Dějiny Polska / Jiří Friedl, Tomasz Jurek, Miloš Řezník, Martin Wihoda
SYSNO 6500044, př. č. 7645

Seznam obrázků v dokumentu:
Polsko za vlády prvních piastovských knížat
Dagome iudex (výsekz Collectio canonum, pořízeného na přelomu 11. a 12. století)
Císař Ota III. přijímá hold Říma, Galie, Germánie a Slavinie (reichenauská škola kolem roku 1000)
Trůnící císař Ota III. (?) v majestátu (z Evangeliáře reichenauského opata Liuthara, vzniklého kolem roku 990)
Měšek II. Lambert v majestátu (z Knihy modliteb, Liber officiorum)
Biskup Vojtěch přesvědčuje Boleslava I. Chrabrého, aby od Židů vykoupil křesťanské otroky (výsek z hnězdenských vrat z 12. století)
Benediktinský klášter v Týnci
Hnězdenský evangelistář (Codex aureus Gnesnensis), kterýsi spolu s jinými rukopisy (Vyšehradským evangelistářem, Svatovítským evangelistářem a Evangeliářem krakovským) objednal český kníže Vratislav II. v jedné z bavorských dílen a po korunovaci v roce 1086 jej věnoval hnězdenskému arcibiskupství
Kostel svatého Ondřeje, který si na krakovském podhradí vystavěl palatin Setěch
Bazilika svatého Jiljí v Somogyváru
Ota z Bamberku na pozdně středověkém náhrobku v benediktinském klášteře Michelsberg
Polsko po smrti Boleslava III. Křivoústého
Bronzové dvoukřídlí, které pro plochou baziliku objednal biskup Alexandr z Mallone (dnes v západním portálu chrámu svaté Sofie v Novgorodu)
Płocky biskup Alexandr z Mallone na detailu bronzového dvoukřídlí z předchozí strany
Kamenný milník v Konině, který dal roku 1151 vztyčit palatin Petr
Bitva u Lehnice v představách pozdního středověku (z Freylagova rukopisu legendy o svatě Hedvice z roku 1451)
Deska z Vislice, která je datována mezi léta 1175 a 1177, snad znázorňuje Kazimíra II. Spravedlivého s manželkou Helenou a synem Boleslavem
Monarchie slezských Jindřichů
Klášter Jindřichov
Jindřich IV. Pravý se proslavil jako milovník rytířských turnajů – právě takto jej nedlouho po roce 1305 zachytil Codex Manesse
Epitaf čtvrtého polského krále Přemysla v hnězdenské katedrále
Vratislav. Plán města zrnku 1562, dnes známý z Partschovy kopie z roku 1826, je dokladem rychlé proměny kupeckého předhradí v sebevědomou městskou obec. Zatímco starý piastovský hrad se stal sídlem biskupství a kapituly, pravidelné městské parcely se rozložily na rovinatém levém břehu řeky Odry. Střed velkého náměstí zaplnila radnice s kupeckými krámy.
Jak dále dokládá dřevoryt, zhotovený pro světovou kroniku proslulého norimberského humanisty Hartmana Schedela, na konci středověku se Vratislav mohla směle měřit s Prahou, prvním městem zemi Koruny české
Král Kazimír III., dřevěná soška z Wiślice (sedmdesátá léta 14. století)
Gotická katedrála ve Fromborku, duchovní centrum varmijského biskupství v řádovém státě v Prusích ze 14. století. V roce 1543 zde byl pochován varmijský kanovník, astronom Mikuláš Kopernik
Historické regiony Polska a východních zemí
Rolníci (vyobrazení z tzv. Jeruzalémského triptychu, dílo gdaňského malíře z konce 15. století)
Nádvoří Collegium Maius krakovské univerzity
Litevský velkokníže Vitold na anonymním portrétu ze 17./18. století
Polsko a Litva za Vladislava II. Jagella (kolem roku 1420)
Velmistr řádu německých rytířů Ulrich von Jungingen, dřevoryt podle Caspara Hennenbergera z konce 16. století
Pečeť biskupa Zbyhněva Olešnického z roku 1438
Kronikář Jan Długosz na obraze Antoniho Gramatykyz roku 1878
