Dějiny Burgundska: nomen Burgundiae ve středověku / Václav Drška
SYSNO 1028405, přírůstkové číslo 6279

Seznam obrázků v dokumentu:
Mapa Burgundska a okolních zemí z roku 1631.
Burgundské království na konci 5. století.
Zajetí burgundského krále Sigismunda v roce 523 franským králem Chlodomerem.
V roce 524 Franky sesazený burgundský král Sigismund byl s celou svou rodinou zavražděn a vhozen do studny. Mučednická smrt „křesťanského“ krále vedla k jeho svatořečení.
Franský král Chlotar I. (†561).
Franský král Guntram, zakladatel franského Burgundska.
Rudolf (†936), burgundský vévoda a od roku 923 francouzský (franský) král.
Francouzský král Jindřich I. († 1060), starší bratr burgundského vévody Roberta I. (†1076), zakladatele kapetovské linie burgundských vévodů vládnoucích v zemi do roku 1361. Z ve-dlejší linie burgundských vévodů vzešla královská dynastie v Portugalsku, která zde o nepří-mých liniích vládla až do 20. století.
Burgundsko v 11.–12. století.
Erby i nejstarších francouzských pairů: arcibiskup v Remeši, biskup v Laonu, biskup v Lan-gres, biskup v Beauvais, biskup v Noyonu, biskup v Châlonu (en-Champagne), vévoda bur-gundský, vévoda normandský (Campania?), vévoda akvitánský, hrabě flanderský, hrabě ze Champagne,(chybně Normandia) a hrabě z Toulouse.
Dijon, rezidence burgundských vévodů.
Autun, jedno z nejstarších center Burgundska, římské Augustodunum., bylo založeno krátce před naším letopočtem. Sídlo biskupství již od raných dob křesťanství.
Klášter Cîteaux, Cistercium, nejstarší nebo též mateřský klášter všech cisterciáckých klášterů, byl založen nedaleko Dijonu v roce 1098. V klášteře byli pohřbeni až na výjimky všichni bur-gundští vévodové z kapetovské dynastie.
Cisterciácký klášter Fontenay, založený v roce 1118 Bernardem z Clairvaux.
Pečeť (pr. 64 mm) burgundského vévody Odona III. (†1218), syna burgundského vévody Huga III.
Pečeť (výška 80 mm, šířka 48 mm) Béatrix z Champagne (1295), dcery Thibauta I. z Cham-pagne, krále navarrského a druhé manželky burgundského vévody Huga IV.
Pečeť (pr. 70 mm) Huga Burgundského, pána z Montrealu (†1294), syna burgundského vé-vody Huga IV. a bratra Roberta II.
Pečeť burgundské vévodkyně Alix z Vergy (†1252), druhé manželky burgundského vévody Odona III.
Cluny: pozůstatky benediktinského opatství založeného na počátku 10. století akvitánským vévodou Vilémem I. V klášteře byli pohřbeni někteří z burgundských vévodů. Větší část kláš-tera byla zničena za francouzské revoluce.
Cisterciácké opatství v Clairvaux bylo založeno v roce 1115.
Vézelay, bazilika svaté Máří Magdaleny, jedna z nejslavnějších románských staveb v Bur-gundsku, počátek 12. století.
Pečeť (pr. 67 mm) Štěpána III. Z Chalonu hraběte z Auxonne (†1241), syna burgund-ského hraběte Etiena (Štěpána) II.
Pečeť (pr. 83 mm) burgundského vévody Huga V. (†1315), syna burgundského vévody Roberta II. a bratra Odona IV.
Pečeť (pr. 29mm) burgundského vévody Odona IV. († 1349), syna burgundského vévody Roberta II. a bratra Huga V.
Pečeť (pr. 80 mm) burgundského vévody Filipa I. z Rouvres (†1361), vnuka burgundského vévody Odona IV. a posledního kapetovského vládce burgundského vévodství. 
Francouzský král Filip VI. z Valois (†1350), první Valois na francouzském trůně. Manžel dcery burgundského vévody Roberta II. Jany burgundské, jejich potomkem byl francouzský král Jan II. Dobrý.
Listina ze srpna 1355, v níž Karel IV. předal vévodovi Filipovi burgundská území v Říši proti složení lenního slibu.
Francouzský král Jan II. Dobrý (†1364), manžel Bonny Lucemburské, po porážce u Poitiers dožil svůj život v anglickém zajeti. Otec francouzského krále Karla V. a burgundského vévody Filipa II. Odvážného, prvního ze slavných burgundských vévodů z rodu Valois.
Pečeť (pr. 30 mm) Margarety Flanderské (†1405). Dcera flanderského hraběte Ludvíka III., manželka burgundského vévody Filipa I. z Rouvres a poté burgundského vévody Filipa II. Odvážného.
Pečeť (pr. 25 mm) prvního vévody z rodu Valois Filipa II. Odvážného (†1404), syna francouzského krále Jana II. Dobrého.
Burgundsko za vlády vévody Filipa II. Odvážného.
Francouzský král Karel V. (†1380), starší bratr burgundského vévody Filipa II. (Odvážné-ho.)
Francouzský král Karel VI. (†1422), syn francouzského krále Karla V., vládu duševně ne-mocného panovníka provázely střety mezi jeho strýci a dalšími příbuznými. O život rukou vrahů přišli králův bratr Ludvík Orleánský (†1407) a burgundský vévoda Jan Nebojácný (†1419).
Gent
Filip II. Odvážný, první burgundský vévoda z rodu Valois (†1404). Zakladatel politické i uzemni velikosti a moci burgundského státu.
