Zeměpis 9 – Pro základní školy – Česká republika / Petr Chalupa, Stanislav Horník a Jaromír Demek SYSNO 6422475, přírůstkové číslo 6795 Seznam obrázků v dokumentu: Obr. 1 – Geografická poloha ČR ve střední Evropě Praha – hlavní město ČR – leží na Pražské plošině zejména v údolí řeky Vltavy. Velko-město je sídlem prezidenta, vlády a Parlamentu ČR. Obr. 2 – Vyznačení státní hranice České republiky Obr. 3 – Hora Sněžka – nejvyšší bod České republiky. Najděte horu na mapě ČR Obr. 4 – Hladina řeky Labe v Hřensku. Najděte obec Hřensko na mapě ČR. Hlavní obchodní cesty vedoucí přes české knížectví ve 12. století Socha T. G. Masaryka Obr. 5 – Vývoj státního území ČR (v letech 1918–2008) Státní vlajka České republiky Velký státní znak České republiky Obr. 6 – Historické země ČR (Čechy zeleně, Morava modře, Slezsko červeně) a současné ad-ministrativní členění republiky na kraje a hlavní město Prahu. Obr. 7 – Místa s chráněným územím a historickými památkami ČR (včetně památek UNES-CO) Žďár nad Sázavou Kutná Hora Praha Třebíč Lednice a Valtice Brno Holašovice Olomouc Kroměříž Telč Český Krumlov Litomyšl Teplotní pásy Obr. 8 Poloha ČR v Evropě vzhledem k litosférickým deskám Obr. 9 – Geomorfologické jednotky ČR Obr. 10 – V původně vodorovně uložených prvohorních usazeninách ve středních Čechách vznikly vrásy v vyklenutými sedly (antiklinálami) a prohnutými koryty (synklinálami) Odolné prvohorní žuly České vysočiny v Jizerských horách (Jizera 1122 m n. m.). Najděte Jizerské hory na mapě. Obr. 11 – Odolné sopečné pně, které odolaly zvětrávání a odnosu vodou a větrem (erozi) byly ve středověku využity k postavení hradu Trosky. Obr. 12 – Černé jezero – pozůstatek zalednění Šumavy v dobách ledových ve starších čtvrto-horách. Třetihorní pískovce Vnějších Západních Karpat v NPR Pulčín-Hradisko v Javorníkách. Zalednění Evropy ve čtvrtohorách Obr. 13 – Výskyt a těžba nerostných surovin v ČR Povrchový hnědouhelný důl Bílina v Mostecké pánvi Obr. 14 – Nejhlubší hlubinné rudné doly v Česku (1838 m) byly Příbrami. Těžilo se v nich stříbro a uranové rudy. Obr. 15 – Těžba uranových rud na Českomoravské vrchovině. Těžební závod a těžební hal-dy u obce Dolní Rožínka. Obr. 16 – Sníženiny po těžbě slévárenských písků u obce Rudice v Moravském krasu Kamenolom – těžba mramoru (Vápenná na Jesenicku) Obr. 17 – Schéma vzniku a) vrásových a b) kerných pohoří Nejvyšší vrchol České republiky – hora Sněžka. V kterém českém pohoří se Sněžka nachází? Najděte na mapě její nadmořskou výšku. Kozákov – příklad hrástě Obr. 18 – Morfologické typy reliéfu v ČR Obr. 19 – Pahorkatinný povrch na žulách v jižní části Českomoravské vrchoviny. Nezvětralé odolné žuly vystupují až na povrch terénu v malých pahorcích, které jsou zalesněné. Obr. 20 – Zalesněná hornatina Vnějších Západních Karpat s výchozy zvrásněných odolných třetihorních pískovců Obr. 21 – Česká kotlina – geomorfologické členění Obr. 22 – Letecký snímek soutoku Labe a Vltavy u Mělníka. Vlevo na obrázku je koryto La-be. Koryto Vltavy (ve středu) je širší něž koryto Labe. Vpravo na obrázku je plavební kanál. Obr. 23 – Příznačná rybniční krajina Českobudějovické