ORGANIZACE JAZYKOVÉHO VZDĚLÁVÁNÍ SLUCHOVĚ POSTIŽENÝCH
NA MASARYKOVĚ UNIVERZITĚ
1. 11. 2007

I. Úvod

Organizace jazykového vzdělávání sluchově postižených vychází na MU vychází jednak z dokumentů společných pro všechny studenty MU, jimiž je Studijní a zkušební řád MU a Organizace jazykového vzdělávání na MU, jednak ze směrnice rektora MU č. 4/03 o studiu osob se specifickými nároky a upravuje studium jazyků v případě sluchově postižených a neslyšících.

1. Sluchově postiženým se v tomto dokumentu myslí uchazeč o studium na MU, student MU, příp. účastník celoživotního vzdělávání MU, který je držitelem průkazu ZTP nebo TP nebo který má postavení osoby se zdravotním postižením podle § 67 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, a který při přijímacím řízení na MU požádá o modifikaci zkušebních podmínek s ohledem na své postižení.
2. Neslyšícím se v tomto dokumentu myslí sluchově postižený, jehož primárním vyjadřovacím jazykem je český znakový jazyk ve smyslu § 4 zákona č. 155/198 Sb., o znakové řeči, bez ohledu na to, zda jde o jeho jazyk rodný.

Sluchově postižený má stejná práva a povinnosti v oblasti jazykového vzdělávání jako všichni studenti MU, pokud nežádá specifické modifikace výuky, testování a závěrečných zkoušek. V případě, že s ohledem na platnost směrnice 4/03 uplatňuje specifický nárok, platí ustanovení tohoto dokumentu.

II. Minimální kompetence neslyšících v oblasti akademického a odborného cizího jazyka

Středisko pro pomoc studentům se specifickými nároky stanoví v součinnosti s Centrem jazykového vzdělávání a jednotlivými fakultami konkrétní kompetence, které v případě sluchově postiženého MU vyžaduje na jednotlivých úrovních vycházejících ze Společného evropského referenčního rámce a předepisovaných na základě dokumentu Organizace výuky jazyků na MU. Stejně tak může fakulta ve spolupráci se Střediskem pro pomoc studentům se specifickými nároky ve svých studijních programech zvýšit požadovaný počet jednotlivých cizích jazyků i rozsah povinné výuky.

Minimální kompetence jsou základním prostředkem zajištění srovnatelnosti a kvality výstupů jazykového vzdělávání.

Absolvent bakalářského studijního programu ovládá akademický a odborný jazyk na úrovni A2:

Uživatel je schopen běžné komunikace v životně nejdůležitějších tematických oblastech (osobní, rodinná a základní společenská informace, jednoduchá úřední, obchodní a pracovně právní komunikace, základní geografické pojmy apod.) jak písemně tak prostřednictvím elektronického dialogu online (chat apod.) v pomalém tempu bez hovorových prvků a pravopisných zkreslení. Pasivně rozumí jednoduchým písemným textům z oblasti studovaného oboru a dokáže písemně srozumitelným způsobem formulovat jednoduché informace o svém životě, studijním oboru, profesním záměru apod.

Absolvent bakalářského/magisterského studijního programu ovládá akademický a odborný jazyk na úrovni B1:

Uživatel se dokáže orientovat v jednoduchém textu se základní odbornou terminologií, porozumí globálnímu sdělení, označí klíčová slova a dokáže text shrnout v mateřštině. Rozumí jednoduchým textům z oblasti studovaného oboru, pokud jsou pronášeny v elektronickém dialogu online (chat apod.) v pomalém tempu bez hovorových prvků a pravopisných zkreslení. V průběhu písemné profesní komunikace má k dispozici základní kánon mluvních prostředků. Po předchozí přípravě dokáže krátce a stručně písemně prezentovat svůj studijní obor, profesní záměr, jednoduché odborné téma. Zvládá základní útvary písemné komunikace jako je vyplnění formuláře, napsání strukturovaného životopisu, žádosti o stipendium.

