Dějepis 3 - Novověk / Milan Hlavačka, Petr Čornej SYSNO 6553314, přírůstkové číslo 7850 Seznam obrázků v dokumentu: Mapa – Evropa kolem roku 1740 Obr. 1 Isaac Newton, zakladatel mechanické fyziky Obr. 2 Horkovzdušný balon bratří Montgolfierů z roku 1783 Obr. 3 Voltaire předčítá pařížské společnosti ze svého nového díla Obr. 4 Absolutní panovnická moc byla vyjadřována vnější pompou: příjezd Isabely Parmské, první manželky pozdějšího císaře Josefa II., do Vídně v roce 1760 Obr. 5 Zámek v Karlsruhe, sídlo bádenských vévodů Obr. 6 Šlechtická společnost před kasselským zámkem Wilhelmshóhe, sídlem hessenských kurfiřtů Obr. 7 Schönbrunn u Vídně – letní sídlo habsburských panovníků Obr. 8 Mladý Wolfgang Amadeus Mozart u klavíru s otcem a sestrou Obr. 9 Londýn v 18. století Obr. 10 Loď kapitána Jamese Cooka Resolution (rezoljúšn), s níž objevoval australský kontinent Obr. 11 Pohled na trestaneckou kolonii Walloomoolloo (vulumulu) v australském Novém Jižním Walesu. Autorem kresby byl trestanec John Bolger Obr. 12 Sídlo australských guvernérů v zátoce Port Jackson Obr. 13 Vyhlášení nezávislosti amerických osad na kongresu ve Filadelfii dne 4. července 1776 Obr. 14 Původní návrh Prohlášení nezávislosti z pera Thomase Jeffersona Obr. 14 První prezident USA George Washington, olejomalba z roku 1797 Obr. 15 Mannheim na Rýně byl sídlem falckých kurfiřtů Obr. 16 Koruna Svaté říše římské národa německého, kterou byli římsko-němečtí králové korunováni ve Frankfurtu nad Mohanem Obr. 17 Dobývání Prahy Prusy v roce 1757 Obr. 18 Pruský král Fridrich II. Obr. 19 Korunovace Marie Terezie v Praze v květnu 1743, soudobá rytina Obr. 20 Česká a uherská královna Marie Terezie Obr. 21 Císař František I. Štěpán, manžel Marie Terezie Mapa – Střední Evropa koncem 18. století Obr. 22 Císař Josef II. v roce 1775 Obr. 23 Císař Leopold II. Obr. 24 Krajské město Loket v západních Čechách kolem roku 1800 Obr. 25 Celkový pohled na zemské hlavní město Brno po roce 1800 Obr. 26 Český sedlák na trhu s obilím, dobová kresba Obr. 27 Zámek v Dačicích na začátku 19. století Obr. 28 Stavovské divadlo v Praze Obr. 29 František Martin Pelcl Obr. 30 Josef Dobrovský Obr. 31 Krameriovy Poštovské noviny Obr. 32 Carevna Kateřina II. Obr. 33 Sídlo ruských carů v Petrohradě založil Petr I. Každý další car nebo carevna přestavovali později Petrův palác i město podle svého vkusu Obr. 34 Moskevský Kreml: interiér takzvaného Granátového sálu Obr. 35 Polská ústava z 3. května 1791 Obr. 36 Dělení Polska podle dobové karikatury'. Zleva: Kateřina II., Stanislav August Poniatowski, Josef II. a Fridrich II. Obr. 37 Sídlo francouzských králů ve Versailles u Paříže Obr. 38 Francouzská královna Marie Antoinetta Obr. 39 Přísaha v Míčovně ve Versailles dne 20. června 1789 Obr. 40 Dne 14. července 1789 padla Bastila Obr. 41 Deklarace práv člověka a občana Obr. 42 Markýz La Fayette přísahá na oltář vlasti Obr. 43 Maximilien Robespierre Obr. 44 Obrat ve válce mezi evropskou koalicí a francouzskou revoluční armádou znamenala bitva u Valmy v září 1792 #Obr. 45 Originální notový zápis Marseillaisy #Obr. 46 Poprava krále Ludvíka XVI. dne 21. ledna 1793 #Obr. 47 Georges Jacques Danton byl spolu s dalšími vůdci