pánve Obr. 24 – Krápníkové Koněpruské jeskyně v prvohorních vápencích CHKO Český kras Obr. 25 – Pražská plošina se zaříznutým údolím řeky Vltavy Lesy pokrývají velkou část CHKO Křivoklátsko. Najděte na mapě Česka, která řeka proté-ká touto krásnou krajinou. Karlovy Vary – horký pramen Vřídlo. Zjistěte na internetu teplotu vytryskující vody. Obr. 26 – České středohoří Obr. 27 – Mladý sopečný vrch – Říp – se výrazně zvedá nad plochý povrch České tabule. S jakou pověstí z našich dějin je tento vrch úzce spjatý? Vylitím se magmatu na povrch krajiny a jeho utuhnutím vznikly v třetihorách tmavé čediče Doupovských hor Hruboskalské skalní město v křídových pískovcích České tabule Obr. 28 – Hora Plechý – nejvyšší vrchol na české straně Šumavy. Najděte ho na mapě a vy-hledejte také nejvyšší vrchol Šumavy, který ale neleží na území ČR. Obr. 29 – Rašeliniště Chalupská slať na Šumavských pláních Obr. 30 – Ledovcové Plešné jezero na Šumavě Chráněné území v Novohradských horách Původně úrodná zemědělská krajina Mostecké pánve se změnila v těžební a průmyslovou kra-jinu se značně znečištěným prostředím Obr. 31 – Václavská stěna v NP České Švýcarsko Obr. 32 – Hora Ještěd s televizní stanicí. Zjistěte, jaké další využití má tato stavba. Pískovcová Pravčická brána v NP České Švýcarsko. Najděte na mapě ČR Národní park České Švýcarsko. Zalesněná krajina Lužických hor je zajímavá nejen pískovcovými skalními útvary, ale i sopečnými vrchy. Adršpašsko-teplické skály Obr. 33 – Východní okraj České vysočiny na Moravě a ve Slezsku Obr. 34 – Vrchol Pradědu se nachází již nad horní hranicí lesa a je pokryt horskými loukami (hole). Zjistěte, k jakému účelu slouží věž na vrcholu Pradědu. Obr. 35 – Nejvyšší část Českomoravské vrchoviny s Jihlavskými vrchy s vrcholem Javořicí Pevninskými ledovci modelovaná krajina při úpatí Rychlebských hor ve Slezsku. Najděte v atlase Jak se jmenuje tato geomorfologická jednotka. Žulové žokovité balvany se skalními mísami na Českomoravské vrchovině u Stálkova Obr. 36 – Propast Macocha v Moravském krasu s krasovými jezery a řekou Punkvou na dně. V jakých horninách vznikla propast? Brněnská vrchovina s Brněnskou přehradou v údolí řeky Svratky. Brněnská přehrada představuje významnou rekreační krajinu v zázemí krajského města Brna. Krápníková jeskyně v Moravském krasu. Pojmenujte jednotlivé typy krápníků. Obr. 37 – Vněkarpatské sníženiny a Vnější Západní Karpaty. Obr. 38 – Plochý povrch příkopové propadliny Vyškovské brány. Sníženinou probíhá železni-ce i dálnice D1. Obr. 39 – Středomoravské Karpaty mezi řekami Dyjí (na jihozápadě) a Moravou (na severový-chodě) se známým hradem Buchlovem Obr. 40 – Moravskoslezské Beskydy s nejvyšším vrcholem – Lysou horou Hluboké údolí řeky Dyje rozřezávající jihovýchodní okraj Českomoravské vrchoviny v NP Podyjí. Najděte NP Podyjí na mapě ČR. Po hřbetu Javorníků probíhá státní hranice mezi Českou a Slovenskou republikou. Může-te dnes tuto hranici volně překračovat? Vrchol hory Radhošť v Moravskoslezských Beskydech s památníkem věrozvěstů Cyrila a Me-toděje Obr. 41 – Dolnomoravský úval protékaný řekou Moravou s mrtvými rameny a