Absolvent bakalářského/magisterského studijního programu ovládá akademický a odborný jazyk na úrovni B2:

Uživatel se orientuje v autentickém odborném textu, má schopnost jak globálního tak detailního porozumění textu. V rámci globálního čtení spolehlivě vyhledává texty, které jsou relevantní pro další studium. S textem je dále schopen pracovat, písemně ho shrnout, prezentovat, popř. napsat resumé. Bez problémů rozumí i delším odborným textům elektronicky nebo vizuálně v normálním tempu (transkipce přednášky, titulky, chat apod.). Je schopen písemně vést odborně zaměřenou diskusi, reagovat přiměřeně, dokáže obhájit své stanovisko. Připraví v daném jazyce prezentaci na odborné téma a přednese ji ve znakovém jazyce prostřednictvím tlumočníka. V písemném projevu rozlišuje stylistická specifika odborných a profesních textů, umí vypracovat na základě odborné literatury kratší odborné texty, např. referát.

Akademický a odborný jazyk na úrovni C1:

Uživatel čte s poměrně vysokou tolerancí přesnosti i náročné odborné autentické texty, jež mu slouží jako studijní literatura, a využívá všechny techniky čtení. Rozumí souvislým odborným projevům globálně i v jednotlivostech (přednášky, diskuse na odborné téma i v médiích zprostředkované v reálném čase přepisem nebo titulky, chat apod.). Vyjadřuje se písemně v reálném čase (chat apod.) s minimem chyb, užívá široké škály gramatických struktur a lexika, logicky organizuje text, pohotově reaguje na otázky, diskutuje na odborné téma. Umí připravit prezentace i náročnější odborné útvary, a to i ve vysoce abstraktní rovině jazyka. Umí písemně nebo ve znakovém jazyce prostřednictvím tlumočníka okomentovat neverbální grafické informace, je schopen vést tímto způsobem seminář a moderovat následující diskusi. Umí napsat obsáhlejší poznámky z transkribovaného cizojazyčného ústního projevu i sestavit resumé. Dokáže za použití literatury vypracovat náročnější útvary ( přednáška, esej, příspěvek do odborného časopisu).

III. Rozsah výuky cizích jazyků pro odborné a akademické účely v případě neslyšících

Hlavním vyučovaným cizím jazykem je jazyk český, dále jazyk anglický, francouzský, německý. Rozsah výuky češtiny je následující:

Rozsah výuky ostatních cizích jazyků bude následující:

* zkouška se skládá v posledním semestru výuky

Student je povinen prokázat dosažení předepsané minimální kompetence složením zkoušky (v bakalářských a magisterských programech) nebo potvrzením o složení jazykové zkoušky v odpovídajícím rozsahu ne starším 5 let, absolvování výuky však povinné nebude.

Kreditová hodnota předmětu se určuje dle zásad přidělování kreditů předmětům na MU. Za ukončení předmětu v rozsahu 0/2 týdenní výuky zápočtem získá student 2 kredity, za ukončení předmětu v rozsahu 0/2 týdenní výuky zkouškou 4 kredity.

Pokud student nezapíše volitelnou výuku a rozhodne se pouze pro absolvování předmětu zkouškou, získává za úspěšné složení 4 kredity, což odpovídá zátěži v posledním semestru volitelné výuky.

IV. Organizace studia cizích jazyků pro odborné a akademické účely v případě neslyšících

Studium cizího jazyka pro odborné a akademické účely se řídí Studijním a zkušebním řádem MU a směrnicí rektora č. 4/2003.

Předmět „český jazyk pro neslyšící“ vypisuje Středisko Teiresiás ve spolupráci s Centrem jazykového vzdělávání jako společný předmět pro všechny sluchově postižené studenty MU (CUS: SPCJ001-SPCJ004) a je povinný pro ty, kdo při vstupních testech na začátku studia neprokáží znalost češtiny na úrovni B2. U ostatních je volitelný, je však na něj vázáno právo na jazykovou pomoc MU při tvorbě seminárních a závěrečných prací neslyšících; osoby, které si tento předmět nezvolí, nemohou se v průběhu studia ucházet o jazykové konzultace a korektorské služby specificky určené neslyšícím.