Figurální náhrobek Vladislava II. Jagella v kryptě wawelské katedrály (15. století)
Rzeczpospolita v 17. století
Původně českobratrský kostel svátého Jana v Lesně z poloviny 17. století, přestavěný na počátku 18. století
Lvov na počátku 17. století, kolorované vyobrazení Franze Hohenberga podle kresby Aurelia Passarottiho
Zámek ve Wilanowě, venkovská rezidence Jana III. Sobieského z konce 17. století podle projektu Agostina Locciho, na vyobrazení Bernarda Bellotla zvaného Canaletto ze sedmdesátých let 18. století
Sněmující šlechta v uniformách zemí a vojvodství s vyobrazením jejich znaků (18. století)
Nejznámější portrét Mikuláše Koperníka v Měšťanském sále Staroměstské radnice v Toruni z konce 16. století
Polská móda v 17. století
Apoteoza krále Jana Sobieského před Vídní (Jerzy Eleuter Szymonoivicz-Siemiginoiuski, 1686)
Polští husaři, fragment akvarelu zobrazujícího vjezd Zikmunda III. do Krakova z počátku 17. století
August II. na obraze od Louise de Silvestre
Louis de Silvestre: August III. v polském úboru (kolem roku 1737)
Aleksander August Czartoryski (1697-1782), tvůrce tzv. familie (anonymní dobový portrét)
Přijetí Ústavy 3. května 1791 na obraze vytvořeném Janem Matejkem ke 100. výročí události
Velký korunní hetman Wacław Seweryn Rzewuski, anonymní portrét asi z roku 1774 (Muzeum v Tarnově)
Trojí dělení Polska
Císař Josef II. na anonymním portrétu ze sbírek Muzea Těšínského Slezska v Těšíně
Příslušník haličské tělesné gardy ve Vídni ze sbírek Wien Museum (Carl Schiltz, 1782)
Tzv. Lvovské kontrakty na přelomu 18. a 19. století (Franz Xaver Gerstenberger, 1806)
Adam Kazimierz Czartoryski na portrétu od Józefa Peszky z roku 1791
Nová radnice v Poznani (foto z roku 1934)
Polsko po Vídeňském kongresu
Těžební věže v Boryslawi v Haliči kolem roku 1900 ze sbírek Ossolinea ve Vratislavi
Text Mazurku Dąbrowského, polské státní hymny
Generál Jan Henryk Dąbrowski na obraze Juliusze Kossaka z roku 1882
Pařížské vydání Konráda Wallenroda a Grażyny od Adama Mickiewicze z roku 1851
Plakát s vyobrazením rakouského císaře Františka Josefa I. v tradičním polském úboru, vydaný u příležitosti slavnostního průvodu v Krakově k jubileu císařova šedesátiletého panování roku 1908, v pozadí Wawel
Napoleon uděluje ústavu Varšavskému vévodství 22. července 1807 v Drážďanech na obraze Marcella Bacciarelliho z let 1809-1811
Portrét hraběte Jósefa Maksymiliana Ossolińského od Jana Maszkowského
Dobytí varšavské zbrojnice (Arzenálu) na počátku listopadového povstání na obraze od Marcina Zaleského z roku 1831
Wojciech Kossak: Bitva u Olszynky Grochowski během listopadového povstání 1831
Artur Grottger: Přechod přes hranice (1865) s tematikou lednového povstání
Otevření Akademie Umiejętności v roce 1873
Witold Wojtkiewicz: Manifestace (kresba z roku 1905)
Demonstrace na Krakovském předměstí ve Varšavě 5. listopadu 1905
Dělníci hutě Kateřina v Sosnowci, poslaní do vyhnanství po revoluci 1905 (fotografie kolem roku 1908)
Józef Piłsudski mezi důstojníky 1. pluku legií
Generál Józef Haller
Piłsudski s Ignacym Paderewskim
Utváření teritoriální podoby Polska (1918-1922)
Jednání mezi polskou a sovětskou delegací v Rize
Prezident Narutowicz vychází z budovy sejmu po složení přísahy
Stanisław Wojciechowski
Wincenty Witos
Piłsudski přichází po mostě Poniatowského na setkání s prezidentem Wojciechowskim
Prezident Ignacy Mościcki
