamýšlené publikaci. Foto: I. Armutidisová.
obr. 97: Vizovice, hlavní sál zámku. Diletující dekoratér Nicolaus Kraus použil pro bisku-pa Blümegena roku 1757 různých dobových grafických předloh pro ikonologické ztvárnění tématu „lieu de plaisance“ (místo radosti). Foto: I. Armutidisová.
obr. 98: Otto Steinbach z Kranichsteina, kresba poutního místa Mariánská Týnice; žďár-ský opat se zajímal nejen o historii, ale též o soudobé pamětihodnosti. Foto: Národní galerie v Praze.
obr. 99: Otto Steinbach z Kranichsteina, poslední opat cisterciáckého kláštera ve Žďáru nad Sázavou. Foto: I. Armutidisová.
obr. 100: Josef Schwoy, Topographie von Mähren – titulní dvoustrana (v letech 1792–1794 ji podpořil tehdy ještě hrabě František Josef z Dietrichsteina), Foto: I. Armutidisová.
obr. 101: František Josef Schwoy (1742–1806), dietrichsteinský vrchnostenský úředník, sběratel a spisovatel – autor první moravské topografie. Foto: I. Armutidisová.
obr. 102: Josef Karel Maria, hrabě z Dietrichsteina (1763–1825), moravský guvernér, v pozdějších letech známý národohospodář a ředitel Národní rakouské banky ve Vídni, Foto: I. Armutidisová.
obr. 103: Marie Terezie, hraběnka z Dietrichsteina – patronka růžencových slavností v Mikulově (miniatura Friedricha Heinricha Fügera). Reprofoto.
obr. 104: Leopold, hrabě Berchtold (1759–1809), lékař, podporovatel moderních medicín-ských metod a filantrop. Na buchlovickém zámku zařídil veřejnou nemocnici. Hrad Buch-lov. Foto: I. Armutidisová.
obr. 105: Kristián Karel André (1763–1831), přírodovědec, jeden z iniciátorů moderního chovu ovcí, ale též pěstování ovoce a zemědělských plodin na Moravě; stejně tak úspěšný pedagog a liberální publicista. Reprofoto.
obr. 106: Sběratel umění kolem roku 1800: kresba předčasně zemřelého brněnského uměl-ce Jana Kutálka zachycuje učeného šlechtice a sběratele v době vznikání nové odborné dis-ciplíny – dějin umění. Moravská galerie v Brně. Foto: I. Armutidisová.
obr. 107: Antonín Bedřich, hrabě Mittrovský (1770–1842), státní úředník, předseda dvor-ské studijní komise ve Vídni, podporovatel humanitních věd v habsburské monarchii. Foto: I. Armutidisová.
obr. 108: Hugo, starohrabě ze Salm-Reifferscheidtu (1776–1836), šlechtic-podnikatel, romantik – muž, jenž měl hlavní podíl na vzniku Moravského zemského muzea v Brně. Fo-to: I. Armutidisová.
obr. 109: František Josef, kníže z Dietrichsteina (1767–1854), „ultraliberální frondér“, svobodný zednář roku 1811 – poslední obránce aristokratického osvícenství za metterni-chovského režimu. Foto: I. Armutidisová.
obr. 110: Vranov nad Dyjí, tzv. zednářský salon. Pozoruhodná výzdoba jednoho ze zámec-kých salonů z doby hraběte Stanislava Mniszka snad souvisela s novým zájmem aristokracie o svobodné zednářství roku 1811. Foto: I. Armutidisová.
obr. 111: „Blaho vlasti nechť je nejvyšším zákonem“: Helvétiova devíza na titulním listu sbírky zákonů a nařízení císaře Josefa II., 1788. Foto: I. Armutidisová.
obr. s. 322: František Antonín Grimm, Zámek v Bystřici pod Hostýnem – projekt zahradní fasády, kol. 1764. Moravská galerie v Brně. Foto: I. Armutidisová.
obr. s. 321: Josef Hickel, Portrét Karla, Josefa, starohraběte (posléze knížete) ze Salm-Reifferscheidtu, 1776. Státní zámek Rájec nad Svitavou. Foto: Jaroslav Prokop.
obr. s. 323: Zámek v Dukovanech, sál hraběnky Marie Quidobaldiny Brigity Canal de Ma-labaila, kol. 1790. Foto: I. Armutidisová.
obr. s. 324: Zámek ve Vranově nad Dyjí, „letní pokoje“ Marie Filippiny hraběnky Althan-Nimpsch, 80. léta 18. století. Foto: I. Armutidisová.
obr. s. 325: Zahradní kasino Mittrovských na Starém Brně, po 1779. Foto: I. Armutidiso-vá.
obr. s. 326: Josef Winterhalder ml., Oslavení rozumu. Moravská galerie v Brně. Foto I. Armutidisová.
obr. s. 327: Pomník náboženské tolerance: Slavkov u Brna, chrám Vzkříšení Páně (vysvě-cen 1790). Foto: I. Armutidisová.
obr. s. 328: Francesco Casanova, Jezdecký portrét knížete Václava Antonína Kaunitz-Rietberga, 1786. Historisches Museum der Stadt Wien.