Hudba antických kultur / Miroslav K. Černý
SYSNO 6386161, přírůstkové číslo 6620

Seznam obrázků v dokuemntu:
Papyrus Leidenský (fragment zhudebněného textu Euripidovy Ifigenie v Aulidě). Fotografie a diplomatický přepis Th. J. Mathiesena.
Delfský hymnus, nápis na stěně athénské pokladnice (MGB II./4, Abb. 76).
Stránka rukopisu z 15. století s Mesomédovým hymnem (Cod. Neap. Ill, C 4, fol. 883).
Berlínský papyrus (Pap. Berin, 6870).
Ukázky vázových maleb, jejich vývoje a možností vypovídací hodnoty:
a) Černofigurová dvpvlská váza z 8. století př. Kr.: hráč na formingu a tanečníci. Sbírka univerzity v Tübingen (MC.B 11/4, Abb. 2).
b) Attická černofigurová amfora z poslední čtvrtiny 6. století př. Kr.. aulét před hermovkou. Muzeum Würzburg (MCB 11/4, Abb. 14).
c) Attická červenofigurová amfora od malíře Andakida, kolem roku 525 př. Kr.: kitharód při agónu. Musée de Louvre, Paříž C.l (MGB 11/4, Abb. 38).
d) Červenofigurová váza od malíře Kleofrasta, kolem roku 480 př. Kr.: aulét. Britské muzeum, Londýn E 270 (MGB 11/4, Abb. II).
Přehled typů starořeckých hudebních nástrojů (náčrty podle A. J. Neubeckerové).
Attická červenofigurová amfora od Brygáse, kolem roku 480 př. Kr. Způsob držení koncertní kithary dokládá, že struna hypaté ležela při tomto držení nejvýše a nété nejníže a nejdále od hráče. Muzeum krásných umění,  Boston (MCB 11/4, Abb. 73)
a) Dochovaný zlomek aulu z vykopávek z Korintu (MGB 11/4, Abb. 9).
b) Attická červenofigurová miska od malíře Epiktóta, kolem roku 520 př. Kr. Vyobrazení dokládá pravděpodobné užívání různě dlouhých píšťal aulu. Staaatliches Museum Berlin F2262 (MGB 11/4, Abb. ň4).
c) Attická červenofigurová váza (stamnos) od malíře Smikrose, konec h. století: scéna ze symposia. Vyobrazení dokládá nestejné rozložení prstu na obou trubicích aulu (MGB 11/4, Abb. 61). 
Attická červenofigurová mísa (skyfos) od malíře Pistoxena), kolem roku 475 př. Kr: Linos vyučuje Héraklea: výuka hře na lyru napodobením (MGB 11/4, Abb. 56).
a) Sarkofág z Hagia Triaciv, asi 14. století př. Kr. Pravděpodobně obětní procesí vedené hráčem na lyru.
b) Mykénský kitharod. Freska z tzv. „Nestorova“ paláce v Pylu.
Etruský náhrobní reliéf z přelomu 6. a 5. století př. Kr. zobrazuje hráče na kitharu a tanečníky. Muzeum Chiusi (MGB II/5, Abb. 3).
Vyobrazení na urně ze 3. století pŕ. Kr. se scénou z hostiny. Volterra, Etruské muzeum (MGB II/5, Abb. 12).
Reliéf z Traianova sloupu, 113 po Kr., zachycuje trubače a hráče na rohy při vojenském pochodu (MGB 11/5, Abb. 33).
Reliéf z Pompejí se scénou z komedie (MGB II/5, Abb. 52).
Mozaika Dioskurida ze Samu z Pompejí. Museo Nazionale di Napoli (MGB II/5, Abb. 53).
Fanfára z Eleusiny.
Tabulka I (bez popisu)
Tabulka II: Notační znaky s identifikačními čísly (podle J. Chailleye)
Tabulka IV: Přehledná tabulka starých lokálních alfabet (podle L. Jefferyové)
Tabulka V: Stará notace dle Aristida Quintiliana (rekonstrukce J. Chailleye)
Tabulka VI: Staré harmonie dle Aristida Quintiliana
Nápis z Asklépiova chrámu v Epidauru