Pohřeb Józefa Piłsudského
Maršál Śmigły-Rydz
Polští vojáci v září 1939
Władysław Raczkieivicz
Generál Sikorski s Winstonem Churchillem a generálem de Gaullem
Generál Sikorski při návštěvě Sovětského svazu v roce 1941, na tribuně nalevo od něj velvyslanec Stanisław Kot, pod tribunou zprava generálové Karaszewicz-Tokarzewski, Anders a Okulicki
Polák propuštěný z gulagu odjíždí připojit se k vznikající polské armádě u SSSR
Z bojů u Monte Cassina
Stanisław Mikołajczyk
Polské území v letech 1939-1941 (do napadení SSSR Německem)
Těla polských důstojníků zabitých v Katyni
Okupovaný Krakov
Hladové děti na ulici varšavského ghetra (ČTK)
Polské území v letech 1941-1944
Selekce Židů v Osvětimi
Generál Komorowski na poválečná fotografii
Vojáci AK během varšavského povstání
Známý propagandistický plakát zesměšňující Domácí armádu (AK) a vyzdvihující zásluhy polské armády budované v Sovětském svazu: „Obr a uchrchlaný reakční skrček“
Územní zisky Polska po druhé světové válce
Přesídlování Poláků z oblastí připojených k Sovětskému svazu
Stanisław Radkiewicz
Bolesław Bierut
Konstantin Rokossovskij v uniformě polského maršála
Kardinál Wyszyński (uprostřed) během internace v obci Komańcza
Demonstrace v Poznani 28. června 1956
Nikita Chruščov a Władysław Gomułka
Generál Wojciech Jaruzelski
Mieczysław Moczar
Willy Brandt před pomníkem Hrdinů ghetta ve Varšavě
Pouliční boje ve Štětině v prosinci 1970
„Strana vede, vláda vládne“: Edward Gierek a Piotr Jaroszewicz
Církevní slavnost na vsi v sedmdesátých letech
Mezi symboly růstu životní úrovně patřil i malý automobil Fiat, tzv. maluch
Hořící budova vojvodského výboru strany v Radomi v roce 1976
Jan Pavel II. s Edwardem Gierkem
Lech Wałęsa podepisuje srpnové dohody
Generál Jaruzelski oznamuje vyhlášení výjimečného stavu
Kněz Jerzy Popiełuszko (uprostřed)
Symbolická známka vydaná v době, kdy Solidarita byla zakázána. Výtěžek z prodeje šel na podporu osob perzekuovaných režimem. Na snímku známky propagující polskolitevské a polsko-ukrajinské přátelství
Manželka Lecha Wałęsy přebírá v zastoupení svého manželka Nobelovu cenu míru
Plenární zasedání účastníků kulatého stolu
Tadeusz Mazowiecki se stal polským premiérem (ČTK/PAP/Damazy Kwiatkowski)
Bankovka z doby inflace v první polovině devadesátých let
Setkání někdejších politických oponentů Lecha Wałęsy, Tadeusze Mazowieckého a úřadujícího prezidenta Aleksandra Kwasniewského na pohřbu papeže Jana Pavla II. ve Vatikánu v roce 2005 (ČTK/PAP)
Oficiální pohřební obřad prezidenta Lecha Kaczyňského a jeho manželky Marie, zesnulých při leteckém neštěstí u Smoleńska 10. dubna 2010, v krakovské katedrále svatého Stanislava a Václava na Wawelu (ČTK/PAP/Jacek Turczyk)
Jedna z představ, jak mohlo vypadat Hnězdno v dobách, kdy k jeho branám mířil kníže Břetislav I.
Pomník Jana Ámose Komenského na předměstí Lešna z roku 2003, v centru města se nachází ještě Komenského busta z roku 1898
Pomník v Prachově na Jičínsku, věnovaný vojákům poznaňského 1. pěšího pluku, padlým na straně pruské armády v bitvách u Jičína a Hradce Králové během rakousko-pruské války roku 1866
Polská armáda obsazuje Český Těšín v říjnu 1938
Jacek Kuroń (uprostřed) a Adam Michnik (úpravo) na setkání s členy Charty 77 v Krkonoších
Lech Wałęsa přebírá v roce 1999 z rukou českého prezidenta Václava Havla nejvyšší státní vyznamenání České republiky – Řád Bílého lva (ČTK/Doležal Michal)