Dějiny hudby III Baroko / Ladislav Kačic
SYSNO 6409269, přírůstkové číslo 6734

Seznam obrázků v dokumentu:
Obrázek: Athanius Kircher (1602 – 1680), významný jezuitský učenec a hudební teoretik období baroka
Obrázek: Athanasius Kircher: Musurgia universalis (1650), titulní strana
Obrázek: Půdoris chrámu svatého Marka v Benátkách A) hlavní vchod, B) hlavní loď, C) pulpitum novum lectionum, D) pulpitum magnum cantorum, E) varhany (2), F) hlavní oltář
Obrázek: Giovanni Gabrieli
Obrázek: Giovanni Gabrieli – témata některých jeho canzon, a) Canzon 2, b) Canzon a 12 (1615), c) Canzon seconda a quattro (1608)
3x obrázek: Giovanni Gabrieli – Sonata con tre violini.
4x obrázek Giovanni Gabrieli – Sonata pian e forte (začátek)
9x obrázek: Giovanni Gabrielli: In ecclesiis (začátek a instrumentální mezihra – „sinfonia“)
Obrázek : Adriano Banchieri: Cartelly (1601) – titulní strana.
Obrázek: Adriano Banchieri.
Obrázek: Giulio caccini: Nuove musiche (1602) – titulní strana.
Obrázek: Giulio Caccini: Euridice (1602) – začátek prologu.
Obrázek: Giulio Caccini: Nuove musiche (1602) – poučení o vokálních ozdobách.
Obrázek: Giulio Caccini: Deh dove son fuggiti
Obrázek: Jacopo Peri jako Arion v pátém intermediu ke komedii La Pellegrina (Florencie 1589)
Obrázek: Jacopo Peri: Euridice (1600) – ukázka tištěné partitury
Obrázek: Giovanni Battista Doni
Obrázek: Luzzasco Luzzaschi: Madrigali per cantare e sonare (1601) – titulní strana
Obrázek: Luzzasco Luzzaschi: O primavera, začátek (Madrigali per cantare e sonare, 1601)
Obrázek: Intermedia ke komedii La Pellegrina (Florencie 1589) – scénický návrh ke třetímu intermediu (Souboj Apollona s drakem Pythonem). Rytina A. Caracciho podle B. Buontalentiho
Obrázek: Intermedia ke komedii La Pellegrina (Florencie 1589) – scénický návrh k pátému intermediu (Arion zachráněný delfínem). Rytina E.d’Aófoama podle B. Buontalentiho
Obrázek: Emilio de‘ Cavalieri: Rappresentatione di anima e di corpo (1600) – ukázka dobového tisku
Obrázek: Stefano Landi: Sant´Alessio (1634) – ukázka tištěné partitury se scénickým návrhem
Obrázek: Claudio Monteveli
Obrázek: Claudio Monteverdi: Quinto libro de madrigali (1605) – titulní strana
Obrázek 2x: Claudio Monteverdi: Cruda Amarilli (začátek)
Obrázek: Claudio Monteverdi: Madrigali guerrieei et amorosi (1638) – titulní strana
Obrázek 2x: Claudio Monteverdi: Combattimento di Tancredi e Clorinda (výběr partií psaných e stile concitato)
Obrázek: Claudio Monteverdi. Orfeo (1607) – titulní strana.