cordelierů popraven na jaře 1794 Obr. 48 Obřady nového revolučního náboženství Obr. 49 Zatčení Maximiliena Robespierra a jeho druhů Obr. 50 Vítězství francouzské revoluční armády u Fleurus v červnu 1794 znamenalo definitivní obrat ve válce. Francouzská armáda poté dobyla Jižní Nizozemí a pronikla do Porýní Obr. 51 V březnu 1796 se stal generál Bonaparte vrchním velitelem francouzské armády. Porazil rakouské vojsko v severní Itálii. Na obrázku uzavírá 28. dubna 1797 příměří s Rakouskem ve štýrském Leobenu Obr. 52 Dne 18. brumairu – tedy 9. listopadu 1799 - vystoupil generál Napoleon před oběma komorami parlamentu jako zachránce vlasti, ale tváří v tvář nepřátelsky neklidnému davu se ho zmocnila panika. Byl bledý a zmatený Nemohl najít ta pravá slova. Poslanci na něho pokřikovali, že je nepřítel lidu a tyran. V tu chvíli generál Murat (myra) zatroubil do útoku a obsadil poradní sál Oranžérie vojskem...Mnoho poslanců, kteří se cítili být ohroženi, vyskákalo okny v přízemí ven. Ostatní, krajně rozčileni, zuřili dál. Situace se vyhrotila na ostří nože. Robespierrův osud nebyl ještě zapomenut a mohl se opakovat... Obě rady byly rozprášeny a později nahrazeny dvěma výbory o pětadvaceti členech, jejichž úkolem bylo připravit novou ústavu. Přitom se měly řídit Radou konzulů francouzské republiky, složenou ze Sieyese, Ducose a Bonaparta. Bonapartovo jméno zaznělo jako poslední. Nikdo však nepochyboval o tom, že právě na něm záleží nejvíce. Zbylí dva konzulové – kněz a právník – se brzy stáhli do pozadí Netrvalo dlouho a z Bonaparta se stal první konzul a nakonec i císař Obr. 53 Napoleon Bonaparte se v roce 1800 vypravil na další tažení do severní Itálie. Rakouské vojsko překvapil nečekaným a odvážným přechodem Alp Obr. 54 V roce 1804 se v pařížské katedrále Notre Dame odehrála slavnostní korunovace Napoleona Bonaparta na císaře Francouzů. Na obraze J. L. Davida korunuje Napoleon I. svoji první ženu Josefinu na císařovnu #Obr. 55 Anglický admirál Nelson porazil v říjnu 1805 francouzsko-španělskou flotilu u Trafalgaru Obr. 56 Rakouští dělostřelci (vlevo) a uherští huláni z doby napoleonských válek Obr. 57 Císař Napoleon I. vyhlásil v prosinci 1/806 kontinentální blokádu Velké Británie. Kontinentální blokáda však poškozovala vedle Velké Británie i další země a stala se například jednou z hlavních příčin ochlazení vztahů mezi Francií a Ruskem. Na obrázku francouzské vojsko pálí ve Frankfurtu nad Mohanem anglické zboží Obr. 58 Porážka Napoleonovy armády v Rusku v roce 1812 Obr. 59 Bitva u Waterloo znamenala definitivní Napoleonovu porážku. Setkání vítězů – pruského maršála Blüchera s anglickým maršálem Wellingtonem – večer po bitvě 18. června 1815 Obr. 60 Bývalý císař Napoleon ve vyhnanství na ostrově Svatá Helena Obr. 61 Smrt Napoleona Bonaparta: dne 5. května 1821 v 17.49 vydechl excísař naposledy Obr. 62 Vídeňský kongres 1814/1815 Mapa – Evropa po vídeňském kongresu Obr. 63 Rakouský kancléř kníže Metternich Obr. 64 Císař František I. panoval v habsburské monarchii vetech 1792–1835 Obr. 65 Ruský car Alexandr I. Obr. 66 Zámek Kynžvart v západních Čechách, který vlastnil kníže Metternich, byl v letech 1820–1833 přestavěn vídeňským architektem Pietro