lužními lesy (v popředí) zatápěnými během povodní. Po těžbě štěrků poříční nivy Moravy zůstaly sníženiny, které jsou zaplněné vodou. Sídla jsou na nezatápěných nízkých terasách. Obr. 42 – Vápencové Pavlovské vrchy tvoří na jižní Moravě hranici mezi Dyjsko-svrateckým a Dolnomoravským úvalem Obr. 43 – Plochá Hlučínská pahorkatina ve Slezsku je složená ze čtvrtohorních usazenin uložených pevninskými ledovci a větrem (spraš) V protáhlé sníženině Valtické pahorkatiny se rozprostírá Národní přírodní rezervace Lednické rybníky. Největší z rybníků je rybník Nesyt (viz obr.). Mikulčice – Valy, památník Velké Moravy v nivě řeky Moravy. Co víte z dějepisu o významu velkomoravské říše? Hledejte též na internetu. Obr. 44 – Vliv proudění vzduchu na podnebí ČR. Šířka šipky vyjadřuje význam vlivu. Který druh proudění nejvíce ovlivňuje podnebí na našem území a jak se to projevuje? Obr. 45 – Inverzní situace na Králickém Sněžníku. Na vrcholu svítí slunce, zatímco v údolích je chladněji a mlhavo. Údaje se zpracovávají a zanesou do synoptických map a z nich se pak sestavuje předpověď počasí. Obr. 46 – Podnebné oblasti ČR. Podle fyzické mapy ČR určete, který typ georeliéfu převládá v jednotlivých oblastech. Jak se nazývá a jak vznikne jev, který vidíte na obrázku? Pramen řeky Labe na Labské louce v Krkonoších. Do kterého moře ústí Labe? Pramen řeky Moravy na Králickém Sněžníku. Do které řeky ústí Morava? Pramen řeky Odry v Nízkém Jeseníku. Do kterého moře ústí Odra? Obr. 47 – Řeka Berounka vzniká spojením řek Úhlavy, Úslavy, Radbuzy a Mže v Plzeňské kotlině a protéká v hlubokém údolí krásným zalesněným územím CHKO Křivoklátsko. Obr. 48 – Největší český rybník – Rožmberk v jižních Čechách. Nejděte na internetu infor-mace o rybníku a jeho staviteli. Horusický rybník je svou rozlohou druhý největší rybník v ČR. Najděte tento rybník na mapě ČR. Obr. 49 – Přečerpávací elektrárna Dlouhé Stráně v Hrubém Jeseníku (jediná v Česku). Horní nádrž leží na vrcholu hory Mravenečník nad dolní nádrží v hlubokém údolí řeky Děsné (obr. a). Víte, jak pracuje přečerpávací vodní elektrárna (viz schéma na obr. b, případně www.cs.wikipedia.org)? Obr. 50 – Přehradní nádrž Lipno I. slouží jak k účelům energetickým, tak i k rekreačním Přehradní nádrž Lipno I. leží ve Vltavické brázdě na Vltavě. Přehradní nádrž lemují šu-mavské hřbety. V pozadí je patrný obrys Alp v Rakousku. Obr. 51 – Mariánské lázně – kolonáda se Zpívající fontánou Parník v propusti na řece Labi. Najděte na internetu a popište význam propustí pro plav-bu. Vodní dílo Nové Mlýny Surová půda Obr. 52 – Půdní typy v České republice Obr. 53 – Půdní horizonty: O – nerozložený odpad (listí), A – humus, B – horizont obohacený o živiny, C – mateční hornina Obr. 54 – a) Černozem (typická) na spraši, b)Černozem lužní na slínovci Obr. 55 – a) Hnědozem (typická) na spraši, b) kambizem na rule Obr. 56 – Podzol. Všimněte si světlešedého vyluhovaného horizontu (E), který připomíná po-pel. Obr. 57 – Fluvizem Obr. 58 – Pole poškozené vodní erozí půdy Půdní horizonty se liší barvou. Poznáte, jaký půdní typ je na obrázku? Poříční niva řeky Lužnice v jižních Čechách s