Obrázek 4x :Claudio Monteverdi: Orfeo (Posente spirto – začátek)
Obrázek: Claudio Monteverdi: Orfeo (1607) – Toccata, ukázka původního tisku
Obrázek 2x: Claudio Monteverdi: Il Ritono d´Ulisse in patra (výstup Ira – začátek)
Obrázek 5x: Claudio Monteverdi: Duo Seraphim (Mariánské nešpory), začátek
Obrázek: Claudio Monteverdi: titulní stránka vydání Mariánských nešpor a parodické mše podle Gombertova moteta
Obrázek: Úryvek z gregoriánských litanií
Obrázek 7x (...): Claudio Monteverdi: Sonata sopra Sancta Maria (Mariánské nešpory), začátek
Obrázek: Girolamo Frescobaldi
Obrázek: Girolamo Frescobaldi: Toccate e partité, 1. svazek (1615) – ukázka notace v tzv. italské klavírní tabulatuře (šest linek pro pravou ruku a osm linek pro levou)
Obrázek: Girolamo Frescobaldi: Flori musicali (1635 – titulní strana
Obrázek: Girolamo Frescobaldi: Flori musicali (1635) – ukázka tištěné partitury – (Toccata avanti la Messa delk Domenico
Obrázek: Girolamo Frescobaldi: Recercar cromatichopost il Credo (Fiori musicali), začátek
Obrázek: Teorba
Obrázek: Biagio Marini: Affetti musicali (1617) – titulní strana
Obrázek 8x: Heinrich Schütz: Saul Saul was verfolgst du mich (začátek)
Obrázek: Heinrich Schütz: Musicalische Exequien (1636) – titulní strana
Obrázek: Heinrich Schütz: Musicalische Exequien (1636) – ukázka nototisku
Obrázek: Heinrich Schütz: Musicalische Exequien (1636) – závěr třetí části
Obrázek: Michael Praetorius: Syntagma musicum – dechové nástroje (trubka, činky a trombony různých velikostí)
Obrázek: Michael Praetorius – frontispis tištěného vydání Musae Sioniae (1607) s portrétem skladatele
Obrázek: Michael Praetorius: Syntagma musicum (1615) – titulní strana
Obrázek: Michael Praetorius: Musae Sioniae (1605) – titulní strana. Idealizované zobrazení vícesborového provádění církevní hudby: 1. sbor tvoří dva houslisté, zpěvák (kapelník) a hráč na basový nástroj, 2. sbor – zpěvák (vicekapelník), dva, respektive tři hráči na činky a regál, 3. sbor – hráči na trombon, dulcian (předchůdce fagotu, pozn. překl), varhany, kantor (otočený zády)
Obrázek: Samuel Scheidt
Obrázek: Johann Hermann Schein
Obrázek: John Bull
Obrázek: Titulní strana tištěné sbírky skladeb anglických virginalistů Parthenia (1611)
Obrázek: Jan Pieterszoon Sweelinck
Obrázek: Jan Pieterszoon Sweelinck: Fantasia cromatica (začátek)
Obrázek: Johann Hermann Schein: variační suita (Banchetto musicale, 1617) – začátky témat tanců
Obrázek: John Dowland: The Firste Booke of Songs orAyres of Fowre Partes (1597) – ukázka notace; z jednoho otevřeného svazku položeného na stole mohli zpívat čtyři zpěváci a z tabulatury zároveň hrát doprovázející loutnista
Obrázek: John Dowland: In darkness let me dwell ve sbírce A Musical Banquet (1610), vydané skladatelovým synem Robertem Dowlandem
Obrázek: Hráč na violu da gamba z učebnic Christophera Simpsona The Division-Viol (1665)
Obrázek: Král Karel I. jako Britanocles v masque The Britannia Triumphans (1638) – kresba Iniga Jonese
Obrázek: Divadlo San Crisostomo, nejhonosnější ze sedmi benátských divadel kolem roku 1680. Hlediště mělo na každém balkoně třicet lóží.
Obrázek: Dvorní opera ve Vídni, postavená v roce 1665, během představení Cestiho opery Il pomo d´oro (1668)
Obrázek: Carlo Broschi (1701–1782), nazývaný Farinelli, nejslavnější kastrát v hudebních dějinách.
Obrázek: Dobová karikatura Farinelliho v ženských šatech od P.L. Ghezziho (1724). Kastráti však s výjimkou Říma v operách ženské role nezpívali.