Nobilem ve stylu pozdního klasicismu Obr. 67 Berlínská třída Unter den Linden (Pod lipami) vystavěná v klasicistním stylu Obr. 68 Triumfální oblouk v Paříži, postavený v empírovém slohu, připomíná dodnes slavná Napoleonova vítězství nad evropskými panovníky Obr. 69 Kostelec nad Orlicí. Nový zámek hraběte Josefa Kinského byl postaven v letech 1829–1835 v empírovém stylu Obr. 70 Antonín Mánes: Krajina s Belvederem (Královny Anny v Praze) Obr. 71 Romantická Evropa podle malíře Josefa Danhausera: Ferenc Liszt u klavíru a za ním sedící George Sandová, Alexandre Dumas a stojící Niccolo Paganini a Gioacchino Rossini hledí na bustu Ludwiga van Beethovena Obr. 72 K životnímu stylu vyšších měšťanských vrstev patřila také vybraná kultura stolování. První manufaktura na výrobu porcelánu v Čechách byla založena v Horním Slavkově v roce 1792. Ukázka slavkovského zlaceného a malovaného porcelánu vyrobeného po roce 1800 Obr. 73 Nedělní zábava měšťanské společnosti v první polovině 19. století Obr. 74 Vídeňská móda v duchu biedermeieru (kolem roku 1825) Obr. 75 Kolébkou průmyslové revoluce byla Anglie. Těžba uhlí v anglickém Midlands kolem roku 1800 Obr. 76 roce 1840 byla zahájena paroplavba na saském Labi. Parník Královna Marie u města Pirny Obr. 77 První železnice ve střední Evropě byla postavena v roce 11835 z Norimberka do Fürthu Obr. 78 K negativním důsledkům průmyslové revoluce patřilo i zneužívání dětské práce Obr. 79 Přádelny ve skotském New Lanarku, kde působil sociální reformátor Robert Owen Obr. 80 Stephensonova lokomotiva Raketa zvítězila na závodech v Rainhillu Obr. 81 Červencová revoluce v Paříži. Obraz Eugèna Delacroix: Svoboda vede lid Obr. 82 Ludvík Filip přísahá na novou ústavu Obr. 83 Královna Viktorie s manželem princem Albertem v rozhovoru s francouzským králem Ludvíkem Filipem v salonním voze v roce 1837. Obr. 84 Ohlas červencové revoluce v Německu: Slavnost na hradě Hambach u falckého Neustadtu v roce 1832 Obr. 85 Petrohrad v první polovině 19. století Obr. 86 Povstání děkabristů 26. prosince 1825 Obr. 87 Boj Řeků proti Turkům podle francouzského romantického malíře Eugèna Delacroix: Krveprolití na Chiu Obr. 88 Císař František I. s císařovnou Karolínou Augustou na projížďce před schönbrunnským zámkem Obr. 89 Císař Ferdinand I. Dobrotivý panoval v habsburské monarchii v letech 1835–1848 Obr. 90 Pohled na Vídeň kolem roku 1820 Mapa – Národnostní složení habsburské monarchie Obr. 91 Malostranské náměstí v Praze kolem roku 1835 Obr. 92 O obrodu českého jazyka i české kultury usilovala řada učenců a spisovatelů: a) Josef Jungmann, b) František Palacký, c) Ján Kollár, d) Pavel Josef Šafařík, e) Karel Hynek Mácha, f) František Ladislav Čelakovský Obr. 93 Brno – pohled na bývalý Františkov pod Petrovem kolem roku 1825 Obr. 94 První parostrojní železnice v habsburské monarchii vedla z Vídně do Brna. Příjezd vlaku do stanice Břeclav dne 7. července 1839 Obr. 95 Počátky paroplavby na Labi u Děčína Obr. 96 Pražský měšťanský salon z první poloviny 19. století, obývaný rodinou F. Palackého a F. L. Riegra Obr. 97 Také v českých zemích se začala vytvářet nová společenská vrstva – dělnictvo. Na obrázku interiér strojírny Thomase Brecegirdla