mrtvými rameny, loukami a lužními lesy na flu-vizemích. Lužní les, občasně zaplavovaný v nivě řeky Jihlavy Obr. 59 – Terasy s vinohrady na jižní Moravě – zemědělské využití prvního vegetačního stup-ně Obr. 60 – Porost klečového vegetačního stupně nad horní hranicí lesa v Krkonoších Doubrava Bučina v CHKO Blanský les Karpatský bukový les v NPR Pulčín v Javorníkách Obr. 61 – Na místě znečištěním ovzduší poškozených smrkových porostů na Králickém Sněžníku lesníci vysazují nové stromy. Obr. 62 – Rozložení lesů v České republice NPR SOOS – biocentrum evropského významu (bahenní sopky) České středohoří s kaňonem Labe – biocentrum evropského významu Obr. 63 – Pískovcová Pravčická brána v NP České Švýcarsko Starší vyznačení hranic státem chráněných území v terénu Obr. 64 – CHKO a biosférická rezervace Křivoklátsko Obr. 65 – Těžební krajina Sokolovské pánve – příklad krajiny devastované povrchovou těžbou hnědého uhlí (důl Družba) Obr. 66 – Neřízená skládka komunálního odpadu nejen hyzdí naši krajinu, ale i ohrožuje ži-votní prostředí (např. barely od oleje Castrol na skládce). Ostravská pánev – území s velmi narušeným územím a životním prostředím vlivem těžby černého uhlí, průmyslovou činností i hustým osídlením Velký etážový kamenolom představuje narušení nejen rázu krajiny, ale i životního pro-středí zejména vlivem dopravy vytěženého materiálu Obr. 67 – Na zvyšování CO2 v ovzduší se podílejí i elektrárny Praha (Karlovo náměstí) – parková úprava v centru města Centrální čistírna odpadních vod pro Prahu (Praha 6 – Dejvice) Obr. 68 – Zatopené území v nivě řeky Moravy (pod Otrokovicemi) při povodni v roce 1997 Obr. 69 – Duby rozptýlené v krajině tvoří výrazné krajinné dominanty NP Krkonoše – Kozí hřbety NP České Švýcarsko – Pravčická brána NP Podyjí NP Šumava – Ostrý královský hvozd CHKO České středohoří – Říp Propast u Hranic na Moravě Svatošské skály – údolí Ohře NPR Adršpašské skalní město PP Habrová vrása (Sýkořská hornatina, okr. Blansko) NPR Žofínský prales PP Panská skála Obr. 70 a) Věková struktura obyvatelstva ČR s výhledem do r. 2020. Zjistěte aktuální stavy – využijte internet., b) Přirozený přírůstek (úbytek) obyvatelstva ČR (v letech 1970–2007). Obr. 71 – Kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře u Žďáru nad Sázavou. Vyhledej-te na mapě místo, které je na obrázku, a zopakujte si, které další památky jsou zapsány do Se-znamu světového kulturního dědictví UNESCO. Obr. 72 – Podíl věřících osob na celkovém počtu obyvatel ČR Skanzen v Rožnově pod Radhoštěm Národní technická památka Huť Františka v Josefově u Adamova Obr. 73 – Krajina změněná těžbou nerostných surovin (Mostecká pánev – těžba hnědého uh-lí). Těžba kamene v Mrákotíně na Českomoravské vrchovině Střeleč – největší producent sklářských písků ve střední a východní Evropě Obr. 74 – Jaderná elektrárna Dukovany Slapská přehrada s vodní elektrárnou Větrná elektrárna (Krušné hory) Obr. 75 – Hutní průmysl má v naší republice dlouhou tradici (Clamova huť z 19. století – Blansko) Obr. 76 – Montážní linka v automobilce Škoda Auto, a. s., v Mladé Boleslavi. Zjistěte, jakou značku mají automobily vyráběné v