Hudební formy / Karel Janeček
SYSNO 6401886, přírůstkové číslo 6672

Seznam obrázků v dokuementu:
Schéma 01 Cyklické skladebné celky
Schéma 02 Zápis představující přiřaděné části a zápis představující vřaděnou část.
Schema 03 Na schématu je znázorněn překryv dvou částí: nejprve je předvětí, které se zhruba od poloviny překrývá se závětím, společný úsek je tedy druhá polovina předvětí a první polovina závětí.
Schema 04 Na schématu je znázorněno předvětí, které je dvojnásobně delší než kusé závětí, které po předvětí následuje.
Schema 05 Na schématu je znázorněno postavení jednotlivých částí: nejprve je úvod, následuje perioda, která zahrnuje dvě části, následuje koda.
Schema 06 Na schématu je znázorněno postavení jednotlivých částí: hlavní část a doplněk tvoří předvětí, dále následuje závětí, které se také skládá z hlavní části a doplňku. Předvětí a závětí pak tvoří celou periodu.
Schema 07 Na schématu jsou dvě možnosti: 1. první perioda je P a Z, druhá perioda je P a Z, po jejich složení je výsledek P P Z. 2. první perioda je P a Z, druhá perioda je P a Z, po jejich složení je výsledek P Z Z.
Schema 08 Na schématu je tento zápis dvojperiody: P – kontrast – Z – P' – kontrast - Z'
Schema 09 aperiodicita –> periodicita –> (aperiodicita)
Schema 10 Kategorie jednovětých forem
Schema 11 Na schématu je zobrazeno zúžení malé dvoudílné formy a rozšíření periody: Malá dvoudílná forma se skládá z 1. a 2. periody. Když dojde k zúžení vzniká zúžená malá dvoudílná forma, která se skládá z 1. periody a z kusé periody
Schema 12 Schéma zobrazuje zúžení formy
Schema 13 Na schématu je graficky znázorněno v jakém pořadí hlasy nastupují. Jejich pořadí je následují-cí: S A T B; A S T B; T A S B; T B A S a pod
Schema 14 dvojité thema (dvě themata) jsou označena A a B, 1. variace je označena A1 a B1), Pokud spo-jíme A, B a A1 vznikne třídílná forma s variovanou reprisou.
Schema 15 Schéma znázorňuje tři části: 1. velký díl se skládá z A A1 A2 A3 – obrys stoupá až na konec 1. velkého dílu a prudce klesá; střed (2. díl) se skládá z A4 a A5 – obrys přechází z prudkého klesání a je v rovině nízko oproti 1. dílu; 3. velký díl se skládád z A6 A7 A8 A9 – obrys stoupá shodně jako v 1. velkém dílu.
Schéma 16  1. hlavní thema 2. hlavní thema, spojovací oddíl 3. zopakované, hl. thema, spojovací oddíl 4. hlavní thema, mezivěta (vložka), spojovací oddíl 5. hlavní thema, malá forma vytvořená z hlavního thematu, spojovací oddíl
Schema 17 Zápis obsahuje A m B KA. A se skládá z a b a', B se skládá z c d c'. A a KA jsou spojeny, dále jsou spojeny a–a' a c–c.'
Schema 18 Na schématu je znázorněna rovina hlavní a rovina vedlejší tóniny. Na rovině hlavní tóniny je hlavní thema, které spojovacím oddílem přechází do vedlejší themy a závěrečného oddílu, které jsou na rovině vedlejší tóniny.
Schema 19 Starosonátová forma
Schéma 20 Vývoj sonátové formy
Schema 21 Na schématu je znázorněno trojí postavení sonátové formy ve skladbě: a) na konci skladby b) na začátku skladby c) ve středu skladby
Schema 22 Ma schématu je tato kaskáda: Rondo se dělí na malé a velké. Velké se dělí na prosté a sonáto-vé. Sonátové se dělí na nižší a vyšší. Vyšší odpovídá sonátové formě rondového typu.
Schéma 23 Uplatňování rondových znaků klesá a napak uplatnění sonátových znaků stoupá u forem v tomto pořadí: Prosté velké rondo; Nižší sonátové rondo; Vyšší sonátové rondo; Sonátová forma rondového rozvrhu; Sonátová forma.
Schéma 24 malá třídílná forma obsahuje a b a; malá třídílná forma obsahuje a d a...; mezi nimi leží malá třídílná forma a c a
Schéma 25 Na schématu je znázorněn postup dobře a chybně: Dobře: rondeau a -> couplet I. b -> a -> couplet II. c -> a -> couplet III d -> a.  Chybně: rondeau a -> couplet I. b -> couplet II. c -> couplet III d.
Scéma 26 Forma finální věty z Voříškovy Sonáty b moll, op. 20
Schéma 27 Na schématu je trojúhelní, strany trojúhenlníku jsou propojeny oboustrannou šipkou, která představuje konstantu: A <-> B <-> C <-> A
Schéma 28 oboustranná šipkou představuje konstantu: A <->B1 a současně <->B2
Schéma 29 Rozdíly mezi cyklickými typy 
Schéma 30 Na schématu jsou znázorněny vztahy v jednověté formě
Schéma 31 Soustava se skládá z deklarace, reciativ, syllabický zpěv, melismatický zpěv a zpěv bez textu. Do skupiny Základní způsoby patři deklarace, syllabický zpěva zpěv bez textu; do skupiny Smíšené skupiny patří reciativ a melismatický zpěv.
Tabulka: "Smetanova symfonická báseň „Z českých luhů a hájů“ probíhá takto:"
Tabulka: "Novákova hudební báseň „O věčné touze“, op. 33, má tento průběh:"
Tabulka: "Jako příklad novodobé třídílné kombinované formy stavěné připomínáme Smetanovu symfo-nickou báseň „Hakon Jarl“. Její průběh jest takový:"
Tabulka: "Adagio v Beethovenově IV. symfonii probíhá takto:"
Tabulka: "Finální věta v Beethovenově VIII. symfonii probíhá takto:"
Tabulka: "Smetanův „Blaník“ probíhá takto:"
Tabulka: "„Valdštýnův tábor“ je příkladem malé jednověté symfonie. Do jedné kombinované věty jsou zde staženy 4 věty cyklu, přitom došlo k radikálnímu zkrácení věty pomalé (435–474). Skladba má tento průběh:"
Tablka: "Formální průběh skladby podává následující přehled:"