v Jablonci n. N. ve 40. letech 19. století Obr. 98 Anselmova huť ve Vítkovicích z roku 1847 Obr. 99 Empírový zámek Kačina u Kutné Hory Obr. 100 Pohled do ústředního sálu knihovny zámku Kačina Obr. 101 Klasicistní přestavbou prošel i zámek v Kynžvartu, sídlo rakouského kancléře Metternicha. Na obrázku zámecká jídelna Obr. 102 V únoru 1848 vypukla v Paříži další revoluce Obr. 103 Boje na pařížských barikádách v červnu 1848 Obr. 104 Červnové boje v Paříži u brány sv. Diviše Obr. 105 Občan Ludvík Napoleon Bonaparte se stal v průběhu revoluce nejdříve francouzským prezidentem a posléze po vzoru svého slavného strýce císařem Francouzů jako Napoleon III. Obr. 106 Březnová revoluce v Berlíně Obr. 107 Zasedání frankfurtského parlamentu v kostele svátého Pavla v roce 1848 Obr. 108 Odvádění zajatých německých revolucionářů do vězení pruskými vojáky v roce 1849 Obr. 109 Protivládní povstání v Palermu na Sicílii v lednu 1848 Obr. 110 Hlavním městem Království obojí Sicílie byla Neapol. Neapolský přístav s dýmajícím Vesuvem v pozadí Obr. 111 Uherský liberální politik Lajos Kossuth Obr. 112 Básník Sándor Petöfi recituje v březnu 1848 báseň, která obsahovala uherské revoluční požadavky Obr. 113 Slovanský sjezd se konal v budově Vlasteneckého muzea v Praze Na Příkopech Obr. 114 Pražské červnové bouře: boje na barikádách Obr. 115 Bombardování Prahy generálem Windischgrätzem způsobilo požár vltavských mlýnů Obr. 116 Batthyányho uherská vláda Obr. 117 Poslanec říšského sněmu František Ladislav Rieger Obr. 118 Poslanec říšského sněmu František Palacký Obr. 119 Dne 6. října 1848 dav ve Vídni zlynčoval a veřejně oběsil nenáviděného ministra války hraběte Latoura, čímž zavdal podnět k říjnové revoluci Obr. 120 Kroměřížský zámek na dobové rytině Obr. 121 Císař František Josef I. nastoupil na trůn 2. prosince 1848 Obr. 123 Poprava generálů a důstojníků uherské revoluční armády v Aradu v říjnu 1849 Obr. 124 Kníže Alfred Windischgrätz Obr. 125 Havlíčkovy Národní noviny Obr. 126 Karel Havlíček Borovský Obr. 127 Pierre Joseph Proudhon a jeho děti na obrazu Gustava Courbeta Obr. 128 Friedrich Engels Obr. 129 Karl Marx Obr. 130 Londýn v 60. letech 19. století – čilý dopravní ruch na Temži v blízkosti parlamentu #Obr. 131 Slavnostní otevření londýnské světové výstavy 1. května 1851 královnou Viktorií a princem Albertem Obr. 132 Vedoucí osobnost konzervativní strany Benjamin Disraeli Obr. 133 Představitel liberální strany William Ewart Gladstone Obr. 134 Paříž po Haussmannově přestavbě: Bulvár Montmartre na obrazu Camilla Pissarra Obr. 135 Prusko-francouzská válka byla rozhodnuta dne 2. září 1870 v bitvě u Sedanu Obr. 136 Leon Gambetta Obr. 137 Bitva u Solferina se odehrála 24. června 1859 Mapa – Sjednocení Itálie Obr. 138, 139 Sjednotitelé Itálie: hrabě Camillo Cavour a Giuseppe Garibaldi Obr. 140 Otto von Bismarck Obr. 141 Bitva u Hradce Králové 3. července 1866 Obr. 142 Po bitvě u Sedanu 2. září 1870 byl zajat císař Napoleon III. Obr. 143 Pruský král a německý císař Vilém I. Obr. 144 Dne 18. ledna 1871 bylo ve Versailles slavnostně vyhlášeno německé císařství. (Obraz Antona von Wernera) Obr. 145 Hlavním městem sjednoceného Německa se stal Berlín: pohled na berlínský