Mladé Boleslavi a automobily vyráběné v automobilkách u Kolína ve středních Čechách a v Nošovicích na severní Moravě. Staré výrobky automobilky Škoda z Mladé Boleslavi můžeme vidět na přehlídkách automobi-lových veteránů. Automobilka v Kvasinách – pobočka závodu Škoda Auto, a. s. Obr. 77 – Valašské Meziříčí – středisko chemického průmyslu na severovýchodní Moravě Ruční výroba papíru (Velké Losiny) Barevné kontejnery na třídění odpadu Vysvětlete, co znamenají tyto symboly? (třídění odpadu) Obr. 78 – Cementárna v Králově Dvoře Rekultivace vápencového kamenolomu u Brna Chodská keramika Jablonecká bižuterie Bývalé Baťovy závody ve Zlíně Obr. 79 – Rousínov – středisko dřevozpracujícího průmyslu (výroba nábytku v závodě Tuscu-lum, a. s.) Tiskový čtyřbarevný stroj v tiskárně Tigis Print v Praze Řepka olejka na Drahanské vrchovině Obr. 80 – Spotřeba vybraných druhů potravin na 1 obyvatele ČR Mléko Uzeniny Džemy Tvarůžky Perník a) Polabí – krajina nížin s úrodnými poli b) Středočeská pahorkatina (okolí Benešova) – krajina pahorkatin a vrchovin c) Krkonoše – krajina hornatin Dolnomoravský úval (okolí Bořetic) Hornomoravský úval Českomoravská vysočina Podkrkonoší Smíšené lesy v předhůří Krkonoš (okolí Lomnice nad Popelkou) a) Přirozený porost buků b) Přirozený porost smrků Obr. 82 – Vodní nádrž Želivka s úpravnou vody – hlavní zdroj pitné vody pro Prahu. Vyhle-dejte toto vodní dílo na mapě. Mycí linka Obr. 83 – Hlavní železniční tratě České republiky rozdělené do čtyř tzv. koridorů. Jejich mo-dernizace umožní vyšší jízdní rychlost. Elektrické vedení vysokého napětí slouží k přípravě elektrické energie. Vozová souprava Pendolino Obr. 84 – Schéma sítě dálnic a rychlostních silnic v ČR Obr. 85 – Stanice Prosek – jedna z nejnovějších stanic metra v Praze na trase C Nízkopodlažní tramvaj v Praze Trolejbusová doprava v Hradci Králové Obr. 86 – Dopravní koridor podél řeky Labe v severních Čechách (silnice, železnice, plavební komora) Obr. 87 – Letiště Praha-Ruzyně Lanovka na Ještěd Mobilní telefon Obr. 88 – Galerie Fénix – moderní obchodní centrum v Praze 9. Srovnejte výhody a nevýhody nákupů v malém specializovaném obchodě a ve velkých supermarketech a obchodních cen-trech. Služby související s cestováním zajišťují cestovní kanceláře Obr. 89 – Konopiště – turisty hojně navštěvovaný zámek. Kde se tento zámek nachází? Obr. 90 – Český ráj – zámek Hrubá Skála stojící na pískovcových skalách Mariánské lázně – Mírové náměstí Mohyla míru u Slavkova Informační panel (přírodní památka) Vývoj zahraničního obchodu ČR Euro Brno – hrad Špilberk Olomouc – orloj Karlovy Vary Praha – Staroměstský orloj Křivoklát Telč Kutná Hora – chrám sv. Barbory Zámek Hluboká Praha – Hradčany a Malá Strana Obr. 91 – Kraje ČR a statistické regiony Evropské unie zvané NUTS 2 Historické země ČR (zeleně Čechy, modře Morava a červeně Slezsko) a současné kraje ČR Obr. 92 – Praha – Hradčany a Karlův most Části Prahy Znak Klementinum – observatoř Vyšehrad Obr. 93 – Praha – významný dopravní uzel povodeň povodeň2 Praha – podzemní dráha (metro) – stanice Kobylisy Strakova akademie – sídlo české vlády Obr. 94 – Národní