Obrázek: Francesco Cavalli
Obrázek: Francesco Cavalli: Scipione affricano (1664) – ukázka rukopisné patitury
Obrázek: Scénický návrh vídeňského dvorního architekta Ludovika Burnaciniho pro druhé jednání opery Il Pomo ďoro Antonia Cestiho (1668)
Obrázek: Scénický návrh vídeňského dvorního architekta Ludovika Burnaciniho pro čtvrté jednání opery Il Pomo ďoro Antonia Cestiho (1668)
Obrázek: Luigi Rossi: kantáta Mio core languisce (začátek)
Obrázek: Giacomo Carissimi
Obrázek: Collegium Romanum římského jezuitského Tovaryšstva Ježíšova (17. století)
Obrázek: Král Ludvík XIV. byl v mládí vynikajícím tanečníkem. Na obrázku patnáctiletý Ludvík v Ballet la nuit (1653)
Obrázek: Dvorní choreograf Louis-Guillaume Pécour (1651–1729) spolupracoval také s jezuity z pařížské kolehe Louis-le-Grand.
Obrázek: Choreografie Chaconne, nikoli však z Lullyho opery Phaeton (1683)
Obrázek: Ballet comique de la Reoyne (1581), ilustrace zachycující dobové představení.
Obrázek: Jean-Baptiste Lully
Obrázek: Houslista, člen souboru 24 violins du roy
Obrázek: Jean-Baptiste Lully: Armide – titulní stránka tištěné partitury (1686)
Obrázek: Jean-Baptiste Lully: Armide – začátek předehry
Obrázek: Choreografie Entrée Espagnolle z comédie-balletu L’Europe galante (1697) Ándrého Campry z Feuilletova Recüeil de dance (1704)
Obrázek: Slavnostní představení v jezuitské koleji Lous-le-Grand
Obrázek: Marc-Antoine Charpentier: Te Deum, první strana autografu.
Obrázek: Henri Dumont
Obrázek: Michel-Richard de Lalamde
Obrázek: Jean-Baptiste Bésard
Obrázek: Denis Gaultier: La Rhétoríque des dieux, reprezentativní sbírka loutnové hudby nejvýznamnějšího francouzského loutnisty obsahuje 62 skladeb a dvanáct ilustrací (na obrázku ilustrace ke kompozicím v aiolském modu)
Obrázek: Denis Gaultier: La Dedicasse se sbírky La Rhétorique des dieux (asi 1650)
Obrázek: Louis Couperin: prélude non mésuré (ve spodní části stránky)
Obrázek: Jean-Henri d´Anglebert.
Obrázek: Tabulka ozdob z Pïeces de clavecin (1689) Jeana-Henriho d´Angleberta
Obrázek: Rocaille
Obrázek: Christoph Bernhard: Geistreiches gesangbuch (1676) – ilustrace (idealizované provádění chrámové hudby ve dvorním kostele v Drážďanech)
Obrázek: Dietrich Buxtehude: Allemande ze Suity č. 2 pro cembalo, BuxWV 234a (VI Suites diverses air avec kur variations et fugues, Amsterdam 1710)
Obrázek: Johann jacob Froberger: rukopis Allemande faite en passant le Rhin dans un barque grand peril (Allemanda zkomponovaná při plavbě bárkou přes Rýn za velké bouřky), ve spodní části je podrobný popis události s odkazy na jednotlivé takty.
Obrázek: Johann Jacob Froberger: Lamento na smrt Ferdinanda IV. (.Lamento sopra la dolorosa perdita della Real Maiesta di Ferdinando IV) ze Čtvrté knihy toccat, capriccií, allemand, gigue, courant a saraband (1656)
Obrázek: Johann Jacob Froberger: Pattita Auff die Mayerin – incipity jednotlivých částí
Obrázek: Johann Caspar Kerll
Obrázek 5x: Johann Jacob Froberger: Fantasia sopra ut re mi fa sol la
Obrázek: Alessandro Poglietti: Rossignolo (1677) – titulní strana
Obrázek: Georg Muffat: Apparatus musico-organisticus (1690) – Toccata I (začátek), ukázka původního tisku
Obrázek: Heinrich Ignaz Franz Biber
Obrázek: Athanasius Kircher: Musurgia universalis (1650) – notové záznamy ptačího zpěvu.
