Václav II. a struktury panovnické moci / Libor Jan
SYSNO 6479329, přírůstkové číslo 7467

Seznam obrázků v dokumentu:
Obrázek 1 – Královský hrad Kamýk byl centrem lesní vilikace rozkládající se jižně od Prahy v Povltaví. I zde byla použita dvoupalácová dispozice (podle M. Plačka nakreslil P. Šime-ček)
Obrázek 2 – Rozlehlý královský hvozd Chřiby střežil hrad Buchlov. Po většinu doby vlády Václava II. zde jako purkrabí a vrchní lovčí tohoto královského lesa úřadoval Albert ze Zdounek. Za připomínku stojí existence tzv. loveckého soudu, kde jako přísedící působili lovci ze vsi Stříbrnic. Soud fungoval až do raného novověku (podle M. Plačka nakreslil P. Šimeček)
Obrázek 3 – Brněnský Špilberk představoval velkoryse a s rozmyslem budovanou panovnic-kou rezidenci. V době Václava II. nabízel hrad komfortní ubytovací možnosti králi a jeho nejbližšímu doprovodu ve východním traktu i případné zázemí pro konání šlechtických shromáždění (podle M. Plačka nakreslil P. Šimeček)
Obrázek 4 – Jedním z bodů chránících východní hranici Moravy byl nížinný hrad v Uher-ském Ostrohu. Jeho obytnou hranolovou věž se sousedním palácem užíval jako purkrabí Matouš z Černé Hory, který také zastával úřad podkomořího (podle M. Plačka nakreslil P. Šimeček)
Obrázek 5 – Torzo pečeti Alberta ze Zdounek, královského podkomořího na Moravě a dlou-holetého purkrabího na hradě Buchlově, přivěšené k listině Mikuláše z Dobřínska roku 1298 (AVM SÚA Praha)
Obrázek 6 – Hluboká měla představovat jeden z pilířů panovnické moci v jihočeském regio-nu. V 80. letech 13. století se však stala základnou Vítka z Krumlova, nejstaršího z bratří Záviše z Falkenštejna, který na louce pod tímto hradem ztratil svoji hlavu (podle M. Plačka nakreslil P. Šimeček)
Obrázek 7 – Vízmburk, sídlo pana Tasa, který udělal kariéru ve službách krále Václava II., neudivoval ani tolik svojí rozlohou, jako spíše kvalitou zpracování architektonických prvků (podle A. Hejny a M. Plačka nakreslil P. Šimeček)
Obrázek 8 – Druhý typ královské pečeti užíval Václav II. od své české korunovace (1297) do počátku roku 1301, tedy v období, kdy probíhala mincovní reforma. Na snímku avers s trů-nící postavou krále v majestátu
Obrázek 9 – Hrad Veveří vznikl v první polovině 13. století poblíž staršího kostelíka a prav-děpodobného zeměpanského dvorce jako centrum hvozdu severozápadně od Brna. Ve druhé polovině 13. století byla vystavěna věž s břitem a dva obdélné gotické paláce (podle M. Plačka nakreslil P. Šimeček)
Obrázek 10 – Mikuláš de Turri přivěsil tuto pečeť jako brněnský krajský rychtář k listině z 30. září 1297. Na české poměry neobvyklý erb ukazuje na zahraniční původ jeho rodiny (SÚA Praha; foto J. Olsžewiczová)
Obrázek 11 – Pohled od chrámu sv. Barbory přes údolí říčky Vrchlice na arciděkanský chrám sv. Jakuba a Vlašský dvůr (objekt zcela vpravo; foto autor)
Obrázek 12 – Polabské Poděbrady hostily ve svých zdech několikrát krále Václava II. a není vyloučeno, že v 90. letech 13. století na tomto královském hradě pobýval především z toho důvodu, aby mohl sledovat aktivity v bouřlivě se rozvíjející Kutné Hoře (podle M. Plačka nakreslil P. Šimeček)
Obrázek 13 – Pohled na portálky šmiten ve Vlašském dvoře (současný stav; foto autor)
Obrázek 14 – Znak olomoucké šmitny z Vlašského dvora (foto autor)
Obrázek 15 – Znak jihlavské šmitny
Obrázek 16 – Znak opavské šmitny
Obrázek 17 – Na dorsum listiny, kterou prodal brněnský měšťan Henning 2. dubna 1300 mlýn na Dornychu Rinierovi, „občanu a obchodníku florentskému“, si pečlivý nabyvatel zaznamenal vlastní rukou Lettera della comperta ... molendino mio de brunna, che fue da iningo. Slova molendino mio jsou dnes již fakticky nečitelná (MZA Brno; foto autor)