divadlo. Zjistěte podrobnosti o tomto významném kulturním stánku. Národní muzeum na Václavském náměstí Národní muzeum – vstupní hala Staroměstské náměstí Obr. 95 – Georeliéf Středočeského kraje. Najděte řeky Vltavu a Labe. U kterého města se obě řeky stékají? V které části Středočeského kraje vystupuje pohoří Brdy? Pokuste se vysvětlit aspoň dva symboly na vlajce Středočeského kraje Členění Středočeského kraje Mělník – zámek s vinicemi CHKO Kokořínsko – Mšenské pokličky Obr. 96 Kutná Hora – chrám sv. Barbory. S pomocí internetu zjistěte, jaké získal kulturní oce-nění. Obr. 97 – Výroba osobních aut v podniku Škoda Auto, a. s., v Mladé Boleslavi. Závod nyní náleží světoznámému automobilovému podniku. Víte kterému? Obr. 98 – Karlštejn – známá historická památka Středočeského kraje. Zjistěte podrobnos-ti o tomto hradě, hojně navštěvovaném našimi i zahraničními turisty. Chemička v Kralupech nad Vltavou Lidice Slapská přehrada Obr. 99 – Georeliéf Jihočeského kraje. Jádro kraje tvoří Českobudějovická a Třeboňská pánev. Na jih a jihozápad se povrch zvedá k Novohradským horám a Šumavě. Na východě jsou výběžky Českomoravské vrchoviny. Vysvětlete symbol růže v pravé horní čtvrtině vlajky Jihočeského kraje. Členění Jihočeského kraje Hustě zalesněná CHKO Blanský les s nejvyšším vrcholem Kletí (1084,2 m n. m.) se známou hvězdárnou Obr. 100 – Krajské město Jihočeského kraje České Budějovice – náměstí Obr. 101 – a) Rožmberk – největší rybník v České republice b) výlov rybníku Novohradské hory – Pivonické skály Třeboňská pánev s rybníky Nová řeka Boubínský prales na Šumavě Obr. 102 – a) Český Krumlov – jádro města b) Zámek Hluboká Obr. 103 – a) Tábor – pomník Jana Žižky. Co víte z dějepisu o tomto městě? b) Slavonice – Horní náměstí s renesančními domy. Co víte o tomto městě? Jaderná elektrárna Temelín Holašovice – selské baroka Dačice – zámek Lipenská přehrada Zjistěte, co znamená aspoň jeden symbol na vlajce Plzeňského kraje. Členění Plzeňského kraje Obr. 104 – Georeliéf Plzeňského kraje. Na modeluje zřetelně patrná Plzeňská kotlina, do které stékají řeky z okolních pahorkatin a vrchovin. V jižní části jsou hřbety severozápadní části Šumavy. V západní části modeluje patrný Český les. Obr. 105 – Plzeň – krajské město Plzeňského kraje Obr. 106 – Řeka Vydra v NP Šumava. Světoznámý pivovar Prazdroj v Plzni Šumava – Černé jezero Domažlice Chodský kroj Obr. 107 – Georeliéf Plzeňského kraje. Na modeluje zřetelně patrná Plzeňská kotlina, do které stékají řeky z okolních pahorkatin a vrchovin. V jižní části jsou hřbety severozápadní části Šumavy. V západní části modeluje patrný Český les. Obr. 108 – Krajské město Karlovarského kraje – lázně Karlovy Vary: stará kolonáda a lá-zeňské domy Co znamenají jednotlivé symboly na vlajce Karlovarského kraje? Členění Karlovarského kraje Karlovy Vary – Hadí pramen Obr. 109 – Lázně Karlovarského kraje: Mariánské lázně – kolonáda a Zpívající fontána Františkovy lázně Kynžvart – pramen Jáchymov – Radium Palace Obr. 110 – a) Povrch Sokolovské pánve je značně změněný povrchovou těžbou kaolinu b) Tepelná elektrárna v Tisové spaluje hnědé uhlí vytěžené v Sokolovské