Kulturní dějiny klimatu, Od doby ledové po globální oteplování / Wolfgang Behringer
SYSNO 657090, přírůstkové číslo 4662

Seznam obrázků v dokumentu:
Obr. 1 Báje o klimatické rovnováze byla vyvrácena již v první zprávě IPCC z roku 1990. Jak za posledních milion let, tak také v posledních 12 000 letech a rovněž v průběhu posledního tisíce let jsme svědky stálého střídání studených a teplých období.
Obr. 2 Klima posledních 1000 let jako hokejka: Ve zprávě IPCC z roku 2001 byla dřívější kolísání teploty zprůměrována tak, že vysoké aktuální naměřené teploty stojí proti rekonstruovaným teplotám z nepřímých údajů z dřívějších století.
Obr. 5 K novému znázornění poslední velké ledové doby mezi eemským interglaciálem a holocénem dospěl dánský průkopník vrtů do ledu Willi Dansgaard pomocí analýzy izotopů kyslíku.
Obr. 6 Cyklickým kolísáním oběžné dráhy Země kolem Slunce Milankovič vysvětluje periodicitu cyklů zalednění.
Obr. 7 Průběh teploty a podíl oxidu uhličitého ve vzduchu za posledních 420 000 let na základě výzkumu ledovcových jader na expedicí Vostok (Antarktida) - zjevně tu existuje souvislost, ale o jaké kauzální spojení tu jde?
Obr. 9 Paleoklima od vzniku Země: Většinou bylo mnohem tepleji než dnes, nastalo ale pět ledových dob. V jedné z nich dnes žijeme.
Obr. 10 Další rána pohádce o stálém klimatu: Koncentrace oxidu uhličitého nebyly před začátkem globálního oteplování konstantní, nýbrž procházely v průběhu posledních 500 milionů let i bez lidského vlivu značnými změnami.
Obr. 11 Kolísání úrovně mořské hladiny a povrchové teploty oceánů za posledních 65 milionů let. Prudký pokles úrovně hladiny zjevně odráží stav za velkých ledových dob, které nastaly v oligocénu, miocénu a pleistocénu.
Obr. 14 Globální oteplování v průběhu holocénu. Podíl izotopů kyslíku ukazuje na dramatické změny teploty před tím, než před asi 10 000 lety došlo k ustálení klimatu.
Obr. 16 Změny ve výšce horní hranice lesa ve střední Evropě. Zcela zjevné jsou nejvyšší hodnoty během teplotního maxima holocénu a ochlazení kolem roku 800 př. Kr. stejně jako během malé doby ledové.
Obr. 17 Krátkodobé a dlouhodobé kolísání teploty a srážek ve střední Evropě za posledních 1000 let podle podrobných výzkumů geografa Rüdigera Glasera.
Obr. 20 Dopady malé doby ledové na zemědělství. Hypotetický model Christiana Pfistera (Bern).
Obr. 23 Zhoršení klimatu během malé doby ledové vyvolalo v celé severní Evropě změny struktury osídlení. Nyní disponujeme spolehlivými statistikami o opouštění selských dvorů a vesnic ve Skandinávii.
Obr. 24 Velké konjunktury vývoje společnosti: ceny obilí v západní Evropě, 1201-1960.
Obr. 34 Výbuch Tambory v roce 1815 vyvolal celosvětové ochlazení v důsledku plynů a aerosolů, které vymrštil do atmosféry. Na všech kontinentech došlo v obou následujících letech k těžkým sociálním a politickým krizím.
Obr. 36 Vývoj světové spotřeby energie v letech 1900-1990.
Obr. 37 Věk ropy podle M. Kinga Hubberta, The Energy Resources of the Earth (Energetické zdroje Země), 1971.
Obr. 38 Keelingova křivka je ikonou klimatického výzkumu, neboť jako první znázornila obohacování atmosféry oxidem uhličitým. Počínaje šedesátými lety 20. století se neustále podle dalšího měření prodlužuje.
Obr. 39 Od malé doby ledové ke globálnímu oteplování. Od devadesátých let 19. století lze pozorovat růst teploty, který byl však přerušen novým ochlazením mezi lety 1945 až 1975.
Obr. 40 Malá hádanka v souvislosti s hokejkou ze zprávy IPCC z roku 2001: Jestliže podíl CO2 v atmosféře určuje teplotu a jestliže jeho předindustriální podíl činil stále 280 ppm, musíme se ptát po příčině kolísání teploty v průběhu posledního tisíciletí. Je uvedená hypotéza nesprávná? Jsou snad data získaná měřením nesprávná? Nebo se jen zfalšovala statistika, aby byla klimatická změna dramatičtější?
Obr. 41 Antropogenní faktory působí na klima ambivalentně. Podle zprávy IPCC z roku 2007 převažují od sedmdesátých let dvacátého století faktory, které přispívají k oteplování planety.
Obr. 44 Globální vývoj teploty za posledních 200 let podle posledních hlubokooceánských vrtů. Kde zůstala hokejka (srov. obr. 2.) a co to znamená pro pěknou teorii o tom, že teplotu determinuje obsah CO2 (srov. obr. 40)? Zde vypočítaný průběh teploty se nápadně podobá odhadu IPCC z roku 1990 (srov. obr. 1.).
Obr. 2 Kolísání sezónních a ročních teplotních anomálií (°C) Prahy-Klementina (období 1775-2008) a Brna (období 1800-2008). Shlazeno desetiletým Gaussovým filtrem (silná čára). Referenční období 1961-1990.
Obr. 3 Kolísání sezónních a ročních srážkových anomálií (mm) Prahy-Klementina (období 1805-2008) a Brna (období 1803-2008). Shlazeno desetiletým Gaussovým filtrem (silná čára). Referenční období 1961-1990.
Obr. 4 Kolísání ročních teplotních anomálií (°C) řad Země, severní a jižní polokoule v období 1850-2008. Shlazeno desetiletým Gaussovým filtrem (silná čára). Referenční období 1961-1990.
Obr. 5 Kolísání sezónních teplotních anomálií (°C) severní polokoule v období 1850-2008, Shlazeno desetiletým Gaussovým filtrem (silná čára). Referenční období 1961-1990.
Obr. 6 Kolísání anomálií sezónních a ročních teplot vzduchu střední Evropy v letech 1500-2007 (referenční období 1961-1990). Shlazeno desetiletým Gaussovým filtrem (silná čára).
Obr. 8 Indexy počtu narozených, sňatků a zemřelých v českých zemích v hladových letech 1770-1772 (hodnota indexu 100 odpovídá vždy průměru období 1761-1780).