zámek, který byl po druhé světové válce zbořen Obr. 146 Císařský dvůr při slavnosti v Schönbrunnu roku 1857 Obr. 147 Hlavním městem východní části říše se po sjednocení dvou samostatných měst Budy a Pešti stala Budapešť Obr. 148 Vídeňský Prátr s obřím kolem, které bylo instalováno pro vídeňskou světovou výstavu v roce 1873 Obr. 149 Budova říšské rady na Ringstrasse ve Vídni Obr. 150 Krach na vídeňské burze 9. května 1873 Obr. 151 Hrabě Eduard Taaffe, předlitavský ministerský předseda v letech 1879–1893 Obr. 152, 153 Císař František Josef I. a císařovna Alžběta v 60. letech 19. století Obr. 154 Reprezentanti šlechtické politiky: hrabě Lev Thun a hrabě Jindřich Clam-Martinic Obr. 155 Mladočeský politik a majitel Národních listů Julius Grégr Obr. 156 Smíchovský akciový pivovar, jeden z největších pražských podniků potravinářského průmyslu 70. let 19. století Obr. 157 Podnikatel Emil Škoda – zakladatel Škodových závodů v Plzni Obr. 158 Havelský trh v Praze v 80. letech 19. století Obr. 159, 160 Slavné osobnosti české kultury druhé poloviny 19. století na obrazech Maxe Švabinského: zleva Svatopluk Čech, Jan Neruda, Jaroslav Vrchlický, Božena Němcová, Julius Zeyer, Josef Václav Myslbek, Mikoláš Aleš, Josef Mánes, Bedřich Smetana a Antonín Dvořák. Švabinský zobrazil všechny osobnosti v jejich zralém věku – skupiny jsou tedy imaginární, neboť dotyční se takto nemohli nikdy sejít Obr. 161 Africká vesnice při ústí řeky Kongo Obr. 162 Podmaněné národy Afriky vzdávají hold německému císaři Vilému II. Obr. 163 Jednou z největších koloniálních velmocí se stalo sjednocené Německo, které zavedlo pravidelné námořní spojení z Hamburku do Německé východní Afriky Mapa – Kolonizace Afriky Obr. 164 Budování Suezského kanálu... Obr. 165 ...a jeho slavnostní otevření v roce 1869 Obr. 166 Australská Sydney v 90. letech 19. století Obr. 167 David Livingstone Obr. 168 Osídlování amerického středozápadu. Bílí osadníci cestovali směrem na západ ve vozech krytých plachtami Obr. 169 Velitel armády Severu Ulysses Grant Obr. 170 Kapitulace generála Roberta E. Lee dne 9. 4. 1865 u Appomatoxu znamenala ukončení války Severu proti Jihu Obr. 171 Prezident USA Abraham Lincoln Mapa – Rozsah území Spojených států amerických Obr. 172 Americko-španělská válka o Kubu vypukla v roce 1898 Obr. 173 Železnice pomohly Spojeným státům americkým stát se průmyslovou velmocí. Dne 10. května 1869 byla propojena v Promontory ve státu Utah východní a západní část železnice Union Pacific Obr. 174 Panamský průplav Obr. 175 Schopný a energický prezident Theodore Roosevelt byl nesmírně populární Obr. 176 Americký průmyslník Henry Ford a jeho automobil Ford – model T Obr. 177 Ruská vyšší společnost ve Velkém divadle (nově otevřeném po rekonstrukci) při příležitosti korunovace Alexandra II. dne 20. 8. 