Štýrský vévoda Leopold IV. Habsburský s manželkou Kateřinou Burgundskou (†1425), dcerou burgundského vévody Filipa II. Odvážného. Idealizovaná představa umělce z 19. sto-letí.
Pečeti: (LXVIII) Antonín Burgundský, vévoda brabantský (†1415), (LXIX) Filip III. Dobrý, vévoda burgundský (†1467) a (LXX) Karel Smělý, vévoda burgundský (†1477).
Francouzský král Karel VIL (†1461), syn francouzského krále Karla VI. Za jeho vlády došlo k ukončení tzv. stoleté války s Anglií.
Jan Nebojácný (Bez bázně), vévoda burgundský (†1419). Druhý vévoda z rodu Valois. V roce 1419 byl zabit v Montereau-Fault-Yonne, jednalo se o odplatu za vraždu vlastního bra-trance Ludvíka Orleánského v roce 1407, kterou zinscenoval.
Svatební smlouva mezi lucemburskou princeznou Alžbětou (Eliškou) Zhořeleckou (vnučkou Karla IV.) a Antonínem Burgundským, vévodou brabantským, mladším synem vévody Filipa II. Odvážného (červen 1408).
Filip III. Dobrý, vévoda burgundský (†1467). Třetí vévoda z rodu Valois. Zakladatel Řádu zlatého rouna.
Filip III. Dobrý, vévoda burgundský.
Arras.
Karel Smělý vévoda burgundský (†1477)
Les ordonnances de l’ordre de toison d’or. Oddíl na foliu 63r (vyobrazení vlevo) 75r (vpravo 65r) zaznamenává výroční kapituly Řádu zlatého rouna spolu s jmény členu, zvláště zemřelých, až po XXIV. kapitulu z roku 1441. Řád byl založen burgundským vévodou Fili-pem III. Dobrým.
V roce 1429, jak je uvedeno v rukopisu. Protože rukopis zaznamenává poslední řádovou kapitulu v roce 1441, není jeho vznik patrně vzdálen od data založení Řádu.
Svatý Sigismund král burgundský; vyobrazení ze středověkého rukopisu (kolem roku 1477).
Benediktinský klášter Cluny založil v jižním Burgundsku počátkem 10. století akvitánský vévoda Vilém I. Z kláštera vyšlo mohutné obrodné hnutí řádu. Zdejší (zničený) kostel byl ve své době největší katolickou svatyní. Celý areál byl z velké části zničen (těžbou kamene) po roce 1798.
Smrt burgundského vévody Jam Nebojácného na mostě v Montereau-Fault-Yonne v roce 1419. V podstatě šlo o odplatu za vraždu vévody orleánského Ludvíka I. v roce 1407, kterou v rámci urputného boje o politickou moc ve Francii mezi příbuznými duševně nemocného krále Karla VI. připravil vévoda Jan.
Bitva u Azincourtu 25. října 1415, pro Francii tragický okamžik stoleté války, zdrcující vítězství anglického krále Jindřicha V. nad francouzskou rytířskou armádou. V bitvě nalezli smrt i dva mladší synové burgundského vévody Filipa II. Odvážného, brabantský vévoda Antonín, manžel Alžběty (Elišky) Zhořelecké, a Filip krabě z Severs a Rethel. Přesto právě spojenectví anglického krále s se starším bratrem obou padlých, burgundským vévodou Janem Nebojácným, umožnilo v následujících letech Angličanům ovládnout severní Francii.
Paray-le-Monial, kostel Notre-Dame z počátku 12. století.
Autun, katedrála sv. Lazara vystavěná v druhé čtvrtině 12. století, přestavěná v poslední čtvrtině 14. století v důsledku poškození za stoleté války.
Brusel, hlavní rezidence Filipa III. Dobrého.
Historie Zlatého rouna
Vévodský palác v Dijonu.
Burgundsko za vlády vévody Karla Smělého.
Karel Smělý, vévoda burgundský (†1477). Čtvrtý a poslední vévoda z rodu Valois. Ztratil svůj život v bitvě u Nancy (5. ledna) ve válce o Lotrinsko, které krátce před tím obsadil.
Francouzský král Ludvík XI. (†1483), syn francouzského krále Karla VII. Pro neshody s ot-cem pobýval část svého života před nástupem na francouzský trůn (1461) v emigraci, přede-vším na dvoře burgundských vévodů. Po smrti Karla Smělého získal pro Francii část jeho dě-dictví, především vlastní Burgundsko, Artois, Picardii a Eu.
Lutych.
Síň s náhrobky burgundských vévodů v Dijonu.
Náhrobky vévody Karla Smělého a jeho dcery a dědičky Marie Burgundské v Bruggách.
Dukát Karla Smělého jako lotrinského vévody (1476).
Marie Burgundská (†1482), burgundská vévodkyně, jediné dítě a dědička Karla Smělého, posledního burgundského vévody z rodu Valois. Sňatek s budoucím císařem Maxmiliánem I. Habsburským v srpnu 1477 byl jedním z významných kroků k mocenskému vzestupu Habsburků, který nastal počátkem 16. století, kdy na scénu evropské politiky přichází Mariini vnuci Karel V. a Ferdinand I.
Budoucí císař Maxmilián I. se svou první manželkou a dědičkou Burgundska Marií.
Burgundští králové říše na Rhôně
Burgundské království – dynastie Welfů
Svobodné hrabství
Starší linie burgundských vévodů – rod Kapet
Kapetovci – pokračování
Mladší linie burgundských vévodů – rod Valois
Rod Valois ve Francii a Burgundsku
Potomci Karla Velikého