Obrázek 18 – Znak mostecké šmitny
Obrázek 19 – Listinou z 23. února 1305 prodali Rinieri, hejtman v Krakovsku, Apardo z Černé Hory, český podkomoří, a Cyno z Florencie brněnskému měšťanovi, řezníku Janovi, svůj mlýn na Dornychu ležící nad soutokem Svratky a Svitavy se čtyřmi zahradami, dvěma lány a dalším příslušenstvím za 330 hřiven stříbra (MZA Brno; foto A. Pecková)
Obrázek 20 – Z pečeti člena florentského konsorcia Aparda přivěšené k listině z 23. února 1305 podle opisu i erbovního znamení jasně vyplývá, že byl příslušníkem významné florent-ské rodiny Donatiů (MZA Brno; foto A. Pecková)
Obrázek 21 – Vlašský dvůr v Kutné Hoře zbudovali v rámci reformy mincovnictví na králův příkaz členové florentského konsorcia Rinieri, Apardo Donati a Cyno zvaný Lombard. Šlo o opevněnou mincovnu, nikoli městský hrad. Rozsáhlý areál vyhovoval komplikovanému pro-vozu (podle M. Plačka nakreslil P. Šimeček)
Obrázek 22 – Znak písecké šmitny
Obrázek 23 – Avers i revers groše, který nechal razit král Václav II. od července roku 1300, vyjadřoval svojí obrazovou náplní moc a vznešenost úřadu českého krále (foto Jan Šmer-da)
Obrázek 24 – Raimund z Lichtenburka získal od Václava II. někdy v 90. letech 13. století do zástavy královský hrad Bítov a 29. října 1298 se uvádí v hodnosti moravského zemského hejtmana. Později byl nejvyšším lovčím v Čechách a na Moravě. Na snímku pečeť z roku 1303 (MZA Brno; foto autor)
Obrázek 25 – Obrázek, který vytvořil Gustav Krum pro knihu Františka Hoffmanna Listy a obrazy z minulosti Jihlavy (Havlíčkův Brod 1958), může posloužit také jako vhodná ilustra-ce k počátkům důlních aktivit v Kutné Hoře
Obrázek 26 – Titulní strana opisu Ius regale montanorum (před pol. 14. století) v právním kodexu z Kutné Hory (SOkA Kutná Hora, sg. IV a/8 X) (foto Vojtěch Vaněk)
Obrázek 27 – V čele zalamované hradební zdi vztyčil svůj bergfrit s průměrem téměř 10 m ve druhé půli 13. století Demetrius z Bukova, jeden z příslušníků rodu s erbem křídla, který kolonizoval části Vysočiny (podle M. Plačka nakreslil P. Šimeček)
Obrázek 28 – Člen významného rozrodu Markvarticů Jan z Michalovic, který podnikl na samém sklonku 13. století rytířskou jízdu do Francie, si vybudoval svůj výstavný sídelní hrad na nevelké ostrožně nad řekou Jizerou v těsném sousedství Mladé Boleslavi. Krom toho však obdržel od panovníka také další hrady: Velešín na hranici rožmberských držav, Ostrý (Šarfenštejn) u Děčína a Děvín nedaleko Prahy, stejně jako rozestavěné Vítějovice u Pra-chatic (foto autor)
Obrázek 29 – Gerhard z Obřan si vystavěl nevelký hrad s bergfritovou dipozicí nad řekou Svitavou poblíž Brna. Hrad svojí polohou nedaleko města, na statečku, který získal Gerhar-dův otec Boček po svém tchánovi Přibyslavovi z Křižanova, akcentoval sídelní, nikoli správ-ní či fortifikační roli. Gerhard ovšem držel také Moravský Krumlov, Jaroslavice na Znojem-sku, Velkou Bíteš a statky v Rakousku, které byly věnem jeho manželky Jitky z Feldsbergu (Valtic) (nakreslil P. Šimeček)
Obrázek 30 – Purchard z Vintrberka, Zbyslav z Třebouně, Zdislav z Lemberka a další páni uzavírají 24. května 1284 čtyřleté příměří se skupinou reprezentovanou Hroznatou z Úžic, Závišem z Falkenštejna a dalšími Vítkovci a jejich přáteli a slibují věrnost a homagium králi Václavovi II. (SÚA Praha)