1856 Obr. 178 Ruský car Alexandr II. Obr. 179 Dne 1. března 1881 byl na cara spáchán úspěšný atentát Mapa – Vznik ruského impéria Obr. 180 Zasedání ruské státní dumy Obr. 181 Předseda ruské vlády v letech 1 ¡906–1911 Petr Arkaďjevič Stolypin Obr. 182 Příchod císaře Mucuhita do Tokia v roce 1868 Obr. 183 Za vlády císaře Mucuhita (nazývané Meidži, což znamená „osvícená vláda“) proběhla v Japonsku průmyslová revoluce a celková modernizace země Obr. 184 Admirál Tógo velel japonskému loďstvu ve vítězné námořní bitvě v Cušimském průlivu Obr. 185 Roku 1894 propukla čínsko-japonská válka Obr. 186 Louis Pasteur ve své laboratoři Obr. 187 Alexander Graham Bell předvedl v roce 1877 telefonní přístroj Obr. 188 Thomas Alva Edison Obr. 189 Wilhelm Conrad Röntgen Obr. 190 Promítací přístroj bratří Lumièrů Obr. 191 Nejpalčivějším problémem kapitalistické společnosti byla takzvaná sociální otázka: na obrázku živelný vznik dělnických kolonií na okrajích měst a chudoba Obr. 192 Světové výstavy v Londýně a Paříži byly výkladní skříní nové industriální společnosti Obr. 193 Stále více žen nacházelo uplatnění v průmyslu a službách Mapa – Evropa před první světovou válkou Obr. 194 Papež Lev XIII. Obr. 195 Největší atrakcí pařížské světové výstavy v roce 1889 se stala Eiffelova věž Obr. 196 Měšťanská společnost tráví volný čas. Obraz Maxe Liebermanna: Mnichovská zahradní restaurace Obr. 197 Život ve velkoměstě měl i svou odvrácenou tvář. Obraz Jakuba Schikanedra: Vražda v domě Obr. 198 Krásná žena se stávala častým objektem secesního malířství. Edgar Maxence: Žena s orchidejí Obr. 199 Claude Monet: Imprese: východ slunce Obr. 200 Interiér měšťanského domu Obr. 201 Ženská móda měšťanských vrstev Obr. 202 Vídeňská třída Am Graben na přelomu 19. a 20. století Obr. 203 Společnost v Karlových Varech před první světovou válkou Obr. 204 Plzeňská ulice v Praze na Smíchově kolem roku 1910 Obr. 205 Pražská společnost na jubilejní výstavě 1891 Obr. 206 Tomáš Garigue Masaryk v 80. letech 19. století Obr. 207 Česká společnost posilovala svou fyzickou zdatnost v Sokole, založeném v roce 1862 Obr. 208 Obecní dům v Praze Obr. 209 Nejznámějším českým malířem secese byl Alfons Mucha: Léto (1896) Obr. 210 Pavel Janák: kubistická dóza s víčkem Obr. 211 Novorenesanční budova Národního muzea na horním konci Václavského náměstí v Praze Obr. 212 Německá válečná flotila v kielské zátoce v roce 1910 Mapa – Spojenecké systémy Mapa – Balkánské války Obr. 213 Sarajevský atentát Obr. 214 Císař Vilém II. Obr. 215 Berlín před první světovou válkou: Berlíňané zdraví Viléma II Obr. 216 Ošetřování raněných v zákopech Obr. 217 Útok rakouské pěchoty na východní frontě Obr. 218 V roce 1916 se na západní frontě objevily nové britské hrozivé zbraně – tanky Mapa – Západní bojiště první světové války Obr. 219 Polní vojenský lazaret Obr. 221 Francouzský generál Joseph Joffre a německý polní maršál Paul von Hindenburg Obr. 221 Největší britský parník Lusitanie byl potopen německou ponorkou. Smrt více než tisíce lidí přiměla Spojené státy americké v dubnu 1917 ke vstupu do války Obr. 222 Americký prezident Woodrow Wilson Obr. 223 Útok bolševiků na Zimní palác 7. listopadu 1917 Obr. 224 Vladimír Iljič Lenin Obr. 225 Válkou zničená katedrála v Remeši Obr. 226 Tomáš G. Masaryk Obr. 227 Přemysl Šámal Obr. 228 Propagační plakát Vojtěcha Preissiga, vydaný za války v USA Obr. 229 Edvard Beneš Obr. 230 Milan Rastislav Štefánik Obr. 231 V listopadu 1916 zemřel císař František Josef I. Obr. 232 Na trůn nastoupil jeho prasynovec Karel I. Obr. 233 Památný 28. říjen 1918 na pražském Václavském náměstí