pánvi Hrad a zámek Loket Obr. 111 – Georeliéf Ústeckého kraje. Na severozápadě je patrný srázný svah Krušných hor zvedající se nad Mosteckou pánví. Ve středu vystupuje sopečné České středohoří. Vysvětlete symbol v pravé horní čtvrtině vlajky Ústeckého kraje. Členění Ústeckého kraje České středohoří Vodní dílo Přísečnice v Krušných horách Obr. 112 – Mostecko – povrchová těžba hnědého uhlí Obr. 113 – Ústí nad Labem – krajské město Ústeckého kraje v údolí řeky Labe Areál chemičky v Záluží u Mostu Děčín – říční přístav Obr. 114 – Lázně Teplice. Zjistěte, které nemoci se zde léčí. NP České Švýcarsko Brána Čech – oblast Českého středohoří Terezín Obr. 115 – Georeliéf Libereckého kraje. Na severozápadě sem zasahují Lužické hory. Ve stře-du kraje se táhne dlouhý Ještědsko-kozákovský hřbet. Na severovýchodě se zvedají Jizerské hory a začínají Krkonoše. Obr. 116 – Hruboskalsko – skalní město v Českém ráji (v pozadí Kozákov) Dovedete vysvětlit symbol v levé dolní čtvrtině vlajky Libereckého kraje? Členění Libereckého kraje Hora Ještěd s rozhlednou Malý a Velký Bezděz se zříceninou hradu Obr. 117 – Zalesněné Lužické hory Obr. 118 – Liberec – radnice na náměstí Dr. Edvarda Beneše Zřícenina hradu Frýdštejn Označení KRNAPu Máchovo jezero Zámek Sychrov Obr. 119 – Georeliéf Královéhradeckého kraje Zjistěte, proč je na vlajce tohoto kraje symbol královské koruny. Členění Královéhradeckého kraje Adršpašsko-teplické skalní město Pec pod Sněžkou (Krkonoše) Sněžka a Obří důl Obr. 120 – Hradec Králové – krajské město Královéhradeckého kraje v rovině České tabule Obr. 121 – Jičín – městská památková rezervace Obr. 122 – Nové Město nad Metují Babiččino údolí – Staré Bělidlo Opočno – zámecké nádvoří Obr. 123 – Georeliéf Pardubického kraje Členění Pardubického kraje Vlajka Pardubického kraje Podle mapy v atlase zjistěte, které železniční tratě se kříží v České Třebové. Obr. 124 – Pardubice – Perštýnské náměstí. Obr. 125 – Hrad Litice. Najděte hrad na mapě a vyhledejte o něm další informace. Velká pardubická Litomyšl – Smetanovo náměstí Expozice lidového stavitelství východních Čech je umístěna v Hlinsku a několika osa-dách v okolí. Ležáky – památník Hornatina Králického Sněžníku Obr. 126 – Georeliéf kraje Vysočina Vysvětlete aspoň dva ze symbolů na vlajce Vysočiny. Členění Vysočiny Velké Dářko, největší rybník Českomoravské vrchoviny (205 ha), byl založen v 15. stol. k pohonu hamrů, v nichž se vyrábělo železo. Monolit z Mrákotína na Pražském hradě Obr. 127 – Jihlava – zbytky městských hradeb s věžemi Obr. 128 – Jaderná elektrárna Dukovany Obr. 129 – Telč – tato městská památková rezervace patří k našim nejkrásnějším. Jedná se o jedinečně dochovaný architektonický komplex zejména renesančních staveb, jimž dominuje renesanční zámek a náměstí. Obr. 130 – Třebíč – vchod do jedné z nejzachovalejších židovských čtvrtí v Evropě Poutní kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře Telč – renesanční domy Hrad Pernštejn Nové Město na Moravě – kostel Obr. 131 – Georeliéf Jihomoravského kraje Co znázorňují symboly na vlajce Členění Jihomoravského kraje Obr. 132 – Boskovická brázda v okolí