Obrázek: Heinrich Ignaz Franz Biber: Battaglia – Die liederliche Gesellschaft von allerley Humor
Obrázek: Heinrich Ignaz Franz Biber: Battaglia – pochod (Der Mars)
Obrázek: Salcburský dóm (1628). Hudebníci stáli nejen v sanktuáriu vpravo od hlavního oltáře, ale také na čtyřech emporách v hlavní lodi (každá měla vlastní varhany). Prostor poskytoval ideální podmínky pro pěstování vícesborovych skladeb Heinricha Ignaze Franze Bibera (53hlasá mše Missa Salisburgensis) a dalších salcburských skladatelů. (V době, kdy v Salcburku působil Wolfgang Amadeus Mozart, se pořád ještě muzicírovalo na dvou předních emporách.)
Obrázek: La contesa dell’aria e dellacqua (Spor vzduchu a vody) – tzv. Roßbalett, tj. baletní představení na koních uspořádané na nádvoří vídeňského Hofburgu (1667) u příležitosti svatby císaře Leopolda I. s Markétou Terezou Španělskou. Hudbu zkomponovali Antonio Bertali (vokální části) a Johann Heinrich Schmelzer (tance), hlavní postavou představení byl samozřejmě císař. Celkově se na představení podílelo asi sedm set účinkujících, z toho asi padesát jezdců a více než dvě stě hudebníků (včetně 24 trubačů).
Obrázek: Esaias Reusner: Erfreuliche Lauten-Lust (1679), titulní strana
Obrázek: Esaias Reusner: preludium ze sbírky Erfreuliche Lauten-Lust (1679), zápis ve formě francouzské loutnové tabulatory
Obrázek: Stylizované vyoobrazení barokní církevní hudebně interpretační praxe
Obrázek: John Blow
Obrázek: Henry Pucell
Obrázek: Legenda k použitým melodickým ozdobám podle Henryho Purcella (A Choice Collection of Lessons for Harpsichord or Spinet, 1696)
Obrázek: Titulní strana tisku Purcellových triových sonát (John Playford 1683)
Obrázek: Orpheus Britannicus, posmrtně vydaná sbírka písní a árií Henryho Purcella (první svazek 1698, druhý 1702), ukázka z původního tisku Henryho Playforda.
Obrázek: Gaspar Sanz: Instrucción de música sobre la guitarra española y método de sus primeros rudimentos hasta tañerla con destreza (Zaragoza 1674)
Obrázek: Francisco Correa ďArauxo: Facultad organica (1626), španělská varhanní tabulatura – ukázka dobového tisku
Obrázek: Pedro Calderón de la Barca: Fortunas de Andromeda y Perseo (1653) s hudbou Juana Hidalga – scénický návrh Baccia del Bianca (Perseus, Pallas a Merkur)
Obrázek: Pedro Calderón de la Barca: Fortunas de Andromeda y Perseo (1653) s hudbou Juana Hidalga – scénický návrh Baccia del Bianca (Perseus zachraňující Andromedu)
Obrázek: Rukopis kantáty Daliso Domenika Zipoliho (začátek)
Obrázek: P. Joseph-Marie Amiot
Obrázek: Antonio Bertali
Obrázek: “Tafelmusik“ ve vídeňském Hofburgu (1652). Císař Ferdinand III. sám u prostřeného stolu (podle španělské dvorní etikety); císařská dvorní kapela je na obrázku vpravo. 
Obrázek: Císař Leopold I. (1640–1705) v divadelním kostýmu jako Acis v opeře La Galatea (1667) Antonia Draghiho
Obrázek: Titulní strana německého libreta k baletu na koních La contesa dellaria e dellacqua (Spor vzduchu a vody, 1667, viz též obrázek na straně 196)
Obrázek: Jedna z choreografickych figur baletu na koních La contesa dellaria e dellacqua (1667) s hudbou J. H. Schmelzera
Obrázek: Adam Michna z Otradovic: Česká mariánská muzika (1647), titulní strana
Obrázek: Adam Michna z Otradovic: Sacra et litaniae (1654), titulní strana
Obrázek: Ján Šimrák: Singet dem Herren ein neues Liedt ab 8 (začátek), dvojsborový duchovní koncert zapsaný tzv. novou německou tabulaturní notací městským notářem a skladatelem Thomasem Gosíerem z Kežmarku (1642)
Obrázek: Samuel Capricornus
Obrázek: Nikolaj Dilecký: Grammatika muzykijskago penija (1677), titulní strana a ukázka jednoho z opisů v cyrilici (z roku 1723)
Obrázek: Arcangelo Corelli
Obrázek: Kardinál Pietro Ottoboni
Obrázek: Arcangelo Corelli: Sonate á tre, op. 3 (1680) – titulní strana
Obrázek: Arcangelo Corelli: Concerto grosso, op. 6, č.8 (začátek druhé věty).