Obrázek 31 – Gerhard z Obřan přísahal 28. února 1286 „na dřevo kříže“ věrnost králi Václavovi II. poté, co byl vojensky pokořen. Přísahy se na brněnském Špilberku zúčastnil králův nevlastní bratr Mikuláš Opavský (1. pečeť zleva) a Záviš z Falkenštejna (2. pečeť zleva) (SÚA Praha)
Obrázek 32 – Pánem hradu v Kadani i přilehlého města byl po dlouhou dobu za vlády Přemysla Otakara I. i jeho syna Václava II. původem saský, avšak zdomácnělý šlechtic Al-bert ze Žeberka. Při stavbě byla užita pravidelná forma kastelu (podle M. Plačka nakreslil P. Šimeček)
Obrázek 33 – Příčiny, které vehnaly jednoho z nejmocnějších moravských šlechticů Ger-harda z Obřan (na snímku jeho pečeť přivěšená roku 1282) v letech 1285/1286 do otevřené revolty proti králi, nejsou zřejmé. Mohlo jít o majetkové záležitosti spojené s jeho zastává-ním podkomorského úřadu, ale též o projev nevůle vůči Závišovi, který mladého panovníka ovládl (MZA Brno; foto autor)
Obrázek 34 – Vítek ze Švábenic se původně psal podle Úpy neboli Nového Trutnova (na levém snímku pečeť s predikátem „z Úpy“ přivěšená 12. dubna 1287; MZA Brno; foto au-tor). Mezi koncem října 1297 a počátkem roku 1301 byl však nucen město s panstvím vydat králi a nadále se psal podle (Českých) Heřmanic (nová pečeť přivěšená 8. prosince 1303 na pravém snímku; MZA Brno; foto autor)
Obrázek 35 – V 80. a 90. letech patřil k oporám vlády Václava II. na Moravě Matouš z Černé Hory, který zastával úřady moravského podkomořího, purkrabího v Uherském Ostro-hu a komorníka ve Vracově. Na snímku jeho pečeť přivěšená k listině Mikuláše z Dobřínska roku 1298 (AVM SÚA Praha)
Obrázek 36 – Příbuzným, snad bratrem, Matouše z Černé Hory byl Protiva z Doubravice, který zastával v roce 1303 úřad moravského číšníka. Na prvním snímku jeho pečeť přivěšená k listině z 30. září 1297 (AVM SÚA Praha), na druhém snímku otisk jiného typáře přivěšený k torzu listiny vydané o Vánocích 1303, nalezenému v Archivu Velkopřevorství maltézského (Spisy, kart. 135). Je zajímavé, že Protiva užívá vždy jiný klenot, což ukazuje zjevnou neu-stálenost těchto erbovních součástí na přelomu 13. a 14. století
Obrázek 37 – Znojemský hrad zaujímající plochu staršího hradiště, které vzniklo patrně na přelomu 11. a 12. století, patřil k nejdůležitějším pevnostem v zemi. Zdejší purkrabí vy-konával jurisdikci nad „věnem“ kostela sv. Michala ve městě, k němuž byla podle jedné lis-tiny Václava II. přifařena hradní kaple sv. Kateřiny, tj. rotunda s unikátním přemyslovským cyklem zobrazená na skalisku uprostřed (podle M. Plačka nakreslil P. Šimeček)
Obrázek 38 – Brumov, založený panovníkem již před polovinou 13. století, představoval centrum pohraniční, tzv. lucké, provincie. Na přelomu 13. a 14. století zde jako doživotní purkrabí a správce celého kraje působil Oldřich z Hradce (nakreslil P. Šimeček)
Obrázek 39 – Pečeť nejvyššího maršálka českého království Tobiáše z Bechyně přivěšená k torzu listiny vydané o Vánocích roku 1303 v Brně. Tobiáš držel zprvu se svým otcem Čeň-kem z Kamenice královský hrad Bechyni, podle níž se celý život psal, a po pádu Záviše také Hlubokou (AVM SÚA Praha, Spisy, kart. 135)
Obrázek 40 – Bezděz představoval jeden z nejlépe opevněných a nejpromyšleněji zbudo-vaných královských hradů závěru přemyslovského období. Zdá se však, že v době Václava II. držel hrad buď formou „věčného“ purkrabství nebo zástavy králův přední dvořan a důvěr-ník Hynek z Dubé. Všechny čtyři paláce výstižně ilustrují kvalitu tehdejšího bydlení (podle T. Durdíka a M. Plačka nakreslil P. Šimeček)
Obrázek 41 – Bezděz může i dnes vhodně navodit atmosféru královského hradu doby Vác-lava II. (foto autor)