Veverské Bitýšky. V popředí Brněnská vrchovina s údolím Svratky zaplněným vodami Brněnské přehrady, v pozadí Českomoravská vrchovi-na Národní park Podyjí Vyškovská brána – okolí Vyškova Dyjsko-svratecký úval a vápencové Pavlovské vrchy Obr. 133 – Brno – chrám sv. Petra a Pavla Obr. 134 – Slavná rotunda na znojemském hradě s proslulými nástěnnými malbami přemyslov-ského rodu Obr. 135 – Lednicko-valtický areál – zámek v Lednici Střed města Brna s gotickým kostelem sv. Jakuba s nejvyšší věží v Brně (91 m) Blansko – panorama Moravský kras – vjezd do punkevní jeskyně Strážnice Slovácko – lidová architektura – okolí Hodonína Obr. 136 – Georeliéf Zlínského kraje Obr. 137 – Meandry řeky Moravy Pokuste se vysvětlit aspoň jeden symbol na vlajce Zlínského kraje. Členění Zlínského kraje Severní část Dolnomoravského úvalu Hostýnsko-vsetínská hornatina Obr. 138 – Krajské město Zlínského kraje – Zlín v údolí Dřevnice. Velké kino hostí známý festival filmů pro mládež. Luhačovice – lázeňský dům Obr. 139 – Kroměříž – Květinová zámecká zahrada Kroměříž – Arcibiskupský zámek Vlčnov – lidové kroje Rožnov pod Radhoštěm – skanzen Valašské dědiny Socha Radegasta při cestě z Pusteven na Radhošť Velehrad – náboženské centrum (arcibiskupská bazilika) Obr. 140 – Georeliéf Olomouckého kraje Obr. 141 – Městská památková rezervace Olomouc s četnými stavbami ve stylu baroka. Co je baroko? Víte, co znamenají symboly na vlajce Olomouckého kraje? Členění Olomouckého kraje Hanácký kroj pro vdané ženy Obr. 142 – Hrad Bouzov Obr. 143 – Moravská brána Javoříčské jeskyně v Zábřežské vrchovině patří mezi nejkrásnější krasové útvary v České republice Praděd s televizní věží Lázně Jeseník – budova Priessnitz Obr. 144 – Georeliéf Moravskoslezského kraje. Na modeluje patrná Ostravská pánev protéka-ná řekou Odrou, která tvoří jádro Moravskoslezského kraje. Na severu se zvedají Jeseníky. Na jihu strmě vystupuje okraj Moravskoslezských Beskyd. Patrná je i Jablunkovská brázda, která je důležitou spojnicí se Slovenskem. Obr. 145 – Srázné čelo Moravskoslezských Beskyd nad Frenštátskou brázdou Vysvětlete symboliku v pravé dolní čtvrtině vlajky Moravskoslezského kraje. Členění Moravskoslezského kraje Jablunkovský průsmyk je důležitou spojnicí ČR se Slovenskem jak pro železniční, tak pro silniční dopravu. Obr. 146 – Ostrava – nejdůležitější středisko Moravskoslezského kraje Kouřící halda Ema – Ostravsko Karviná – důl Paskov Obr. 147 – Tepelná elektrárna v Dětmarovicích Obr. 148 – Kopřivnice – muzeum závodu Tatra (v muzeu je vystaven i automobil President – první český automobil s benzinovým pohonem) Obr. 149 – Opava – významné hospodářské a kulturní středisko ve Slezsku (Slezské diva-dlo) Štramberk Hradec nad Moravicí – Červený zámek CHKO Jeseníky – pohled na Hrubý Jeseník Nízký Jeseník Cvičení s obrázky. Nápověda k obrázkům 1-14: Zlín, Litomyšl, Holašovice, Adršpašské skály, Ještěd, Praha, Plzeň, Karlovy Vary, Karlštejn, Macocha, Olomouc, Karviná, kaňon Labe v Českém středohoří, bazilika sv. Prokopa v Třebíči. Administrativně správní členění ČR podle správních obvodů obcí s rozšířenou působností platných od 1. ledna 2003