Obrázek: Giuseppe Torelli
Obrázek 2x: Giuseppe Torelli: Perfidia (G. 65)
Obrázek 2x: Giuseppe Torelli: Concerto E dur, op. 8, č. 3 (1. věta – závěrečné sólo a tutti)
Obrázek: Giuseppe Jacchini – dobová karikatura
Obrázek: Francesco Saverio Geminiani
Obrázek: Domenico Gabrielli: Sonáta G dur pro violoncello a basso continuo (začátek)
Obrázek: Pietro Antonio Locatelli
Obrázek: Tomaso Albinoni: Concerto VII, op. 5 (téma tutti první věty)
Obrázek: Zpěváci u svátého Marka v Benátkách od Antonia Canaletta Kresba černou tužkou (1766); velký chór (empora) zpěváků (Pulpitům magnum cantorum) se používal ještě i v 18. století.
Obrázek: Titulní strana satirického spisu Benedetta Marcella Il Teatro alla moda (1722)
Obrázek: Benedetto Marcello
Obrázek: Antonio Vivaldi
Obrázek: Karikatura Antonia Vivaldiho (Pier Leone Ghezzi, 1723)
Obrázek: Některá typická témata úvodních vět koncertů Antonia Vivaldiho.
Obrázek: Antonio Vivaldi: L´Estro armonico, op. 3 (asi 1711) – titulní strana
Obrázek: Antonio Vivaldi: Concerto L´Inverno (Zima), op. 8, č. 4 (1725) – třetí věta (part prvních houslí)
Obrázek: Giuseppe Matteo Alberti: Concerti per chiesa e per camera, op. 1 (1713) – titulní strana.
Obrázek: Carlo Tessarini
Obrázek: Autograf Bernarda Paquiniho (1703)
Obrázek: Pietro Metastasioo
Obrázek: Alessandro Scarlatti
Obrázek: Schéma iluzivní scénické architektury podle Ferdinanda Galliho-Bibieny (L´Archittetura civile, 1711)
Obrázek: Alessandro Scarlatti: 12 sinfonie di concerto grosso (Sinfonia prima)
Obrázek: Johann Sebastian Bach
Obrázek: Johann Sebastian Bach: téma varhanní Fugy D dur, BWV 532
Obrázek: Johann Sebastian Bach: chorál Wir Christenleut’, BWV 612, z Varhanní knížky (Orgelbüchlein, 1713–1717) – závěr skladby je doplněn tzv. novou německou varhanní tabulaturou.
Obrázek: Zámek v Köthenu
Obrázek: Titulní strana autografní partitury prvního dílu Bachova Dobře temperovaného klavíru (1722)
Obrázek: Johann Sebastian Bach – titulní strana autografní partitury tzv. Braniborských koncertů (Six concerts avec plusieurs instruments)
Obrázek: Johann Sebastian Bach: Braniborský koncert č. 3 (začátek) – Bachův autograf
Obrázek: notová ukázka skryté polyfonie
Obrázek: Johann Sebastian Bach: Adagio ze Sonáty c. 1 g moll pro sólové housle, BWV 1001 (první strana autografu)
Obrázek: Kostel a škola svatého Tomáše v Lipsku
Obrázek: Johann Sebastian Bach: Symbolům Nicenum (Credo) ze Mše h moll, BWV 232, první strana autografu.
Obrázek: Johann Sebastian Bach: Lobet Gott in seinen Reichen (Oratorium Festo Ascensionis Christi – Oratorium ke svátku Nanebevstoupení Páně), BWV 11 – první strahna autografu.
