Inkluze ve škole a společnosti jako interdisciplinární téma / Miroslava Bartoňová SYSNO 6462308, přírůstkové číslo 7316 Seznam obrázků v dokumentu Adaptované textově: Obrázek 1. Spolupůsobení faktorů ovlivňujících postoje učitelů k inkluzivnímu vzdělávání. ... Přiložené v původní podobě: Obrázek 4. Model čtyř faktorů TZI podle Cohna (1975 in Langmack 2011) Obrázek 8. Pyramida potřeb podle A. Maslowa (1943) Obrázek 9. Silná stránka tendence v chování ke zpracování úkolu v závislosti na obtížnosti úkolu a úspěšné a neúspěšné motivaci vysvětluje model rizika volby podle J. W. Atkinsona (1957) Obrázek 11. Tři druhy zájmu a jejich vzájemné působení (podle Schunk, Pinntrich, Meece 2008, s. 212) Obrázek 15. Rozvoj výkonu a pořadí výkonu dvou žáků a míra pro referenční normy Obrázek 16. Zkouška dosažení cíle v closed-loop modelu řízení jednání Obrázek 19. Proces individuálního doprovodu učení a vývoje (Brandsteter, Burghardt 1/2012) Obrázek 22. Dosah výkladu standardizovaného postupu (SAV) ve víceúrovňovém modelu (podle Kronenberga 2015) Graf 1. Procento kladných odpovědí na jednotlivé otázky pro různé skupiny žáků s postižením Graf 2. Korelace mezi kontaktem a postoji ke vzdělávání žáků s tělesným postižením Graf 3. Korelace mezi kontaktem a postoji ke vzdělávání žáků s mentálním postižením Graf 4. Korelace mezi kontaktem a postoji ke vzdělávání žáků se smyslovým postižením Graf 5. Korelace mezi kontaktem a postoji ke vzdělávání žáků s poruchami chování Graf 6. Korelace mezi postoji ke vzdělávání žáků se smyslovým postižením a žáků s tělesným postižením Graf 7. Korelace mezi postoji ke vzdělávání žáků s poruchami chování a žáků s mentálním postižením Graf 8. Korelace mezi postoji ke vzdělávání žáků s poruchami chování a žáků s tělesným po-stižením Graf 9. Poměr, ve kterém jsou vysvětleny tři referenční normy podporované učitelem, když jsou dány různé cíle posouzení výkonu Graf 10. Působení různé zpětné vazby na zájem o úkol (1 velmi nízký, 7 vysoký) slabších a úspěšných žáků v učení Graf 12. Věk dítěte s deficity ve vývoji komunikační schopnosti v měsících při doporučení logopedického vyšetření pediatrem (N =211) Graf 13. Doporučení pediatrů v modelové situaci: dítě ve věku 24 měsíců, jehož porozumění řeči je na výrazně lepší úrovni než mluvená řeč, aktivní slovní zásoba činí méně než deset slov, nezačíná tvořit dvojslovná spojení (v %). N =211 Graf 14. Odpovědi pediatrů na otázku, zda považují za závažný signál rizika OVŘ /NVŘ, pokud dítě ve dvou letech užívá méně než 50 slov (v %). N=211 Graf 15. Odpovědi pediatrů na otázku, jak hodnotí svou jistotu ve svém postupu u dětí s opožděným vývojem řeči (v %). N=211 Graf 16. Názory pediatrů na to, zda považují sledování vývoje komunikační schopnosti v rámci pravidelných preventivních prohlídek za dostatečně časté (v %). N =211 Graf 17. Věk dítěte s opožděním ve vývoji komunikační schopnosti v měsících, v němž se nejčastěji dostává do péče logopeda Graf 18. Věk dítěte s opožděním ve vývoji komunikační schopnosti v měsících, který považují logopedi za optimální pro posouzení vývoje řeči a jazykových schopností Graf 19. Diagnostické nástroje určené ke zhodnocení komunikační schopnosti u dětí raného věku z pohledu logopedů (v %). N =242 Graf 20. Diagnostické nástroje, s nimiž jsou logopedi působící v praxi seznámeni (v %). N =244 Graf 21. Odpovědi respondentů na otázku: „Jste seznámeni s možností intervence zaměřené na komunikaci rodičů u vysoce rizikových dětí v období nezáměrné komunikace (např. využití Brazeltonovy škály)?“ (v %). N =244 Graf 22. Odpovědi logopedů na otázku, jak hodnotí svou jistotu v oblasti diagnostiky krmení a orálních funkcí u vysoce rizikových kojenců Graf 23. Odpovědi logopedů na otázku, jak hodnotí svou jistotu v oblasti terapie krmení a orálních funkcí u vysoce rizikových kojenců Graf 24. Hodnocení jazykových dovedností chlapce P. v oblasti expresivní složky řeči v lednu 2013 (Horáková in Bartoňová, Vítková et al. 2013) Graf 25. Hodnocení jazykových dovedností chlapce P. v oblasti expresivní složky řeči v červnu 2013 (Horáková in Bartoňová, Vítková et al. 2013) Graf 26. Identifikace Lingových zvuků bez využití a s využitím FM systému na začátku uží-vání FM systému (Horáková 2014) Graf 27. Identifikace Lingových zvuků bez využití a s využitím FM systému po třech měsí-cích užívání FM systému (Horáková 2014)