Předmět „další cizí jazyk pro neslyšící“ vypisuje Středisko Teiresiás ve spolupráci s Centrem jazykového vzdělávání jako společný předmět pro všechny sluchově postižené studenty MU (CUS: SPAJ001-SPAJ003 apod.) a jeho závaznost v vztahu k určitému studijnímu programu je totožná se závazností standardního předmětu „cizí jazyk pro akademické a odborné účely“:, je tedy určena obsahem studijního programu, z něhož vyplývá, zda a který jazyk je povinný, povinně volitelný nebo volitelný. Absolvováním předmětu „další cizí jazyk pro neslyšící“ sluchově postižený student MU splní povinnost absolvovat předmět „cizí jazyk pro akademické a odborné účely“, která mu vyplývá ze studijního programu jeho oboru.

Výuka předmětů „čeština pro neslyšící“ a „další cizí jazyk pro neslyšící“probíhá ve znakovém jazyce nebo v příslušném cizím jazyce (čeština, angličtina, francouzština, němčina) prostřednictvím tlumočníka, jehož povinnosti a práva se řídí pravidly o tlumočení na MU, dále elektronickými nástroji pro písemnou komunikaci v reálném čase (chat). Závěrečná zkouška je písemná a ústní. Písemný test odpovídá standardním testům pro příslušnou jazykovou úroveň. Ústní část se skládá z veřejné prezentace odborné práce v příslušném jazyce, kterou sluchově postižený samostatně komentuje ve znakovém jazyce prostřednictvím tlumočníka, a z diskuse v příslušném jazyce prostřednictvím chatu.

Organizace jazykového vzdělávání pro sluchově postižené v dohodnuté podobě vstupuje v platnost od počátku akademického roku 2008/2009, u studentů ukončujících studium v roce 2008/09 v závislosti na tom, zda měli možnost výuku podle této koncepce navštěvovat (na základě domluvy mezi Centrem jazykového vzdělávání a Střediskem Teiresiás byla takto realizována v pilotním projektu od roku 2004/05.

Návrh dopisu vedoucím studijních oddělení:

V příloze zasílám metodický dokument Organizace jazykového vzdělávání sluchově postižených na Masarykově univerzitě, který je doplňkem základního dokumentu Organizace jazykového vzdělávání na Masarykově univerzitě schváleného v březnu 2006 a veřejně dostupného na stránkách Centra jazykového vzdělávání MU. Zasílaný dokument je aplikací Směrnice rektora MU č. 4/03, o studiu osob se specifickými nároky na MU, a zákona č. 155/198 Sb., o znakové řeči, na obecně platný metodický dokument a upravuje studium jazyků v případě sluchově postižených a neslyšících.

Z dokumentu především vyplývá, že studium cizích jazyků na MU v případě sluchově postižených zahrnuje češtinu a že je organizováno centrálně pro sluchově postižené studenty všech fakult prostřednictvím Střediska pro pomoc studentům se specifickými nároky. Při kontrole studia proto počítejte s tím, že u skupiny studentů vymezené v tomto dokumentu je zkouška z předmětu Angličtina (apod.) pro neslyšící, kód CUS:SPAJ001-003 (apod.) ekvivalentem zkoušky z předmětu „cizí jazyk pro akademické a odborné účely“ vypisovaných pro jednotlivé fakulty MU.

Výkladem ustanovení zasílaného dokumentu je pověřeno Studijní oddělení Střediska pro pomoc studentům se specifickými nároky v součinnosti s ředitelstvím Centra jazykového vzdělávání, sporné případy řeší z podnětu studijního proděkana prorektor pro vzdělávací činnost.

Prof. Ing. Antonín Slaný, CSc.
prorektor pro vzdělávací činnost