Obrázek: Johann Sebastian Bach: Hudební obětina (Thema regium)
Obrázek: Závěr nedokončené Fugy a 3 soggetti z Umění fugy Johanna Sebastiana Bacha (autograf) s poznámkou Carla Philippa Emanuela Bacha za notovým zápisem („NB uber diese Fuge, wo der Nahrne B A C H im Contrasubject angebracht worden, ist der Verfasser gestorben.“ – „Poznamenávám, že nad fugou, kde je v kontrasubjektu použito jméno BACH, její autor zemřel.“)
Obrázek: Ukázky některých témat z Umění fugy Johanna Sebastiana Bacha
Obrázek: Georg Friedrich Händel
Obrázek: Georg Friedrich Händel: Suita č.2 pro cembalo – Adagio se skladatelovými původními ozdobami
Obrázek: Georg Friedrich Händel: Concerto grosso, op. 6, č. 7 – téma první věty
Obrázek: Titulní strana prvního vydání opery Giulio Cesare (1724) Georga Friedricha Händela
Obrázek: Georg Friedrich Händel: Kantáta Ho fuggito amore anchi´o, HWV 18 (autograf) – árie „E troppo bella“
Obrázek: Karikatura Georga Friedricha Händela („ The Charming Brute1) od Johna Goupyho (1754)
Obrázek: Johann Adolph Hasse
Obrázek: Slavná zpěvačka Faustina Bordoniová, manželka Johanna Adolpha Hasseho
Obrázek: Georg Philipp Telemann
Obrázek: Georg Philipp Telemann: Ich glaube an Jesum Christum, první strana autografu
Obrázek: Georg Philipp Telemann: Sonatespour deux flutes traversieres, deux flutes douces ou deux violons (1736–1737) – titulní strana
Obrázek: Císařský dvorní trubač a tympanista
Obrázek: Johann Joseph Fux
Obrázek: Giuseppe Galli-Bibiena (1696–1756): scénický návrh k opeře Johanna Josepha Fuxe Costanza e fortezza (Praha 1723) – výřez
Obrázek: Gottlieb Muffat: Componimenti musicali (1739) – titulní strana
Obrázek: Jan Dismas Zelenka: Responsoria Hebdomadae Sanctae (kolem 1723) – titulní strana autografii
Obrázek: František Ignác Tůma
Obrázek: a) typický basový hlas na přelomu 17. a 18. století; b) typický basový hlas v hudbě od 20.–30. let 18. století
Obrázek: Typické cembalové basové doprovodné figury, první polovina 18. století
Obrázek: Lodovico Giustini (1685–1743): Sonate da cimbalo di piano eforte detto volgarmente di martelletti, op. 1 (1732) – titulní strana
Obrázek: Domenico Scarlatti
Obrázek: Domenico Scarlatti: Sonáta A dur, K. 24 z Essercizi per gravicembalo (1738)
Obrázek: Giuseppe Tartini (rytina Carla Calcinota, 1745)
Obrázek: Notový příklad – lombardský rytmus
Obrázek: Satirická kresba a verše opěvující slavného kastráta Gaětana Majorana (1703–1783), zvaného Caffarelli (na obrázku je vepředu v podobě kočky). Ostatní hudebníci na kresbě (zleva) – Domenico Scarlatti, Giuseppe Tartini, Giuseppe Sammartini, Pietro Locatelli a Salvatore Lanzetta.
Obrázek: Pier Leone Ghezzi – karikatura Giovanniho Battisty Pergolesiho (1736)
Obrázek: Hrabě Unico Wilhelm van Wassenaer: VI Concerti armonici – titulní strana sbírky mylně připisované Giovannimu Battistovi Pergolesimu
Obrázek: Marin Marais
Obrázek: Marin Marais
Obrázek: Francois Couperin
Obrázek: Francis Couperin: L’art de toucher le clavecin (1716) – titulní strana
Obrázek: Francois Couperin: Les Folies francoises ou les Dominos ze 13. ordre Piéces de clavecin, třetí svazek, 1722
Obrázek: Jean-Philippe Rameau
Obrázek: Návrhy kostýmů k opeře Zoroastre (1749) Jeana-Philippa Rameaua